Morálka je tu úplně zvrácená, připomněla spisovatelka lovestory s Havlem. Trapné padesátky: Obermannová, Mihulová, Tomicová…. Dělají ženy věci, na něž jsou staré?
04.12.2015
Foto: Facebook
Popisek: Irena Obermannová
Ženy po padesátce se podle populární spisovatelky ženských románů a autorky několika televizních seriálů Ireny Obermannové, bojí být trapné. Často se totiž dostávají do situace, kdy se za ně stydí vlastní děti a ony se za každou cenu snaží nebýt k smíchu. Po padesátce jim to ale začíná být úplně jedno a rozhodnou se žít zcela podle svých představ a svobodně.
Svoje životní zkušenosti, a také několika svých kamarádek Obermannová využila v novém komediálním seriálu, který začne příští rok natáčet Česká televize v režii Michala Vajdičky. Jeho hlavními hrdinkami se stanou tři „trapný padesátky“ Mia, Anča a Eva v podání Aleny Mihulové, Pavly Tomicové a Kláry Melíškové. Ale ještě trapnější než ony prý bude jejich mužský protějšek, nepřátelský majitel domu Ruda. Toho by měl hrát David Novotný. Autorka doufá, že pomůže seriálem mnoha ženám k tomu, aby se v druhé polovině svého života netrápily a naopak si v tomto věku našly něco nádherného. „Zkrátka chci ukázat, že ženy mohou být šťastné, pokud se nebudou stydět dělat věci, na které jsou údajně staré.“
Bible nešťastných žen
Irena Obermannová se po dvou skandálních knihách, Tajná kniha a Panoptikum české, v nichž popsala svůj poměr s bývalým prezidentem Václavem Havlem, vrací ke svým obvyklým tématům, totiž milostným problémům nešťastně zamilovaných, často rozvedených hrdinek. Jejím nejznámějším a nejoblíbenějším dílem je Deník šílené manželky, podle něhož byl natočen také stejnojmenný film. Podobně jako většina jejich dalších knížek je Deník do značné míry autobiografií, Obermannová se v něm vyrovnává s rozvodem a především s tím, že zůstala sama se dvěma dcerami. Deník se stal doslova biblí nešťastných žen, protože každá z nich měla pocit, že je napsán právě o ní.
Červená knihovna?
Kritici úspěšné spisovatelce často vyčítají, že jsou její knížky červenou knihovnou, tomu se ona ale zásadně brání. Podle ní „červená knihovna“ přece popisuje milostné selanky se šťastným koncem, zatímco ona vypráví pravý opak. Její hrdinky čelí vážným problémům, dostávají se do velmi těžkých životních situací, jako ona sama. Příkladem je období, které prožila po vydání Tajné knihy. Ocitla se na pranýři a mnozí ji dokonce obviňovali, že si milostný vztah s Václavem Havlem vymyslela. Po neuvěřitelné, hysterické mediální smršti se rozhodla promluvit v několika rozhovorech, v nichž tyto pochybnosti vyvrátila. Nakonec se ale kvůli obrovskému tlaku psychicky zhroutila. Velmi se jí navíc dotklo, jak se Václav Havel po vydání knihy zbaběle zachoval. Ačkoliv dobře věděl, že knihu píše a je dokonce autorem jejího názvu, četl rukopis a líbil se mu, nakonec vše popřel. Ireně bylo dokonce vyčítáno, že vydáním Tajné knihy zavinila Havlovu smrt.
Panoptikum české
S přetvářkou české společnosti, především její intelektuální části, se rozhodla vyrovnat v knize Panoptikum české, která v mnohém vypovídá také o stavu českých médií. Rekapituluje v ní skandál, který vyvolal její vztah s Havlem. Časem se s celou situací vyrovnala a přešla do protiútoku. V rozhovoru pro Blesk se například ptala, kdo je více nemorální, zda žena bez závazků, která se zamiluje, nebo ženatý muž, jenž ji svedl. A dodává: „Já jsem ten vztah nevyvolala, nikdy jsem Havla nežádala o schůzku, po dobu jednoho roku jsem ho nikdy sama nekontaktovala. Ale zamilovala jsem se jako malá holka, to ano. A když mluvíme o morálce, rozhodně si nemyslím, že bych ublížila Dagmar Havlové. Nechovala jsem se o nic hůře, než se chovala kdysi ona.“ Obermannová v rozhovoru připomněla, že Havel měl poměr s Dagmar Veškrnovou ještě v době, kdy žila jeho žena Olga. A dodala: „Mimochodem, když já byla vdaná a manžel měl milenky, nikdy jsem se nezlobila na ty holky. Zlobila jsem se na něj. On byl ženatý. V téhle zemi je morálka úplně zvrácená.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová