Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Takovou tchýni byste určitě nechtěli. První dáma českého filmu totiž nezůstala mužům nikdy nic dlužna. Proč si nejvíc užívala semetriky a jaká byla doopravdy? Tajnosti slavných

29.04.2016
Takovou tchýni byste určitě nechtěli. První dáma českého filmu totiž nezůstala mužům nikdy nic dlužna. Proč si nejvíc užívala semetriky a jaká byla doopravdy? Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: První dáma českého filmu, jedinečná a nezapomenutelná Růžena Šlemrová

Růžena Šlemrová začínala v němých groteskách, naplno rozehrát se mohla až s nástupem zvukového záznamu. Po druhé světové válce ale její zpovykané paničky rychle vyšly z módy. Protivná, šťouravá, arogantní, afektovaná, nafoukaná… to byla její doména. Kde se to v té milé dámě bralo?

„Takový herecký projev, ten se nedá naučit. S tímto talentem se musí člověk narodit. Je to dar!“ prohlásila o ní kdysi nezapomenutelná Marie Rosůlková. Přední osobnost pražského Divadla na Vinohradech, nepřekonatelná interpretka salonních rolí, první dáma prvorepublikového filmu, která dokázala jako jedna z mála s elegancí a noblesou předvést, jak nepostradatelný a zásadní je pro herce dokonalý mluvený projev, doprovázený výraznými gesty a zpestřený navíc jedinečným důvtipem a smyslem pro humor. „Byla herečkou výrazně komického fondu a hrávala především temperamentní a brebentivé groteskní dámy z velkoměstské a aristokratické společnosti, navlečené do skvělých toalet.“ To napsal jistý publicista o jejích rolích v divadle a platí to i pro většinu jejích postav filmových. Poprvé se objevila na plátně v roce 1914, pak si zahrála ještě v sedmi dalších němých filmech, teprve zvukový film jí ale umožnil naplno se uplatnit.

S Vlastou Burianem a Vilémem Prunerem v komedii Zlaté dno

S Vlastou Burianem a Vilémem Prunerem v komedii Zlaté dno

Objevovala se jako výřečná, hádavá nebo pyšná panička, salonní dáma s přehnaně kultivovanou výslovností. Režiséři ji také obsazovali do rolí tetiček a maminek, které důrazně a až nepatřičně zasahují do životů svých dospělých potomků. Růžena Šlemrová byla schopna komického nadhledu, mnohdy až s prvky parodie. Účinkovala ve více než šedesáti filmech, hlavní roli však dostala za celou kariéru jenom jedinou – ve filmu Paní Morálka kráčí městem. Bohužel ale právě tento film měl ke komedii hodně daleko. Po válce pak její ‘typ‘ rychle vyšel z módy.

Dáma z vyšších kruhů

Dcera významného českého historika Bedřicha Macha se narodila 10. listopadu 1886 v Plzni. Divadlo ji zaujalo již v dětství, účastnila se školních představení, a když se po maturitě rozhodla pro studium herectví, rodina ji podpořila, přestože přelom 19. a 20. století nebyl herecké profesi právě nakloněn. Po absolvování soukromých kurzů u legendární tragédky a první dámy Národního divadla Otýlie Sklenářové-Malé získala stálé angažmá v Městském divadle na Vinohradech. Tam se seznámila s Andulou Sedláčkovou, jež vlastnila s manželem Maxem Urbanem filmovou výrobnu Asum, v jejíž produkci vznikla v roce 1914 komedie Noční děs. Paní Růžena v ní dostala svoji první roli záletné paní Fialové a nevěrnice a svůdnice si pak zahrála ještě v dalších filmech němé éry.

Jako baronka v romantické komedii Martina Friče Prstýnek

Jako baronka v romantické komedii Martina Friče Prstýnek

Díky osobitému slovnímu projevu a intonaci byla často obsazována do rolí přísných dam z vyšších kruhů, které se pohoršují nad úpadkem mravů a považují za nutné tuto neblahou situaci neustále komentovat a ironizovat. Její filmoví manželé pak byli většinou zakřiknutí a ušlápnutí ‘podpantofláci‘. Filmová tvorba, vznikající po druhé světové válce, už ale nenabízela pro její typ dam dostatek prostoru, a tak se paní Šlemrová ze stříbrného plátna pozvolna vytratila a v roce 1948 dokonce definitivně opustila i jeviště vinohradského divadla, údajně ze zdravotních důvodů. Po pár letech se jí podařilo znovu před kameru vrátit, příležitost dostala především ve snímcích režiséra Václava Kršky. Mimo jiné si zahrála v poetické romanci Řeka čaruje, v životopisném dramatu Mikoláš Aleš či v poetickém dramatu Stříbrný vítr. Naposledy stanula před kamerou v roce 1955 v komedii Miroslava Cikána Muž v povětří.

Přesně věděla, co chce

V osobním životě byla paní Šlemrová pravým opakem svých filmových hašteřivých a panovačných paniček. Milá, vtipná, dobrosrdečná a příjemná dáma milovala přírodu a velmi ráda jezdila na rekreaci do lázní. Jejím nejoblíbenějším místem byly slovenské lázně Sliač. Stejně jako noblesou a elegancí vynikala také inteligencí, pílí, pracovitostí, cílevědomostí, pevným rozhodováním i jistou dávkou konvence.

S Jaroslavem Marvanem v nesmrtelné komedii Dovolená s Andělem

S Jaroslavem Marvanem v nesmrtelné komedii Dovolená s Andělem

Její velkou vášní bylo sbírání a vytváření nejrůznějších šperků a módních ozdob. Milovala drahé kovy stejně jako bižuterii či šperky ze všedních materiálů, musely ale mít „šmrnc“. Totéž platilo o módě, ve které dokázala s přehledem kombinovat vrcholně luxusní kusy s naprosto obyčejnými, přičemž výsledek byl vždy ohromující. Šperky si ráda sama navrhovala a současně i vyráběla. Traduje se, že před jejím kreativním viděním neunikl ani kovový ‘WC řetízek‘, který využila k výrobě náhrdelníku. Zkrátka měla neobyčejný cit pro skutečnou krásu a vytříbenou eleganci.

Bez čeho se neobešla

Povýšený a kritický pohled před kamerou velmi ráda podporovala použitím lorňonu (brýlová skla, zasazená do obrouček s jednou nožkou na přidržování) nebo cvikrem neboli skřipcem bez nožek, který se nasazoval přímo na nos. Potrpěla si na nápadné náramkové hodinky, výrazné šperky, modelové kabelky a neobvyklé výstřední klobouky. Navzdory prvorepublikovému stylu, který kladl důraz ve vysoké módě na střídmou eleganci, měla velmi ráda nápadné černobílé střevíčky – samozřejmě ale musely ladit s celým outfitem. Jejím velmi častým společníkem byl i malý psí mazlíček – tím se Růžena Šlemrová významně zasloužila o popularitu pražského krysaříka.

Ve svém posledním filmu – komedii režiséra Miroslava Cikána Muž v povětří

Ve svém posledním filmu – komedii režiséra Miroslava Cikána Muž v povětří

O filmu říkávala, že je její láskou na celý život, a podřídila mu ho opravdu do puntíku. Zda se skvěle rozjetá kariéra stala i příčinou její bezdětnosti, nebylo nikdy potvrzeno, příčina byla ale pravděpodobně jiná. Provdala se za producenta Rudolfa Šlemra, který byl jedním ze zakladatelů filmových ateliérů v pražské Hostivaři, které fungují dodnes. V letech 1925 až 1928 byl předsedou Filmové ligy československé, na jejíž půdě se jeho žena velmi usilovně snažila o zrovnoprávnění filmu jako nového kulturního fenoménu s divadlem. Zemřela 24. srpna 1962, čtvrt roku před svými šestasedmdesátými narozeninami.

Čtěte také:

Zazářila v legendárních Starcích na chmelu, pak prožila zbytek života ve stínu slavnějšího partnera Josefa Somra. Proč talentovaná herečka rezignovala na vlastní filmovou kariéru? Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace