Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsem hnusný xenofob, odporný surovec a necita, tupec, ignorující rozdíl mezi muslimy a islamisty… a nechci imigranty. Tajemná tramvaj číslo 22 a slůně v potížích... TÝDEN V OBRAZECH

12.04.2016
Jsem hnusný xenofob, odporný surovec a necita, tupec, ignorující rozdíl mezi muslimy a islamisty… a nechci imigranty. Tajemná tramvaj číslo 22 a slůně v potížích... TÝDEN V OBRAZECH

Foto: Iva Hunterová

Popisek: Liberecká fotografka Iva Hunterová zachytila uprchlíky trochu jako svatou rodinu. Je to poměrně typický způsob zpodobňování imigrantů, útočící na city.

Úterý 12. dubna kolem desáté dopoledne. Je docela teplo, obloha jak šedá péřová deka. Minulý týden byla zima a pršelo, prostě aprílové počasí… Takový prima skandálek jako návštěva čínského prezidenta uplynulý týden nepřinesl, nepočítaje tedy ty Anděly a politická prohlášení dvou vítězů, Kollera a Dusilové, kteří se vyznávali z bytostného odporu vůči prezidentu Zemanovi, na což mají svaté, nezadatelné a Ústavou zaručené právo. Jen bych si pak odpustila ty kecy o následném pronásledování palcovými titulky v médiích, jímž se umělci vyplakali, a la ´Lenka Dusilová čelí přívalu sprostých urážek´. Z článku vysvitlo, že použití plurálu bylo na místě, ty urážky byly dvě… Diskuze pod články i na Facebooku, jak je všeobecně známo, se často stávají žumpou, lákající neodbytně duševně nevyrovnané jedince, kterým se život nepovedl, k vulgárním výlevům pod rouškou anonymity. Berme to tak: Vypíší se ze své frustrace a pak doma NEzmlátí manželku a NEnakopnou kočku. Já je z důvodů psychické profylaxe vůbec nečtu; ano, je to tak, takže si klidně poslužte i pod tímto článkem, jsem kráva, pí.., cokoliv vám libo a trochu vám uleví v napětí!

 

 

 

Odpoledne v zahradě. 9. dubna to vyfotil Petr Šnajdr, chlápek, o kterém ještě bude dneska řeč...

Běženci, uprchlíci, migranti i imigranti… A ta naše Ústava

Když jsem začala psát tuto krátkou glosu o svém vztahu k problému, jenž rozdělil národ skoro stejně úspěšně jako Miloš Zeman a díky němuž tu zuří něco jako občanská slovní válka, přihodilo se mi, že jsem ztratila Respekt. No, trochu i respekt k šéfredaktorovi zmíněného týdeníku Taberymu, ale o tom jindy. Inspiroval mne totiž jeho článek o občanech, kteří nechápou, že je třeba přijímat uprchlíky s otevřenou náručí, a to z důvodů své špatné povahy a neopodstatněného panického strachu. Chtěla jsem do titulku dát všechna ta substantiva, jimiž mne i ostatní blbečky vyplísnil; jenže Respekt je fuč, tak jsem musela lovit v paměti. Ta expresivní adjektiva jsou už jen a jen moje…

Nebojte, nebudu unavovat dlouho. Proč jsem proti uprchlíkům? Přesněji, proč nabádám k mimořádné ostražitosti vůči zrovna TÉTO imigrační vlně (protože proti Ukrajincům a dalším národům bývalého Sojuzu, kterých tu žije docela dost, nic nemám, ani proti Vietnamcům – právě naopak)? Jednoduše, protože si vážím všech svobod, které jsme si během staletí vybojovali a které tito muslimští imigranti neuznávají a uznávat nehodlají, s čímž se ani netají.

Viz včerejší Blesk: V Británii provedli průzkum mezi muslimy a výsledky ankety zadavatele naprosto šokovaly. Většina muslimů si přeje zavírání homosexuálů do vězení, třetina oslovených by povolila mnohoženství a čtvrtina by dokonce nahradila britský právní systém islámským právem šaría. Co se týče mnohoženství, tak 31 procent se vyslovilo pro jeho zavedení, rovných 39 procent je pak přesvědčeno, že žena má poslouchat muže. 23 procent si dokonce přeje zavedení práva šaría a 5 procent oslovených schvaluje ukamenování žen za nevěru.

Z ne zcela pochopitelných důvodů kde kdo (i můj oblíbený grafik aTeo) zpodobňuje naši Ústavu jako hajzlpapír. To není dobré.

V Preambuli naší Ústavy čteme:  „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.“ A dále:  „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“

A součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“

Stejný nápad měly i Karolína Peake a Kateřina Klasnová v dobách, kdy ještě existovaly Věci veřejné a dámy byly kolegyně a kamarádky...

Tak tohle všechno muslimové popírají. U nich se plete náboženství se státem, ženy i lidé jiného vyznání  nemají stejná, respektive žádná práva. Místo demokracie vzývají teokracii, právní řád jim nahrazuje středověká šaría. A řada z nich má neblahý zvyk stát se během krátké doby z muslima islamistou, rozuměj teroristou, což většinová muslimská společnost nejenže neodsuzuje, ale jak to tak vypadá, tiše schvaluje. Takže děkujeme, odejděte.

A jen pro pořádek. Že ty boje, které jsme my zde v Evropě již podstoupili, nebyly lehké. Francouzská revoluce, která jako první vyslovila požadavek rovnosti občanů oproti středověkému feudálnímu pořádku, kdy z „boží vůle“ vládla šlechta a církev, byla utopena v krvi a ta tři slova ´liberté, égalité, fraternité´ se dostala na několik desítek let na index. Doporučuji film  Amazing Grace (protože jsem filmový fanoušek, ráda vstřebávám historii prostřednictvím povedených bijáků;  a všechny filmy, které zde zmiňuji, jsou k mání i s českými titulky), popisující boj Williama Wilberforce v Dolní sněmovně za zrušení otroctví v britské říši, až po pár desítkách let korunovaný úspěchem. Pak přišlo na řadu volební právo, všeobecné rovné právo tak, jak ho známe dnes, bylo u nás mimochodem zavedeno až po vzniku Masarykovy Československé republiky. Pak volební právo pro ženy – doporučuji zkouknout film Suffragette, kde se objevila na cameo i Meryl Streep. Také černoši se začali hlásit o svá práva i v USA, zkuste skvělý film Selma z roku 2015 o Martinu Lutheru Kingovi. A LGBT komunita: Tady mám oblíbených filmů více. Rozkošný britský Pride s Billem Nighym, krásný milostný Normal Heart s Markem Ruffallo, kde má dle mého soudu oscarovou roli lékařky na vozíku Julia Roberts, i tři roky starý Dallas Buyers Club se skvělým a fakt oscarovým Matthewem McConaugheyem (Jared Leto ho dostal taky). No a jeden crossover, který vás zaručeně rozbrečí: Vypráví o dvou gayích, jež se chtěli starat o chlapce s Downovým syndromem, v čemž jim ovšem establishment účinně zabránil.  Any Day now nás zavádí i k právům pro postižené lidi. Zbývají práva zvířat, tam už něco podnikli na Novém Zélandu, kde bývají tradičně napřed…

Těchto všech práv se odmítám vzdát. A to ani ve jménu humanity a multikulturalismu. Jestli to ze mne dělá bezcharakterní svini, budiž… Jenže s uprchlíky je to komplikovanější, takže si dovolím svůj nedůležitý, nepatrný názor na řešení této krize nechat napříště. 

V Postřižinách stříhali, my na jaře zarůstáme

 

Zarůstá i obrůstá expolitik i exnovinář Radek John...

 


I Saša Vondra. Život BEZ politiky prospívá vlasům i zdraví, zdá se.

 

Slůně si lehlo a...

 

A pokusilo se vstát. Když máte metrák a ještě nejisté tlapky, není to nic jednoduchého.

 

Tajemná tramvaj číslo 22

 

Jak všichni Pražáci vědí, jezdí přes Újezd na Malostranskou a dál na Pražský Hrad. Je proslavená kapsářskými gangy, před nimiž policie neustále varuje. Proč si ji ale vybral magistrát, aby demonstroval, jak moderní metropolí je Praha, když právě v této tramce můžeme nově platit i kartou (ale jen bezkontaktní), to fakt netuším. 

 


Napadení Česka není třeba se bát. Mladí válečníci na Točné pilně trénují - byť jen v airsoftové verzi a jedním z nich je můj poloslepý syn, který většinou nenosí brejle a tudíž netrefí ani vrata od stodoly.

 


Móda publikovat na Facebooku svoje fotky z mládí nese leckdy zajímavé ovoce. Tenhle depešák je dnešní seriózní reportér Streamu Jan Tuna.

 


Režisér Hřebejk býval zamlada pro změnu vousaté květinové dítě v lenonkách... Ve společnosti herce Štrébla, muzikantky Evy Turnové a Pavly Milcové.

 


I takové poklady máme v Praze. Petr Šnajdr, o němž už byla řeč, má na Facebooku krásnou stránku, kterou nelze než doporučit všem milovníkům staré Prahy, koukněte SEM.

Anna Vančová 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace