Rekonstrukce Národního muzea: Nahrává výběrové řízení korupci?

Foto: MHMP

Popisek: Je výběrové řízení na rekonstrukci Národního muzea za 2 400 milionů korun "ušito na míru" konkrétní velké firmě? Jeho podmínky napovídají, že tomu tak může být!

Připravované výběrové řízení na veřejnou zakázku o objemu 2 400 milionů korun nese podle Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) typické znaky nešvarů, které jsou odborníky léta kritizovány. Jedná se o zakázku na rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze.

„Rekonstrukce národních kulturních památek vyžaduje specifické odborné znalosti stavebních postupů, především v oblasti restaurátorských prací, přičemž možný neodborný postup by znamenal nenávratné poškození této národní kulturní památky a tím i kulturního dědictví ČR,“ uvádí se v předkládací zprávě ministerstva kultury k veřejné zakázce.Nastavení podmínek výběrového řízení je však takové, že „možný neodborný postup, a tudíž nevratné poškození kulturní památky“ reálně hrozí, a to jak v jejím celku, tak v částech. Tyto obavy jen utvrzuje mimo jiné nedomyšlenost, pramenící z neznalosti, například ve vystěhování památkově chráněného mobiliáře nadrozměrných výstavních vitrín. Zároveň podle ASORKD hrozí vytvoření dalšího korupčního prostředí.

Špatně nastavené podmínky: Zelená pro velké firmy

Volba jediného dodavatele, který má splňovat jak požadavky odbornosti při stavbách podobného druhu, tak při restaurátorských pracích. Celá veřejná zakázka je tak připravena pouze pro velké stavební firmy typu Metrostav, Skanska, Průmstav apod., protože jen takové mohou splnit požadavky, i když se pohybují pod povolenými normami, jako jsou:

• pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou dodavatelem třetím osobám, s ročním limitem pojistného plnění minimálně 1 miliarda korun

• záruka za řádné provedení díla ve výši 240 milionů a bankovní záruka za kvalitu díla ve výši 100 milionů korun

• požadavek, aby dodavatel za posledních pět let provedl alespoň pět stavebních prací obdobného charakteru a rozsahu

• požadavek na nejméně 1, nejvýše však 3 restaurátorské práce v souhrnném finančním objemu 800 milionů korun
Přestože zadavatel mnohokrát v zadání zdůrazňuje, že rekonstrukce vyžaduje specifické odborné znalosti technologických postupů, především v oblasti restaurátorských a stavebních prací, nastavil parametry výběrového řízení tak, že restaurátorské ateliéry nemohou na účast ani pomyslet, takže je zadavatel předem diskvalifikuje.

Avšak ani žádná z velkých stavebních firem nemůže požadovaný objem a odbornost restaurátorských prací splnit, takže se vše bude řešit jako obvykle – účastník výběrového řízení se předem spojí s větší restaurátorskou firmou, která má dlouhodobé smlouvy s jednotlivými restaurátory.

Často se za takových podmínek získávají ne právě ti nejlepší restaurátoři a ti dobří jsou nuceni práci všelijak šidit, protože se nevejdou do finančního objemu, určeného stavební firmou v tandemu s velkým dodavatelem. Dodavatelům jde totiž především o co největší marži.

Odborné přehmaty a nedostatky

Jedná se o národní kulturní památku, a proto by výběrové řízení na její rekonstrukci mělo především zohledňovat toto hledisko. Spíš ale vyvolává řadu otázek.

• Vítěz výběrového řízení musí určit hlavního restaurátora s vysokoškolským vzděláním, držitele povolení pro restaurování uměleckých děl z kamene, štuku, umělého kamene, sádry a kovu. A co odbornost v restaurování obrazů, dřeva a další? Na koordinaci tak obrovského objemu prací nestačí jedna osoba, navíc s odborností jen v některých uměleckých a uměleckořemeslných oborech.

Odborný dohled je zmatečný, neboť na str. 6 zadání zakázky se říká, že: „Práce jednotlivých skupin restaurátorů budou koordinovat osoby, které mají odpovídající dlouholetou praxi a zároveň mají zkušenosti s realizací rozsáhlých zakázek.“ Takže jeden hlavní restaurátor, nebo více osob?

• Je třeba se také ptát, jak to, že požadavek na restaurátory je u rekonstrukce této významné památky až součástí výběrového řízení na její rekonstrukci? Jak byl prováděn projekt na odstrojení památkově chráněných artefaktů? Existuje vůbec podrobný protokol o odstrojení budovy?

• Proč je v zadání stále operováno s pojmem kulturní památka a nikoli národní kulturní památka? Zadavatel neví, že i z hlediska památkového zákona je mezi těmito pojmenováními rozdíl?

• Podle čeho a jakými postupy se dospělo k určení potřebné částky na rekonstrukci historické budovy Národního muzea ve výši 2 400 milionů korun? Kde je rozpočet k nahlédnutí? Kdo je garantem toho, že není nadhodnocen nebo podhodnocen? Jedná se o veřejnou zakázku, která má být hrazena z Programu „Péče o národní kulturní poklad“. Jeho čerpání bylo podrobeno kritice již v loňském roce.

Jak neopakovat dosavadní chyby?

Věc je prostá. Stačí rozdělit výběrové řízení na část stavební a restaurátorskou. Veřejnou zakázku na restaurátorské práce pak vypsat zvlášť na každé jednotlivé práce. Ministerstvo kultury by pak vytvořilo placenou odbornou komisi, která by tyto práce řídila a koordinovala. Limity potřebných finančních objemů by neměly předem diskriminovat malé, mnohdy však velmi kvalitní restaurátorské ateliéry i jedince.

Nejdůležitější odborníci při restauraci národní kulturní památky by pak nemuseli být pouhou námezdní silou, jejíž hlas je až někde za stavbyvedoucím. Zkvalitnily by se tím restaurátorské výstupy a restaurátorské práce by i zlevnily, přestože by restaurátoři dostali lépe zaplaceno. Na jejich rozpočet by se totiž nenabalovaly marže stavební firmy a velkého „DODAVATELE“ uměleckých, uměleckořemeslných a stavebně restaurátorských prací.

Na uvedenou změnu ve výběrovém řízení není třeba nějaký nový předpis či vyhláška, tu může zadavatel udělat hned. Jen to bude úředníky stát trochu víc práce.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Lucie Bartoš