Seriál Ulice se změnil ve vykalkulovanou telenovelu, dokonce nebezpečnou podívanou, bagatelizující velký problém. A působí hromadnou sebevraždu mozkových buněk, jak píší diváci
08.05.2016
Foto: Facebook
Popisek: Aleš Háma jako farář Ryba
Nekonečný televizní seriál TV Nova ulice se stal bezesporu fenoménem a celkem právem se po určitou dobu těšil respektu. Zpočátku totiž působil docela uvěřitelně. To se ale časem změnilo a dnes je z Ulice vykalkulovaná nekonečná telenovela, plná recyklovaných a nezřídka i nebezpečných zápletek a product placementu. Zatímco dříve sklízela ceny, nakonec se ocitla v žebříčku nejhorších českých seriálů.
Ulice se natáčí již od roku 2005 a dosud bylo odvysíláno více než tři tisíce epizod. Od začátku sledují téměř „časosběrnou“ metodou životní příběhy obyvatel jedné z pražských ulic, což vůbec není špatný nápad (i když byl také tento formát inspirován zahraničním vzorem, německým projektem Lindenstrasse). Na rozdíl od mnoha jiných nekonečných seriálů ale zpočátku působily osudy většiny hlavních hrdinů Ulice docela uvěřitelně. A to si také dříve pochvalovali diváci. Podle některých z nich byla Ulice mezi nekonečnými seriály králem, který nezpůsobí krvácení očí a hromadnou sebevraždu mozkových buněk. Zásluhu na tom jistě měl původní tvůrčí tým, například režisér Dušan Klein nebo zkušená scénáristka Irena Obermannová. A značný podíl má na popularitě Ulice solidní herecké obsazení. Hana Maciuchová, Dana Syslová, Zdena Hadrbolcová, Ilona Svobodová, Rudolf Hrušínský, Václav Svoboda ani další hvězdy, se za své angažmá v ní rozhodně nemusí stydět a vymlouvat se na splátky hypoték.
Vykalkulované zápletky
Jenže mnohé z toho již v poslední době neplatí. Ulice se změnila v sérii vykalkulovaných zápletek, jejichž dopad na diváky může být dokonce nebezpečný. V této souvislosti je nutné si uvědomit, jak se část televizního publika s osudy některých seriálových hrdinů sžívá a má tendenci je napodobovat. S cílem zajistit vymodlenou sledovanost se ve scénáři nových dílů stále více objevují dějové linky, parazitující na různých kontroverzních společenských tématech. Jednou z nich je vztah mezi věřící vdanou (a svému manželovi dosud zcela oddanou) Veronikou Maléřovou a farářem Rybou. Ten je navíc propojen s příběhem vlezle roztomilého ministranta s tmavou pletí Vítka, který jakoby sponzorovala nějaká neziskovka.
Mnoho povyku pro nic!
To, jak je gradována „love story“ mezi Veronikou a Rybou, je už na pováženou. Ne snad proto, že by se něco podobného stát nemohlo, ba naopak, ale především kvůli tomu, jak je Veronika následně tyranizována vlastní rodinou. A to kvůli jedinému polibku. Hysterická dcera, která se vzhlíží v povrchní kariéře modelky, nešťastně zamilovanou matku staví na pranýř při každé možné příležitosti. A manžel, od počátku koketující s pohlednou servírkou, vyvádí, jako kdyby mu Veronika nasadila parohy s celou ulicí. Ještě horší je neúnosně natahovaná dějová linka kolem údajné pedofilie Tonyho (která se mimochodem v Ulici neobjevila poprvé). Zatímco se jedná o velmi vážný společenský problém, především v rodinách, zde je postava učitelky, která pojala podezření, že v jedné z nich není vše v pořádku, vykreslena pejorativně. Pořádnou dávku výsměchu sklízí v několika epizodách také uliční drbny, varující na potkání, že v Ulici řádí pedofil. Namísto toho, aby populární televizní pořad diváky spíše nabádal rizika pedofilie nepodceňovat, v Ulici je tomu právě naopak.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová