Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Mrtvý novinář, dobrý novinář. Známý publicista seděl v kavárně, když před ním přistál papírek... Aneb Respekt bez respektu, a omlouvat se? Není komu, adresát už nežije

05.02.2016
Mrtvý novinář, dobrý novinář. Známý publicista seděl v kavárně, když před ním přistál papírek... Aneb Respekt bez respektu, a omlouvat se? Není komu, adresát už nežije

Foto: Twitter

Popisek: Jan H. Vitvar, selfie z Twitteru

Vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt Jan H. Vitvar dle svých slov, za tweet „mrtvý komunista, dobrý komunista“, který sdílel těsně po smrti komunistického europoslance Miloslava Randsorfa, čelil výhrůžkám fyzickou likvidací. Kdosi mu také položil na stůl v baru papírek se vzkazem „mrtvý novinář, dobrý novinář“. Jeho autorka nyní vystoupila z ilegality a ještě jednou se do Vitvara tvrdě opřela.

Autorka vzkazu se jmenuje Martina Smutná, podle svých slov, která publikovala na A2larm.cz,  vystudovala Akademii výtvarných umění v kombinaci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze, a tak prý Vitvarovy ideologicky zabarvené názory dobře zná. Píše: „Jaké to je, přát kulturnímu redaktorovi týdeníku Respekt smrt? Nic moc hezkého, stejně jako jeho výroky na Twitteru. Neznámá bytost z baru, která před Vás, pane Vitvare, položila na stůl papírek s „výhrůžným“ vzkazem, je samozřejmě konkrétní člověk.“ A dodává: „Měřím 165 cm a vážím 50 kg. V baru obvykle působím hrozivě.“

 

A proto se výtvarnice a nyní i performerka diví, že novináře Respektu tak překvapila smršť obdobně osobních reakcí. „Jako novinář píšící pro jedno z nejčtenějších a nejvlivnějších médií v Česku nemůžete být přece natolik naivní, abyste si myslel, že Vaše zbrklé výroky na sociálních sítích projdou zcela bez povšimnutí,“ vzkázala Smutná Vitvarovi právě skrze server A2larm.

Z mého hlediska jste zbabělec

To, že Vitvar svůj tweet omlouvá nerozumem, však Smutná vzhledem k vážnosti situace nebere. „Ve své zdánlivě omluvné, ve skutečnosti však spíše ublížené obhajobě vlastního činu odkazujete k osobě Davida Černého a k jeho výrokům. Tento odkaz víceméně postrádá logiku (zvlášť když směřuje, k výrokům více než deset let starým), jedno mu však upřít nelze: možnost srovnat Černého přístup a ten Váš. Zatímco Černý si za svými věčně pubertálními rádoby undergroundovými fakáči stojí, Vy se omlouváte nerozumem, který má být však vzhledem k vážnosti tématu (politik komunistické strany = gulagy = Stalin nebo Hitler) pochopitelný. Z mého hlediska jste tedy zbabělec – a navíc si zřejmě nejste vůbec vědom toho, jaký dopad podobné výroky mají."

Smutná zdůrazňuje, že by Vitvar měl jako novinář přemýšlet o tom, co píše na sociální sítě, neboť si tam mnozí kvůli anonymitě dovolí ventilovat svou nenávist a frustraci či jednat přihlouple, důkazem čehož je obrovská vlna slovní nenávisti, mnohdy prý nechutně popisná. „Mám za to, možná naivně, že naším – a Vaším, coby novináře, o to víc – úkolem je snažit se veškerý žitý (fyzicky i virtuálně) prostor komunikace kultivovat, nikoli vulgarizovat,“ apeluje na Vitvara.

Nezávidím Vám, že Vaši omluvu si nikdo nevyslechne

A vysvětluje: „Svým gestem, ve kterém jsem si zkusila, jaké to je, člověku přát smrt, jsem tedy pomyslnou laťku neposunula o nic výš, než jste ji sám nastavil. V podstatě jsem udělala totéž, co Vy, jen bez závoje rádoby nevážné virtuality a také bez radosti, kterou jste Vy ze svého pošlapání něčího odkazu měl. Naopak, tento můj „cover“ Vaší performance mě rozhodně ani na chvíli netěšil. Rozdíl mezi mým a Vaším jednáním je však v tom, že já jsem se rozhodla opustit virtuální prostor výhrůžek a zkusila jsem Váš výrok převést do konkrétního času a prostoru. Pocit z toho byl i mně samotné až fyzicky nepříjemný.“

Vedoucímu kulturní rubriky Respektu se Smutná na závěr omluvila. „Vy jste si, s prominutím, z ideologických důvodů kopnul do mrtvého člověka. Já totéž udělala s Vámi. Jsem ráda, že mám tu možnost svému svědomí ulevit a konkrétnímu člověku, tedy Vám, se omluvit. Omlouvám se, smrt Vám nepřeju, stejně jako Vám nepřeju vlnu výhrůžek a napadání, byť jen slovního,“ napsala Smutná s tím, že Vitvarovi nezávidí fakt, že on už se omluvit nemůže.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová