Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na Eurovizi nás podrazila politika a… nudný cajdák. Gunčíková je hezká holka, která umí zpívat; jenže diváci jí nedali ani tolik hlasů, aby to stačilo na jediný bod. Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

21.05.2016
Na Eurovizi nás podrazila politika a… nudný cajdák. Gunčíková je hezká holka, která umí zpívat; jenže diváci jí nedali ani tolik hlasů, aby to stačilo na jediný bod. Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

Autor: Facebook

Popisek: Gabriela Gunčíková

Česko se ocitlo díky Gabriele Gunčíkové ve finále Eurovize 2016; jako první česká interpretka vůbec postoupila do finále. Jenže: Gunčíková nezískala hlasováním diváků z celé Evropy ani jeden bod, od porotců dostala alespoň 41 bodů. Vyhrála ukrajinská zpěvačka Jamala s písní o vyhnání Tatarů z Krymu v roce 1944. Češi, zdá se, na Eurovizi kašlou a nehlasují. Gabriele by ale nepomohli, pro vlastního interpreta se stejně hlasovat nesmí…

Vyhrála ukrajinská zpěvačka Jamala, místní národní umělkyně s písní 1844 o deportaci krymských Tatarů z rozkazu sovětského vládce Josifa Stalina. Mezitím ale na internetu získala 75.000 hlasů petice, požadující změnu výsledků soutěže: U diváků vyhrál ruský zpěvák Sergej Lazarev, avšak hlasy porotců mu přisoudily páté místo, a tak celkově skončil třetí. Zpěvačce cenu předal ukrajinský prezident Porošenko, podle kterého její vítězství přitáhne pozornost světa k tragédii krymských Tatarů. Jamala, sama Tatarka, by se prý měla stát zvláštní vyslankyní při UNICEF. No, hlavně že v pravidlech soutěže se hovoří o tom, že nejsou povolena politická gesta a vystoupení. 

Zdrhla z Čech, teď nás reprezentuje 

Naše Gabriela Gunčíková podobně silný – nebo tendenční, podle toho, jak to chceme vidět, příběh nemá. Prostě dobře zpívá, píseň, kterou si vybrala, navíc není typickou písní, jaká Eurovizi vyhrává. I Stand je melancholický song, šanci mívají svižnější, chytlavější melodie. Gabriela ovšem v současné době rozjíždí slušnou kariéru v Americe, kam utekla z České republiky. „V Česku jsem prostě neměla možnost růst. Rockový styl, který mám ráda, by na našem malém trhu netáhl. Musela bych najít jinou formu, jak svoji práci dělat. Vytvořit něco melodičtějšího. Jenže tady za mnou přicházeli lidé z branže a chtěli mě cpát někam jinam, aby vydělali. Občas slyšíte výhrůžky: jsem kamarád, ale když neuděláš to, co chci, uškodí ti to. Vy podlehnete, pak se za sebe stydíte. Hledáte únik z reality, napijete se, vezmete drogy. Když jsem začala dělat ty své pravé věci, přestala jsem tyto prostředky potřebovat,“ popisuje Gábina to, s čím se setkala v českém šoubyznysu. 

Její píseň nebyla žádné Waterloo 

Mluví také o své zkušenosti s bývalým manažerem Leškem Wronkou. Ten z ní chtěl mít popovou princeznu, co zpívá cajdáky. Jak se s jejím světonázorem srovná účinkování v provařené Eurovizi? O tom Gabriela raději nemluví. „Tvrdě makám. Můj song, který v soutěži zazní, napsalo uznávané irsko-švédské trio, s nímž jsem text i melodii dolaďovala před časem přímo ve Švédsku. Ostatně do finále se dostane každý druhý. Proč bych to nemohla být já?“ Do finále se dostala. Bohužel, písnička je docela nudná, to není hit, jakým se stalo třeba Waterloo nebo Making your mind up, hity, které vzešly právě z Eurovize. A tak se na předních příčkách neumístila. 

Mým domovem je planeta Země 

A proč po odchodu ze stáje Leška Wronky nezůstala dvaadvacetiletá Gábina v Čechách? „Mám velmi ráda Česko, kvůli přírodě, kultuře, jenže národní mentalita mi moc nevyhovuje. To věčné shazování do průměru…. Potřebuji cítit podporu, že něco dělám dobře. Našla jsem ji v Americe. Mám teď proto domovů několik: u rodičů v Jankovicích u Holešova, v Praze, v Londýně, na Floridě, Kalifornii, na Havaji… Planeta Země je můj domov, dá se říci. Kde jsou blízcí, tam se dobře cítím i já,“ říká vzletně Gabriela. Svým vystoupením na Eurovizi si každopádně získala nové fanoušky, doteď o mladé rockerce nikdo nevěděl. Třeba tedy vezme Česko zase na milost. 

Eurovize se už přežila?

A jak viděl Eurovizi a Gábinino účinkování recenzent Jarda Konáš na Aktuálně.cz? „Ostudu neudělala, jako první česká interpretka postoupila do finále, ale nad ostatní nevynikla. Není to ovšem chyba Gabriely Gunčíkové. Ani chyba autorů skladby I Stand, se kterou se prezentovala. Jádro tkví v celkové uniformitě reprezentantů a jejich obsahu. Bylo úplně jedno, zda je někdo z Ázerbájdžánu, Islandu, z Ruska, či Rakouska. Kouzlo Eurovize, tedy kontakt s regionálními specifiky středního proudu, už vyprchalo. Evropský pop se globalizoval, což je dobře pro standardy scén postsovětských zemí, které měly co dohánět, ale špatně pro diváka. Ten si totiž po skončení vysílání horko těžko mohl pamatovat nějakou zajímavou skladbu. Žádná nebyla. Vše jelo podle šablony,“ píše hudební kritik. 

Přesto by podle něj byla škoda soutěž zatratit. Je sice pravda, že u nás se žádné velké popularitě netěší a ani jsme se nesnažili v ní během posledních let zaujmout, Česko se dokonce vloni zúčastnilo poprvé po pětileté pauze. Proto asi také mnoho Čechů pořad nesledovalo, natož aby hlasovalo.  

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Lucie Kolouchová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace