Hotel Praha. Bude se bourat, nebo se stane kulturní památkou?
10.05.2013
Foto: archiv EU
Popisek: Unikátní skvost představuje Hotel Praha po stránce architektonické i umělecké. Schválí pro něj ministerstvo kultury statut kulturní památky, nebo umožní majiteli, aby ho zboural?
Hotel Praha na pražské Hanspaulce navrhli odborníci na kulturní památku. Jeho současný majitel ho chce přitom přestavět na rezidenční bydlení. Chce ho snad zbourat? Budoucnost unikátní stavby je teď v rukách ministerstva kultury.
Podle skupiny odborníků, kterou tvoří teoretici, umělci, architekti i památkáři, je hotel, postavený v letech 1979 až 1981, unikátní ukázkou architektury, která vybočuje z dobového průměru. Jeho teriéry i vybavení navíc považují za neobyčejně ucelený soubor dobového výtvarnictví a designu.
Neopakovatelná investice
Podnět na prohlášení Hotelu Praha za památku zaslali odborníci 25. února ministerstvu kultury. To však potřebné řízení může, ale také vůbec nemusí zahájit. O podání návrhu informoval média historik architektury a památkář Ladislav Zikmund-Lender. Kromě něj ho podepsali historička umění Milena Bartlová a výtvarník Pavel Karous. Jejich návrh podporuje i historik architektury Rostislav Švácha, kritik architektury Adam Gebrian či předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
„Hotel Praha reprezentuje unikátní doklad dobového celostního uměleckého díla, kde je sladěna architektura, interiéry, výtvarné prvky i nábytek. Díky neopakovatelné investici se zrodilo pozoruhodné dílo, které v takovém rozsahu už nikdy nebude moci být zbudováno. Plán nového majitele vystavět na místě demolovaného hotelu rezidenční bydlení navíc nezaručuje náhradu kvalitnější architekturou, což může být jediný legitimní důvod demolice stávajících staveb,“ uvádějí odborníci v čele s profesorkou dějin umění Milenou Bartlovou ve svém návrhu, zaslaném ministerstvu kultury.
Podpora ze zahraničí
Předkladatelé návrhu tvrdí, že stavba představuje experimenty s takzvanou tekutou architekturou. Pozoruhodné je podle nich i krajinné tvarování jižního průčelí podle vrstevnic okolního terénu. Podle jejich názoru neměla budova ve své době v celém tehdejším Československu obdoby.
Za záchranu Hotelu Praha se postavili kromě předkladatelů, profesorky dějin umění Mileny Bartlové a výtvarníka Pavla Karouse také kritici a teoretici architektury Adam Gebrian, Maroje Mrduljaš ze Záhřebské univerzity a Aarona Betsky, ředitel Muzea umění v americkém Cinncinati.
Vládní historie
Až do listopadu 1989 sloužil Hotel Praha potřebám komunistické strany a československé vlády. Lidé ho dnes proto vnímají zejména jako symbol předlistopadové éry. Velkorysé řešení umožnila mimořádně vysoká investice, protože byl určen pro hosty ÚV KSČ.
Díky zachování a přístupnosti parku si projekt získal přízeň většiny místních obyvatel. Jim i okolním školám veřejně sloužilo také rozsáhlé wellness s bazénem až do roku 2001, kdy byl hotel privatizován. Do té doby byl ve správě Městské části Praha 6 a po ekonomické i provozní stránce fungoval bezproblémově. MČ Praha 6 si dokonce před privatizací vyžádala architektonické studie od původních autorů, jak budovu po provozní stránce ekonomicky zefektivnit – snížení energetické náročnosti, navýšení počtu lůžek atd.
Komplex plný uměleckých skvostů
Podoba hotelu vzešla z architektonické soutěže, unikátní objekt je tvořen ocelovým skeletem a má dva suterény. Architekti stavby Jaroslav Paroubek, Radko Černý a Arnošt Navrátil zachovali rozlehlý park, který byl na místě už od 19. století, známý jako Petschkova zahrada.
Ve společných prostorách hotelu se dochovala unikátní souhra materiálů – dřeva, keramických obkladů, kamene – a mobiliář, jehož autorem je Zbyněk Hřivnáč, jeden z nejvýznamnějších bytových architektů druhé poloviny 20. století. Výtvarná díla včetně pozoruhodných osvětlovacích těles navrhovali přední umělci, například dvojice světově proslulých sklářských výtvarníků Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.