Co s vltavskými náplavkami? Plovoucí promenáda, butiky, kavárničky
22.05.2013
Foto: archiv AJ
Popisek: Pařížané si v letních dnech užívají na pláži, která každoročně vzniká na náplavce v centru města. O podobný projekt se v Praze již pokusila v minulých letech Praha 5, zatím ale ve velmi skromné podobě.
Jasný plán, co s vltavskými náplavkami, se rodí na pražském magistrátu. Návrhů na jejich využití se již zrodila řada, do konce května by měl být konečně hotov jasný plán. Zásadním problémem, který budoucnost náplavek ohrožuje, je však vandalismus.
„O využívání a úpravě náplavek a břehů se dosud rozhodovalo bez souvislosti s celkovou koncepcí rozvoje prostoru řeky, ta v podstatě neexistuje,“ říká architektka Pavla Melková, šéfka nové magistrátní Kanceláře veřejného prostoru, jejímž úkolem je neutěšený stav vltavských břehů v metropoli napravit.
Zisky ano, ale s mírou
Po letitých debatách se konečně rýsuje přehledný a zejména dlouhodobý plán. Poradní skupina expertů, nazývaná Ozvučná deska, se shodla, že není vhodné za každou cenu usilovat o masové využití všech náplavek. Jde totiž o prostor s unikátním geniem loci, který je cenný sám o sobě a není jej třeba zatěžovat zbytečnými atrakcemi. „Veřejný prostor prostě nemá vydělávat. Kulturní a sociální potenciál místa je důležitější než potenciální finanční příjmy,“ zdůraznil v rozhovoru pro média koordinátor projektu Ozvučné desky Eugen Liška.
Od Vltavy by měla zmizet parkoviště, ohyzdné popelnice, koše a mobilní záchody. Zázemí náplavek by se mělo v budoucnu soustředit jen do určitých úseků a tvořit jakési uzly. „Tyto objekty by město pronajímalo podnikatelům. Z architektonického hlediska je cílem získat kvalitní návrhy těchto uzlů," vysvětluje Liška. Architekti budou navrhovat i podobu mobiliáře, jako jsou lavičky, koše, světla a tak dále.
Test kultivovanosti národa
Mnozí architekti by preferovali, kdyby se na náplavkách objevily desítky stolků s jednoduchými židlemi, aby si návštěvníci mohli v podstatě sednout kdekoliv v celém prostoru, jako je tomu například ve Vídni, Paříži či Antverpách. Zůstává však otázkou, zda má takové řešení u nás šanci na úspěch. Může se totiž snadno stát, že nábytek prostě „zmizí“, ať již v řece, nebo někde na chalupě. Podle Melkové je ale nejvyšší čas kultivovanost naší společnosti vyzkoušet.
Nápadů, jak zanedbané vltavské náplavky využít, se během posledních dvou let zrodila na Magistrátu hlavního města Prahy řada. Nevzhledné prostory mohou dostat nový kabát, rozhodně je lze vylepšit třeba lehkým nábytkem po vzoru jiných evropských metropolí, třeba Vídně nebo Paříže. Rozpracovanost a náročnost jednotlivých variant se liší jak z hlediska architektonického, tak náročnosti případné realizace. Zásadním omezením, s nímž jejich autoři museli počítat, je možnost povodní.
Galerie v kobkách
Nenápaditá, jednolitá plechová vrata brání v současnosti vstupu do zaklenutých prostor na náplavkách. Některé jsou prázdné, jiné slouží jako zázemí tamních restauračních zařízení či sklady. Architekt Petr Janda navrhl prosklené kruhové vstupy, které by zajistily těmto prostorám dostatek světla a současně by umožňovaly kolemjdoucím pohled dovnitř. Prostory by pak mohly být využity jako malé, třeba i prodejní galerie. Problémem je však jejich relativně špatný technický stav a u některých majetkoprávní vztahy.
Město ve městě
Podle společnosti Adobe Service by na vydlážděných březích Vltavy mohla vzniknout síť módních butiků, kaváren, restaurací, občerstvení či vodních nádraží. Různé náplavky by byly zaměřeny na odlišné možnosti trávení volného času. Zatímco třeba u Pařížské by byla luxusní nabídka, na smíchovské straně zase sport a pod Vyšehradem zázemí pro rodiny s dětmi.
Plovoucí promenáda
Se zajímavým návrhem přišli architekti z ateliéru Demoplan. Chtějí při pravém břehu Vltavy vytvořit lávku, která by plavala na hladině a spojila Jiráskovo náměstí s Alšovým nábřežím nedaleko Mánesova mostu. Byla by tudíž dlouhá téměř půl druhého kilometru.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Lucie Bartoš