Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč nám politici lžou o protikuřáckém zákonu? Má-li stát páky na plošné zákazy, má páky i na zákaz prodeje cigaret. Proč tedy kouření omezovat, a rovnou ho nepostavit mimo zákon? ptá se Robert Adámek

23.05.2016
Proč nám politici lžou o protikuřáckém zákonu? Má-li stát páky na plošné zákazy, má páky i na zákaz prodeje cigaret. Proč tedy kouření omezovat, a rovnou ho nepostavit mimo zákon? ptá se Robert Adámek

Autor: repro

Popisek: Ilustrační foto

Zákon o zákazu kouření stále čeká ve sněmovně na své další projednávání, dočká se možná ještě v květnu, ale už dnes se může chlubit jedním primátem. Je nejpopulárnější. Stále se o něm píše, dotýká se každého z nás, kuřáků i nekuřáků. To by nevadilo. Co ale vadí, že jeho 'popularitu' přinášejí především jeho zmatečnost, složitost a zbytečná nekompromisnost zavést nejpřísnější zákaz kouření v Evropě, a to za každou cenu, a neptat se na následky.

Navrhovaná novela zákona ve všech bodech upřednostňuje zájmy nekuřáků a nedává kuřákům žádnou rozumnou šanci na kompromis. Jako by sociálně demokratické ministerstvo zdravotnictví zapomnělo na blížící se volby a na více jak dvě třetiny nespokojených kuřáků-voličů, kteří by svůj názor s přijatým protikuřáckým zákonem mohli projevit právě při volbách.

Živá diskuze se o protikuřáckém zákonu vede v restauracích a hospodách a jak jinak především na internetu. Nás zaujal web špatného politika, fotografa a internetového dinosaura, jak sám sebe charakterizuje, Roberta Adámka. Z jeho článku vybíráme:

„Řeknu vám příběh z Irska, kde jsem žil v době, kdy se zde plošný zákaz kouření zaváděl. Bydlel jsem na malém městě, asi o osmi tisících obyvatel, kde se nacházely dvě restaurace a osm barů. Pomiňme fakt, že licence na prodej alkoholu jsou v Irsku pekelně drahé a zaměřme se na dobu těsně po zákazu kouření. Irové jsou kuřáci, rádi pijí, kouří, baví se. Je to drsná země a lidé jsou prostě drsní. Irsko však není nepodobné Česku. Týden po zákazu kouření hospody zely prázdnotou a to samozřejmě i restaurace. Majitelé řešili, jak dostat lidi do hospod, protože se pilo výrazně méně a když už šli Irové popít, stáli před hospodou, rozumějte, před vchodem do hospody. Pití na veřejnosti je taky v Irsku zakázáno, takže se kluci šli napít dovnitř a pak na cigáro ven. Nevím, jestli si to dovedete představit, když vám před vchodem do hospody stojí 20 ožralých bodrých Irů, ale věřte mi, že byste do takové hospody nevlezli. Takhle to šlo nějaký čas, než hospodští vymysleli, jak nařízení obejít.

Na dvoře se kouřit může

Šlo o to, že pokud byla jedna stěna hospody ne-pevná, tedy byl to třeba plaňkový plot, mříže či pletivo, nebylo to považováno za část hospody, ale za dvůr. Na dvoře se kouřit může. Takže někteří vybourali stěny, jiní zastřešili dvory a hospoda se vlastně přesunula na dvůr. Samotná hospoda pak byla zcela prázdná. Běžně v ní stál jen číšník, který nosil pití ven, kde se hulilo jak z komína. Postupně byly dvory vybavovány tepelnými zářiči,  aby se zvýšil komfort a vlastně z toho vznikla hospoda na dvoře. Nesmím zapomenout zmínit fakt, že takto se to podařilo vyřešit pouze čtyřem hospodám z osmi a jedné restauraci a tak polovina skončila, tedy 4 bary a 1 restaurace. K pivu prostě cigáro patří a zákazníci nejsou ochotni přicházet o svou zábavu a požitky, když tvrdě pracují, tak se prostě tvrdě baví. V Anglii skončilo po zákazu kouření dle tamních úřadů minimálně 10 000 hospod. Takže to, že to ve světě funguje, je zase jen další ohýbání faktů pro ovce, které si nedokáží ověřit, jak je to ve skutečnosti. Studie, kterou si nechal vypracovat daňový úřad Velké Británie uznává nepříznivý dopad na restaurace, přičemž z ní vyplývá, že v roce 1982 bylo ve Velké Británii 67 800 hospod, v roce 2002 pak 60 100 a po zákazu kouření jich zbylo zatím 48 000.

Restauratéři na zákaz kouření krutě doplatí

Jedna cigareta vyjde zhruba na 5Kč, daně z ní jsou přes 3Kč. Víte že by při plošném zákazu kouření musel stát nahradit příjmy ve výši minimálně 100 miliard korun, které půjdou z vašich daní?

Ministerstvo také tvrdí, že se restauratérům zvednou zisky. To je taky prachsprostá lež. Kdyby se inspirovali a především informovali v zahraničí a neohýbali fakta, zjistili by, že plošný zákaz kouření v restauracích zničí 1/3 podniků a tržby se nezvednou. Každá hospoda potřebuje několik štamgastů a štamgasti jsou věrní své hospůdce. Tohle je věc, kterou každý hospodský ví. Bez stálých zákazníků se jen velmi těžko počítá, jestli vyjdou peníze na nájem a nákup zboží. Prostředky štamgastů jsou ty, které jsou téměř jisté a hospody se o svoje lidi starají. Oproti tomu rodinky s dětmi nejsou vůbec věrní zákazníci. Je jim jedno, kam si na ten oběd zajdou a často to spojují s výlety, takže se s nimi počítat nedá. Věřte, že vím o čem hovořím, nějakou dobu jsem provozoval bar a když přijdete o štamgasty, můžete rovnou zavřít, pokud tedy nemáte dostatečné zásoby peněz na vybudování nové klientely a pokrývání ztrát. On to totiž není takový zlatý důl, jak si všichni myslí. V případě zákazu budou prostě hospody prázdné, tak jako jsem to viděl jinde a zas nějací lidé skončí na pracácích. Současná legislativa je plně dostačující, není potřeba ji měnit. Prostě si hospodský rozhodne, zda chce restauraci kuřáckou nebo nekuřáckou, zda chce mít oddělené prostory atp. Nevidím jediný důvod, proč by do toho měl zasahovat stát. Každopádně ale uvedu několik dalších argumentů, aby to nebylo tak strohé.

Absolutní zákaz kouření, tisíce nezaměstnaných

Například pokud by se vývoj podobal Irsku, byl by zákaz kouření v restauracích devastující. V Česku máme zhruba 31 000 restaurací a hospod, představa, že by jich skončilo už jen 20% znamená zhruba 10 000 nezaměstnaných, kteří budou pobírat sociální dávky. Pro představu, kdyby každý z nich pobíral pouze 5000 měsíčně, je to za rok 600 milionů korun. Ruku v ruce s tím se samozřejmě nese ztráta daní z příjmů a dalších daní. Takže miliarda či dvě za rok. Tyto peníze musí být nutně nahrazeny. Třeba by to hodilo nějaký peníz, kdyby se legalizovala marihuana, je přece jen méně škodlivá a lidé jsou po ni otupělí a poslušnější,“ píše ve svém podnětném sloupku Robert Adámek.

„To na co úředníci z ministerstva zdravotnictví narážejí, jsou pouze odhady čísel vycucaných z prstu. Oproti tomu přínos ze spotřebních daní a DPH z cigaret je jasně spočítaný a činí ročně okolo 50 miliard. Léčba kuřáků stojí okolo 6 miliard ročně, nicméně zde nelze jasně říct, zda je to díky tomu, že je člověk kuřák, nebo z jiného důvodu. Lékaři totiž automaticky zavádějí do karty, pokud je člověk kuřák a tak statistiky velmi pokulhávají, protože se spousta nemocí jednoduše právě na kouření svede, ač mohou mít úplně jinou příčinu. Je potřeba si taky uvědomit nepřímé dopady, tedy že kuřáci žijí obvykle kratší dobu, což je další příjem díky krátké době pobírání důchodu, pijí alkohol, což na sebe váže další spotřební daně a DPH. Kuřáci se státu velmi vyplácejí i přes to, co jednotlivé „zájmové skupiny“ tvrdí. Je tedy s podivem, jaká křížová tažení se proti nim vedou. Nekuřáci bojující proti kuřákům by si měli také uvědomit, že 50 miliard je jen jedna část. V druhé se pak nachází distribuce a výroba a další služby s tím spojené, tedy další a další daně a já si dovolím taky vycucat jedno číslo z prstu a nazvat ho studií. Odhaduji, že příjem z cigaret do státní kasy převyšuje 100 miliard. protože tyto přidružené příjmy nikdy nikdo nezapočítal.

Proč kouření rovnou nepostavit mimo zákon 

Má-li stát páky na plošné zákazy, má páky i na zákaz prodeje cigaret. Proč tedy kouření omezovat a rovnou ho nepostavit mimo zákon? Lze přece ukončit prodej cigaret. Proč zde neexistují léčebny pro kuřáky, když máme léčebny pro alkoholiky a drogově závislé? Na jednu stranu stát považuje tabák za drogu, a nutno podotknout, že se jedná o velmi návykovou drogu, na druhou stranu působí jako největší drogový dealer, který se o své klienty nestará. Ba co víc, snaží se je omezovat. Nejprve drogu učiní dostupnou, následně na ni vydělává nekřesťanské sumy a v konečném důsledku se to snaží omezit? Jednání je opravdu nepochopitelné a krajně schizofrenní. Proč by nemohl místo zákazů kuřákům pomoci a za jejich daně otevřít pár léčeben, dobrovolných, hrazených z pojištění. Jistě by byly plné až po strop, protože většina kuřáků, které znám, se už léta snaží přestat a pomoc by jen uvítali. To by se ovšem neslučovalo se státní politikou dojení daní, protože vyléčený kuřák si nebude chtít dát pivo, má strach, aby zase nezačal a co potom spotřební daně a DPH. Zatím vás milí nekuřáci sponzoruji  já kuřák více, než sponzorujete vy mě, zatím platím mnohem více spotřebních daní, prostě mě respektujte stejně, jako já respektuji nekuřácké restaurace.

Nebudou hospody, ale nelegální kluby, kde se kouřit bude vesele dál

Jako kuřák podporuji plošný zákaz kouření a to ne jen v restauracích, ale úplně všude. Takový kuřácký klub, s pašovanými, nelegálními cigaretami, ve sklepě vypáleným alkoholem, sázkami a automaty bez licence, přitom za ceny lidové, to je prostě lákavé a jsem si jistý, že nejen pro mne. Vím, že se stávám obhajobou kouření nepopulárním a nemoderním, chápu, že se stát snaží omezit tabákovou lobby. Podporuji svobodu. Je-li tato droga legální a podporovaná státem, pak by měli mít kuřáci svobodu kouřit a až budete chtít argumentovat tím, že jako nekuřáci chcete dýchat čistý vzduch, pak vám v tom kuřáci nebrání. Běžte tam, kde se nekouří, nekuřáckých restaurací je ve městech dost a jestli vám chybí na vesnici, tak jen proto, že se majitel rozhodl pro klienty, kteří jsou pro něj zajímavější. U psaní tohoto článku jsem vykouřil pět cigaret, a přispěl tedy na potřebné více než 15 korun, kolik jste přispěli během čtení vy?“ končí své zamyšlení na nekonečné téma zákazu kouření Robert Adámek.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace