Jediný nešťastný krok do prázdna se mu stal osudným. Jeden z Cimrmanů a nezapomenutelný notář Lustig z Postřižin zemřel na následky tragického pádu v divadle. Tajnosti slavných
01.06.2016
Foto: ČT
Popisek: Pavel Vondruška jako ředitel banky v první epizodě seriálu Dobrodružství kriminalistiky
Bez divadla Pavel Vondruška nedokázal žít, a tak naplno využíval svůj jazykový talent a navzdory vysokému věku prováděl turisty budovou Stavovského divadla. Jediný špatný krok se mu ale stal osudným – zemřel v pětaosmdesáti letech na následky pádu do orchestřiště.
Hudebník, herec, dirigent a dlouholetý člen svérázného Divadla Járy Cimrmana si odpočinek neuměl ani ve vysokém věku dopřát. Miloval divadlo, nedokázal bez něj žít a přátelé i režiséři ho zbožňovali. Obdivovali jeho všestranný kulturní rozhled, hudební nadání i schopnost mluvit mnoha jazyky. Na filmovém plátně byl oblíbeným představitelem rázovitých figurek, které vždy dokázaly příběh něčím osvěžit. „Pocházel z Volyně, byl vlastně naším sousedem a neuvěřitelně vzdělaným člověkem. Mluvil asi devíti jazyky, uměl hrát na několik hudebních nástrojů, zajímala ho historie i divadlo. Tento nepatrný a velice skromný člověk, který se nikdy nedral do popředí, byl v podstatě obrovskou živoucí encyklopedií,“ komentoval nečekanou smrt ‘svého‘ herce režisér Zdeněk Troška, který ho obsadil do role tajemníka v nestárnoucí trilogii Slunce, seno...
Jako tajemník JZD v Troškově bláznivé trilogii Slunce, seno..
Geniální multitalent
Narodil se 15. listopadu 1925 v Českých Budějovicích a svoji budoucnost viděl především v hudbě. Po maturitě na Státní konzervatoři studoval na HAMU, kde postupně absolvoval dirigentské oddělení, operní dramaturgii a roku 1951 ještě i operní režii u významného dramaturga a režiséra opery Národního divadla Ferdinanda Pujmana. Již jako student působil v roce 1951 krátce v Národním divadle jako korepetitor a stal se sbormistrem a dirigentem Pražské zpěvohry. Poté pracoval jako dirigent symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, olomoucké Moravské filharmonie, opery Státního divadla v Ostravě a Hudebního divadla v Karlíně. Současně působil i jako externí pedagog na pražské HAMU.
V roce 2007 v představení cimrmanovské hry Afrika
Zbytek svého života spojil se Pavel Vondruška se dvěma významnými pražskými scénami – Národním divadlem a Divadlem Járy Cimrmana. V Národním divadle působil dvaačtyřicet let jako korepetitor opery, šéf a dirigent orchestru činohry, upravovatel a skladatel scénické hudby a herecký epizodkář. Od roku 1976 také dirigoval operní a baletní představení, a v letech 2009 až 2010, kdy už byl oficiálně penzistou, vystupoval jako stálý host činohry. Kromě toho byl výjimečně nadaný na cizí jazyky – mluvil italsky, španělsky, anglicky, německy, srbochorvatsky, latinsky, rusky, francouzsky a esperantem. Navíc se ještě věnoval i historiografické práci.
Velký herec malých rolí
V roce 1969 přišel do souboru Divadla Járy Cimrmana, protože se chystala Hospoda na mýtince a její autoři nutně potřebovali hudebníka. Brzy se ale ukázalo, že je Vondruška i výborný herec. Zůstal v divadle celých čtyřicet let a objevil se ve třinácti z patnácti uvedených her. „Byl to rtuťovitý človíček nevelké postavy, velice činorodý. Kromě toho, že se neustále učil cizím jazykům a řadu jich dokonale uměl, byl dirigentem orchestru činohry Národního divadla, hrál u nás i v mnoha filmech – sice malé, ale zapamatovatelné role,“ prohlásil o něm Zdeněk Svěrák.
Se Zdeňkem Světákem na premiéře filmu Vratné lahve
Svěrák ho se svým partnerem Ladislavem Smoljakem velmi rád obsazoval i do svých filmů. Díky tomu si budeme pana Vondrušku navždy pamatovat jako moderátora z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, Svátka ve filmu „Marečku, podejte mi pero!“, oddávajícího úředníka v Kulovém blesku, klavíristu z Vrchní, prchni! či představitele dvojrole skladatele Johanna Baptisty Strausse mladšího a sbormistra v komedii Jára Cimrman, ležící, spící. Ve vyšším věku si pak zahrál mimo jiné dirigenta v oscarovém snímku Kolja či penzistu ve Vratných lahvích. Ani ostatní režiséři ale na něj nezapomínali, takže nakonec ztvárnil na sedm desítek sice malých, ale bezesporu výrazných rolí.
Jeden osudový krok
Divadlo se stalo Pavlu Vondruškovi osudným. Rád provázel cizince, kteří bývali přímo šokováni jeho rozsáhlými znalostmi včetně těch o Mozartovi. „Například tím, že tento starší drobný pán je nejen zasvěceným průvodcem, ale i vynikajícím pianistou, schopným vzápětí zahrát třeba Turecký pochod,“ prozradil Svěrák. Jenže 28. prosince 2010 při provádění budovou Stavovského divadla špatně šlápl a spadl do orchestřiště. Utrpěl velmi vážná zranění a byl převezen do nemocnice v pražském Motole, kde ho lékaři uvedli do umělého spánku. Strávil v něm několik týdnů a probral se už jenom jedinkrát, a to velmi krátce. „Zastihl jsem ho v té době a byl jsem vlastně posledním, který s ním hovořil, když se nakrátko probral. Byl rád,“ prozradil poté ČTK Zdeněk Svěrák.
Naposledy stanul před kamerou v komedii Tomáše Magnuska Školní výlet
Na následky zranění Pavel Vondruška zemřel 5. února 2011 a podle jeho přátel byla pro něj smrt vysvobozením. Kvůli následkům by totiž již nikdy nemohl žít takový život, jaký měl rád. Podle tiskového mluvčího činohry české první scény Tomáše Staňka klasifikovala policie jeho úraz jako nešťastnou náhodu a vyšetřování zastavila.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská