A jéje, národ už zase stojí ve frontách. Do nebe volající nespravedlnost: Někdo musí stát celou noc a mrznout, jiný vůbec ne. O co jde? O kotlíkové dotace
06.03.2016
Foto: ČT
Popisek: Fronta jako hrom se vytvořila i před úřadem Středočeského kraje na pražském Smíchově. A podobně jako dřív ji lidé trpělivě vystáli s nejistým výsledkem. Slitují se úředníci, a přidají právě na jejich kotlík? Na 'rozsudek' si musí všichni zase trpělivě počkat.
Dlouhé fronty jsou jedním z nejvíc vysmívaných socialistických fenoménů. Platí to především o frontách před obchody. Ty se ale v poslední době plíživě vrací. Češi opět čekají na některé zboží ze strachu, že bude rychle vykoupeno. Kvůli nízkým cenám jsou někteří zákazníci ochotni nechat se téměř umačkat nebo umrznout. Zcela novým jevem jsou však fronty na dotace.
Fronty se dokonce dočkaly speciální kapitoly v knize, nazvané Abeceda socialismu. Ta je popisuje jako „trvalý fenomén, vznikající jako výsledek kvalitativních a kvantitativních strukturálních rozdílů mezi nabídkou a poptávkou“. Bylo by jistě zajímavé sledovat, jak by autor Abecedy zdůvodnil fronty v dnešní době, kdy obchody přetékají zbožím a všeho je v podstatě nadbytek. Ale možná by časem dospěl k závěru, že fronty byly, jsou a nejspíš stále budou součástí každého systému.

Dřív se stávaly fronty na kdeco. A už je to tu zas
Unikát: Kotlíkové dotace
Naprostým unikátem se však staly nynější fronty na dotace, speciálně kotlíkové. Při nich lidé nečekají velmi ponižujícím způsobem několik hodin, ale rovnou celý den i celou noc. Je trestuhodné, že v dnešní době, kdy lze téměř vše vyřídit on-line, nejsou úřady, které žádosti o dotace přijímají, schopny zpracovat je elektronicky nebo poštou. Lidé navíc čekají celou noc jenom proto, aby odevzdali formulář. Již to je zdrojem nerovnosti, šanci nemají ti, kteří frontu vystát nemohou. Třeba ze zdravotních či pracovních důvodů. Zatímco tak někdo díky „frontě“ získá dotaci mnoha tisíc korun, jiný nedostane vůbec nic. Přitom by stačilo stanovit termín, do kterého lze o příspěvek požádat, ať už osobně nebo písemně, a poté spravedlivě rozdělit poměrnou částkou peníze, které jsou na dotace celkem k dispozici. Počet majitelů zastaralých kotlů jistě není nekonečný.

Takhle například mrzli zájemci o dotaci na Vysočině
Proč jiní nemusí čekat?
Další, do nebe volající nespravedlností, je přidělování mnoha jiných dotací, třeba na různé sportovní nebo umělecké aktivity, na něž se fronty stát nemusí. Zde stačí mít dobré kontakty a jedinec nebo firma získají stovky milionů, jak to naznačují skandály kolem různých projektů, dotovaných z EU. V tomto případě se peníze nezřídka rozdělují namísto čekání v mrazu či dešti příjemným pohovorem třeba na golfu nebo v luxusní restauraci. Je alespoň chvályhodné, že někteří úředníci se při pohledu na lidi, čekající celou noc v mrazu, chytli za nos a začali se k svým voličům chovat jako k důstojným spoluobčanům. Platí to například o vedení Krajského úřadu v Karlových Varech, které se snažilo ponižující čekání ve frontě zorganizovat důstojnějším způsobem, a dokonce žadatele nakonec vpustilo do jednacího sálu pro zastupitele. Navíc byla otevřena kantýna, takže se lidé dočkali nejen tepla a možnosti sedět, ale také občerstvit se. Někteří zájemci přesto čekali pětadvacet hodin. A než byl kolem jedné hodiny odpoledne otevřen sál, ti, co přišli již brzy zrána, pořádně promrzli. Úředníci krajského úřadu se před nimi bránili s tím, že je tak velký zájem překvapil.

Snímek, zveřejněný na stránkách úřadu Olomouckého kraje. Nepochopili úředníci něco špatně?
Zlatý fronty na banány!
Přesto, že se v Karlových Varech k žadatelům o dotace chovali vlídněji než na jiných úřadech, mnoho lidí tento systém kritizuje. Vadí jim například, že ti, kteří si již dříve zodpovědně koupili kvalitní kotel, nedostanou vůbec nic. „Dotace jsou metlou tohoto státu, pokřivují trh a svádějí k podvodům,“ rozčilují se někteří Češi na různých diskusních fórech A ti, kteří frontu vystáli, to komentovali slovy: „Zlatý fronty na banány.“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adéla Hofmanová