Karel IV. měl vylomenou střední část čelisti se šesti zuby a zlomeninu krční páteře. Co ještě odhalili lékaři o Otci vlasti? A kdo jsou jeho současní potomci?

Foto: archiv Národní galerie

Popisek: císař Karel IV.

Lékaři odhalili těžká zranění Otce vlasti, kvůli kterým ve své době téměř neměl šanci přežít. Přežil. Byl to totiž opravdu obdivuhodný člověk, i když možná trochu jiný, než si dnes myslíme, píše týdeník 5plus2. Sedmisté výročí narození Karla IV. otevírá otázku, co vlastně všechno víme o největším českém panovníkovi.

Považujeme jej za jednoho z nejvýznamnějších Čechů v historii. Naši sousedé ho ale berou za Němce. Vnímáme ho jako mimořádně pokrokového vladaře, ovšem historici znají i jeho temnější rozhodnutí, kdy třeba posvětil pogrom na židy. Měl čtyři manželky a byl velmi plodný, ovšem málokdo dnes ví, že pravděpodobně při tréninkovém jezdeckém souboji utrpěl dřevcem taková zranění, kvůli kterým v mládí ochrnul a málem dokonce zemřel.

Ochrnutí nebo otrava? Omyl

I když jsme se o Karlu IV. všichni učili, leccos asi nevíme, třeba už jen to, že se původně jmenoval Václav. Jméno Karel dostal až při biřmování po kmotru – francouzském králi Karlovi IV. Krásném. Zajímavé detaily z jeho života zjistili i lékaři, a to díky kosterním pozůstatkům. Panovníkův život totiž zásadně ovlivnily těžké úrazy. První se mu stal pravděpodobně v říjnu roku 1350, tehdy bylo českému panovníkovi 34 let. V kronikách se píše, že ochrnul nebo že byl otráven, novodobí historici usuzovali na zánět nervu. Bylo to ale úplně jinak.

O čem mlčí dobové prameny?

„Výzkum odhalil dvojitou zlomeninu dolní čelisti – přední bradovou část a vzadu kloubní výběžky. Dále měl vylomenou střední část čelisti se šesti zuby a ještě zlomeninu krční páteře na úrovni 5. a 6. obratle,“ popisuje ortoped Bartoníček, který se výzkumů zúčastnil.  „Pravděpodobně se vše stalo najednou a to svědčí o velmi těžkém zranění,“ dodává. Co se tehdy vlastně stalo? „Dobové prameny mlčí. Panovník mohl třeba spadnout ze schodů, pravděpodobnější verzí je však úraz na rytířském turnaji, respektive na tréninku někde na louce. Kdyby to byl totiž turnaj, tak se o tom ví jistě víc. Důležité je, že vše bylo perfektně ošetřeno a že to přežil, což nemusel,“ podotýká Bartoníček.

 Karel IV. na dobové malbě

Chodil nakřivo a měl předkus

Těžký úraz změnil panovníkův život. Ochrnul na všechny čtyři končetiny a několik měsíců byl upoután na lůžku. „Musel trpět strašnými bolestmi, když se konečně postavil na nohy, chodil trochu nakřivo, což mu poté zůstalo. V kronikách je psáno, že chodil nachýlen,“ komentuje lékař. Kvůli dvojnásobné zlomenině dolní čelisti mu také zůstal lehký předkus. Z dnešního pohledu bylo zranění ošetřeno perfektně. „Nebyl rentgen, narkóza, o bakteriích nic nevěděli. A přežil. Když dnes čtu spisy tehdejších lékařů, musím se jim poklonit. Oni by se na dnešní dobu adaptovali za měsíc, my v jejich době bychom měli velké problémy,“ dodává. 

Prozaická zlomenina krčku

Ze školních hodin dějepisu si možná někteří vybaví kusou informaci, že Karel IV. ve volných chvílích pletl košíky. „Bylo to pravděpodobně proto, aby si procvičil bolavé prsty,“ přemítá ortoped Jan Bartoníček. Panovník totiž během života utrpěl řadu zranění. Kromě již zmiňovaného pravděpodobného úderu dřevcem do hlavy měl sečnou ránu na kořeni nosu a zlomenou lýtkovou a loketní kost. Ve starším věku trpěl dnou, bolely ho klouby. Osudným se mu stal zlomený krček stehenní kosti – zranění, které se ještě před 100 lety léčilo stejně, jako ve 14. století. „Tehdy se to nedalo operovat jako dnes. Pacient zalehne, má proleženiny, může dojít k embolii. Karel IV. ležel podle kronik v horečkách, dostal pravděpodobně zápal plic,“ popisuje Bartoníček poslední chvíle panovníkova života. 

Čtyři manželky, dvanáct dětí plus levoboček z Francie

I když Karel IV. skutečně nebyl žádným asketou, hlavně co se žen týče, rozhodně ve své době nepatřil mezi panovníky „prostopášníky“. I když se čtyřikrát oženil, měl k tomu praktické důvody. Potřeboval syny, nástupce, proto měl tolik žen,“ vysvětluje historička Kofránková. Celkem měl 12 legitimních potomků, Václav IV. jej po smrti vystřídal na trůně. Prokazatelně měl Karel IV. i nemanželského syna Guillauma, který mu byl představen nedlouho před smrtí ve Francii.

Potomkem Karla IV. je i kníže Schwarzenberg

Vystopovat dnešní potomky tohoto krále není zase tak složité. Je jich totiž mnoho. „Zjistil jsem, že krev Karla IV. koluje v žilách členů více než 60 českých šlechtických rodů. Mezi ty nejznámější patří rod Czerninů, Lobkowiczů, Kinských, Waldsteinů, Sternbergů nebo Schwarzenbergů,“ překvapuje dokumentarista Jan Drocár, který léta pátrá po Karlových potomcích. Z mnoha žijících lidí jmenujme namátkou třeba Karla Schwarzenberga. Pokud bychom pátrali v zahraničí, potomky najdeme ve všech evropských monarchiích. Všichni jsou potomky Karla IV. v 19. až 21. generaci. 

Marketingový machr

Karel IV.  byl také mazaným taktikem, vůči svým poddaným umně využíval triky, které bychom dnes označili jako marketingové. Existoval totiž jistý rytířský a panovnický kodex, který se vyvíjel už několik století a podle kterého chtěl být král viděn a vnímán. A to jako statečný rytíř, ochránce vdov a sirotků a zvelebitel své říše, který podporuje města, obchod nebo vzdělanost. „Karel IV. se obklopil významnými učenci své doby, právníky a kronikáři.S tímto týmem pak vytvářel obraz ideálního panovníka,“ míní historička Václava Kofránková z Historického ústavu Akademie věd. Relativně často se v této roli objevoval na veřejnosti, ideální panovník, který veřejně vyslechne své prosté poddané nebo osobně rozsoudí spory. 

Čech, nebo Němec? Téhle otázce by nejspíš nerozuměl

Jak v Česku, tak v Německu byl Karel IV. zařazen mezi desítku nejvýznamnějších osobností dané země. Byl tedy tento panovník víc Čech, nebo Němec? „Taková otázka je dnes bezpředmětná. Řešila se zejména v 19. století, kdy se čeští a němečtí historici vášnivě přeli o to, čí jsou slavní spisovatelé, výtvarníci a také panovníci. Byl to nacionalistický politický boj. Pokud byste se zeptal Karla IV., pravděpodobně by odpověděl, že je křesťan, císař Svaté říše římské a člen lucemburské dynastie. Neřešil by, zda je Čech, Němec nebo Francouz, to pro něho nebylo významné,“ vysvětluje historička Václava Kofránková. Karel IV. byl prostě Evropan. A asi by se divil, jak se jeho jménem ohánějí dnešní nacionalisté.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.   

Vložil: Lucie Kolouchová