Migrace, kterou někdo používá jako zbraň. A muslimské děti, jež odmala učí nenávisti ke křesťanům. Geolog a klimatolog Cílek čeká konec světa, jak ho známe

Foto: Hans Štembera

Popisek: Václav Cílek

„Není nad to, mít vlastní zkušenost z orientálního světa,“ řekl k uprchlické krizi klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek v pořadu Daniely Drtinové na DVTV.cz. „Když žijete v poušti nebo polopoušti, máte jiné mechanismy přežívání. Je ve vás mnohem větší tvrdost,“ dodal Cílek. Podle Cílka má islám tendenci expandovat. „Muslimské děti jsou odmala živeny nenávistí vůči křesťanům,“ řekl. To ale není jediné, čím se nyní Václav Cílek zabývá, jak prozradil v Radiožurnálu o pár dnů dříve.

„Máme zkušenost, že kam vstoupil islám, tam většinou zůstal, je mu dána tendence expandovat. S křesťanstvím na sebe naráží,“ dodal v DVTV s tím, že v Evropě nám ale nezbude nic jiného než žít s islámem dohromady a vytvořit nový typ společnosti. 

„Nestojíme před koncem světa fyzicky, ale stojíme před koncem světa, jaký jsme ho znali. Stojíme před transformací,“ sdělil. „My Češi, kteří nemáme s islámem téměř žádnou zkušenost, reagujeme na nějaké archaické strachy. My se bojíme, co se stane, když Turek vtrhne do české kotliny,“ dodal Cílek s odvoláním na obléhání Vídně Turky v minulých dobách. Toho se podle něj podvědomě stále obáváme.  

„Mnoho našich postojů vlastně určují nejprve emoce. Ty pak rozhodují o tom, jak je rozumově zpracujeme. To, co prožívají Němci, Poláci, Srbové, se pak odráží i v nás. Ať už o emocích mluvíme, nebo nemluvíme, tady jsou a mohou být velmi snadno aktivovány,“ řekl s tím, že bez sebepoznání toto řešit nelze.  

„Každý národ je xenofobní,“ poukázal na příkladu své vesnice Cílek s tím, že lidé z dolního konce nemají rádi ty z horního konce. A je to prý podle něj běžné. 

Podle Cílka je však možné, že etnika budou žít společně a v poklidu. „Dokud nepřijde nějaká krize. V momentě, kdy dochází k nějaké složité ekonomické situaci, stává se soužití problematickým,“ uzavřel. Záležet bude podle něj na tom, kolik lidí ještě přijde.  

Do Evropy přes Norsko a migrace jako zbraň 

Václav Cílek byl také před krátkým časem hostem Radiožurnálu v pořadu Jak to vidí. Kromě migrace se tam hovořilo o tom, jak Václav Cílek již nějakou dobu běhá po lesích a spolu s několika dalšími lidmi si hraje na totální výpadek elektrického proudu a zhroucení infrastruktury. Připomněl také, že migrace je normální zbraň, která se v mezinárodní politice používá docela často… 

Jak bylo řečeno, mluvilo se i o migrační krizi, o které se Cílek také rozmluvil. Začal nejdříve v Německu. „Němci jsou zvláštní směsice, jak se ukazuje v poslední době i v souvislosti třeba s energetikou, tý chladný, organizovaný technický pragmatičnosti a německýho idealismu a vlastně tak nějak kolísají mezi těma praktickejma řešeníma a řešeníma, který podle mýho názoru jsou pro naši dobu téměř nevhodná,“ řekl a dodal, že jsou věci, o kterých se mluví, jako je například zničení památek v Palmýře, a věci, o nichž se mlčí, jako když „ISIS zničí arménskej památník genocidy“. Varoval také před situací v Egyptě, kde podle něj do pěti let mohou začít pogromy na Kopty, což je tamní křesťanská menšina čítající až 12 milionů lidí. 

Migrace je podle něj někým řízená a ten někdo ji používá jako zbraň. Cílek argumentoval knihou Kelly Greenhill „Migrace jako zbraň“, ve které se profesorka Greenhillová věnuje zhruba 60 případům, kdy byla migrace velkého počtu lidí využita jako zbraň či politický nátlak. „Americký prezident 1979 v Číně apeluje na čínská práva a čínský premiér se ho ptá: Tak kolik chcete uprchlíků? Milion, 10 milionů, 30 milionů? Jo a tím pádem už se o věci dál jako nehovořilo.“ 

Na závěr jen zmínil nové a nepravděpodobné cesty, kterými se uprchlíci vydávají do Evropy. „Je to teďka velkej obchod, ale jenom jako příklad tý nový trasy je ta arktická. Jste Syřan nebo Afghánec, dostanete vízum do Ruska, letíte do Moskvy, pak letíte do Murmansku,“ řekl Cílek a dodal, že následně skrz vesnici Nikel na kole do Norska. „Norové se z toho můžou trošku zjevit,“ tvrdil Cílek. „A říkají: Ano, my jsme členové NATO a my máme tenhleten příliv lidí, a Finsko, který není členem NATO, nemá žádné uprchlíky,“ uzavřel svoji myšlenku. 

Stát slábne, hodí se jen na vybírání daní a možná ani tam úplně ne

Na úvod rozhovoru v Radiožurnálu ale mluvil Cílek o své současné činnosti. „Hráli jsme si na blackout. A jak to probíhá, že? Sešli jsme se na jednom určitém místě za pomocí prepperů. Preppeři jsou lidé, to je hnutí, které přichází z Ameriky, je to od slova ´to by prepper‘ – být připraven, a ti jsou připraveni na možný nebo částečný kolaps civilizace,“ řekl geolog. Tito preppeři podle něj vědí, co mají v takovém případě dělat. „Mají vysílačky, tak se normálně svolají armádními vysílačkami do své tajné základny, kterou pochopitelně nesmíme prozradit,“ vysvětlil Cílek.

Důležitá je tedy v případě blackoutu existence prepperů, což jsou lidé, kteří vědí co a jak, kam jít, postarají se o cizí. A jsou schopni si zajistit i potravu pro sebe a například i dalších 20 lidí. „Oni říkají: ‚No to je jednoduchý, otevřeme ty sudy, kde máme to zrní v tý atmosféře z oxidu uhličitýho, naložíme to zrní do alkoholu, ty holuby opijeme a umlátíme‘,“ konstatoval Cílek a zdůraznil, že je třeba mít obrněný transportér. A všechno uvidíme v dokumentu, který pan Cílek právě točí.

Následně také mluvil o tom, jak k blackoutu může dojít. „Třeba padne strom na dráty, odpojí prostě jednu elektrárnu, tím pádem je výkon, teda nutnost čerpat energii, směrován na druhou elektrárnu. Ta se začíná hroutit pod dvojnásobným požadavkem a teď se ten systém zhroutí. Nebo napadne čerstvej sníh a potrhá dráty. Jo, ty systémy jsou velice složité,“ řekl Cílek a dodal, že minimálně rozhlas by měl mít přístup k záložním zdrojům energie. Nejhůř na tom ale budou panelová sídliště.

Na otázku, zda si Cílek myslí, jestli je národ připraven na blackout, odpověděl, že to je na lidech. „To znamená i to, co my tady děláme s tou paní Martinou, je něco jako civilní obrana pro nás samé, a ti preppeři doopravdy v podstatě vytvářejí záchrannou strukturu nejenom pro sebe a své rodiny, ale ještě pro nějakej omezenej počet dalších lidí,“ řekl a dodal, že lidé si v současnosti uvědomují, že stát slábne a „je dobrej na to vybírání daní a možná ani tam úplně ne“.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová