Karlák za pět let nepoznáme. Jsou za plány zájmy developerů?
09.05.2013
Foto: archiv AJ
Popisek: Obnovu už pražské Karlovo náměstí opravdu potřebuje. Občané ale mají strach, aby se jediná oáza zeleně v této lokalitě neproměnila v další betonovou past. Skrývají se za plánem další megaomanské plány developerů?
Zanedbaný park na pražském Karlově náměstí se má během pěti let proměnit v průchozí bulvár. Náklady na změny by se měly podle odhadů vyšplhat až na 500 milionů korun. Jde radnicím opravdu o park, nebo se za plány skrývají další developerské zájmy?
Frekventovaný „Karlák“, který se svými 531 metry na délku a 150 metry na šířku patří k největším náměstím v Evropě, rozhodně obnovu potřebuje jako sůl. Místní však mají strach především o vzrostlé stromy, jež představují jednu z mála oáz zeleně v této lokalitě. Na některých kmenech se dokonce krátce objevily amatérsky psané cedule „Zeleně zoufale málo, úředníků zoufale moc!". Veřejnost se totiž obává, že medializace obnovy Karlova náměstí je pouhou kouřovou clonou, za níž se nejspíš skrývají jiné developerské zájmy.
Šetrná koncepce?
Na revitalizaci náměstí se budou podílet Magistrát hlavního města Prahy a radnice Městské části Praha 2. Jejich zástupci nyní hledají způsob, jak pro tento projekt dosáhnout i na evropské peníze. Podle tiskové mluvčí magistrátu Terezy Králové bude koncepce postupu teprve zpracována ve Studii základních úprav Karlova náměstí, kterou zajistí Kancelář veřejného prostoru Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Má být dokončena letos v prosinci.
Nynější postup naopak znamená odmítnutí razantních zásahů, které předpokládala revitalizace náměstí na základě předchozí soutěže, podle níž se v minulosti uskutečnila úprava malé části parku u Novoměstské radnice. Jinými slovy to znamená příslib, že stromy zůstanou na svém místě.
Souboj s přírodou
Ochránci stromů by si měli uvědomit, že přes veškerou snahu bránit městskou zeleň si svou daň leckdy vybere sama příroda. Například v roce 1999 musel být pokácen letitý javor, poškozený silným větrem. Letos v březnu padl zimě za oběť další strom, který ohrožoval kolemjdoucí. Stromů starších pětadvaceti let je na „Karláku" v současnosti 43 a jejich stabilitu může ovlivňovat řada faktorů.
Nicméně stromy jsou stromy a na náměstí patří. Památkáři chtějí zachovat park v původní podobě, jak ho navrhl parkový architekt a ředitel pražských parků a zahrad František Thomayer, který sjednotil celé náměstí a po jeho obvodu vysadil stromořadí odolných listnáčů.
Jak vyřešit dopravu
Největším oříškem je vyřešení automobilové dopravy, která Karlovo náměstí pořádně zatěžuje. „Problémem je jeho neprostupnost v podélném směru a v navázání na okolní ulice pro pěší po povrchu, jak by to ve městě pro lidi mělo být samozřejmé," sdělila médiím vedoucí kanceláře Pavla Melková.
Základními úkoly přeměny jsou zvýšení bezpečnosti obyvatel, vyřešení pěší prostupnosti a přehlednosti, v rámci dopravních možností scelení prostoru a především celkové zlepšení podmínek pro pěší, zejména v kritických místech přechodů přes ulice Ječná a Žitná a přilehlých křižovatek.
Už stačí jen podpis
Memorandum mezi Hlavním městem Prahou a Městskou částí Praha 2 o vzájemné spolupráci a podpoře projektu Revitalizace Karlova náměstí bylo podepsáno v lednu 2010. Od té doby došlo k realizaci pouze některých, zejména krátkodobých opatření. Dodatek k Memorandu schválila rada pražského magistrátu 9. dubna, primátor Bohuslav Svoboda a starostka MČ Praha 2 Jana Černochová ho slavnostně podepíšou v pátek 10. května. A pak už se může naplno začít.
Nejdřív projdou proměnou přilehlé křižovatky a semafory. Příští rok je v plánu rekonstrukce tramvajových tratí. Celé náměstí i s parkem bude kompletně obnoveno do roku 2018. Zdá se, že město ustupuje od megalomanských projektů k jednoduchým a koncepčním úpravám. Navrhovaný postup by měl být šetrný k obyvatelům lokality, samotnému prostoru i k městské kase. Problémem už snad je jenom nedůvěra občanů, kteří po předchozích zkušenostech nevěří v upřímnost politiků a úředníků na všech stupních a obávají se, že se za plány opět skrývají developerské zájmy.
Pražský tramvajový uzel
Původně Dobytčí trh má rozlohu 80 550 m2 a od roku 1848 je pojmenován po císaři Karlu IV., z jehož iniciativy byl ve 14. století založen a vyměřen. Až do roku 1789 se uprostřed nacházela gotická kaple Božího Těla. O další podobě Karlova náměstí bylo rozhodnuto v roce 1843, kdy bylo v jeho jižní části vysázeno lipové stromořadí od Ječné ulice ke Všeobecné nemocnici. Po zrušení plánu na výstavbu vojenského cvičiště byla v roce 1870 celá plocha přeměněna na sad. Jeho konečná podoba je spojena zejména se jménem vynikajícího zahradního architekta Františka Thomayera, který nákladem přes 100 000 zlatých upravil sady do současné podoby. V parku roste zhruba 350 stromů ve 48 druzích a je nyní součástí městské památkové rezervace.
Tramvajové spojení zde funguje od konce 19. století, stanice metra byla otevřena v roce 1985. Po zrušení tramvajové trati na Václavském náměstí se Karlovo náměstí stalo hlavním uzlem pražské tramvajové dopravy. Navíc tudy před lety vedla i trolejbusová trať z Jungmannova náměstí, Václavského náměstí a Vinohrad do Resslovy ulice a dále přes Jiráskův most a do Jinonic.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.