Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bude IROP stejně štědrý k investicím do informačních systémů měst jako byl IOP?

06.11.2015
Bude IROP stejně štědrý k investicím do informačních systémů měst jako byl IOP?

Foto: red

Popisek: Peníze - ilustrační foto

Integrovaný regionální operační program v programovém období 2014-2020 obsahuje stejně jako Integrovaný operační program v období 2007-2013 prioritu zaměřenou na podporu elektronizace veřejné správy. V uplynulém programovém období získala města v rámci IOP nemalé prostředky na rozvoj svých informačních systémů. První dvě výzvy k předkládání žádostí o dotaci IROP v oblasti elektronizace veřejné správy ale přinesly městům lehké rozčarování.

Výzva Kybernetická bezpečnost se vztahuje pouze na kritickou informační strukturu a významné informační systémy, takže města z ní prospěch mít nemohou. Výzvu Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání může využít jen velmi úzká skupina měst, která budou schopná předložit opravdu inovativní projekt v minimální hodnotě tří milionů korun a poradit si s obtížně schůdnou kombinací podmínek, které musí být splněny, aby žádost o dotaci měla úspěch.

Tato situace nás přivádí k otázce, jaký prostor pro realizaci svých projektů rozvoje informačních systémů mohou města v IROPu očekávat. Pro její zodpovězení se pokusíme se oba dotační programy alespoň v hrubých rysech porovnat.

Příjemci a hodnocení

Rozdíl je již v základní filozofii přístupu k typům příjemců. IOP důsledně odlišoval oblast intervence určenou pro ústřední orgány státní správy a oblast intervence pro územní samosprávné celky, tedy města a kraje. Jednotlivé výzvy pro samosprávy byly navíc striktně vymezeny možnými příjemci (samostatné výzvy pro kraje, statutární města, obce s rozšířenou působností, obce). IROP naproti tomu staví na tematické jednotě, přičemž příjemci podpory mohou být v jedné výzvě jak zástupci státního sektoru, tak zástupci samospráv. Což vnuká otázku, jak bude prováděno věcné hodnocení kvality projektů, když v podstatě bude třeba porovnat neporovnatelné. Odpověď je jednoduchá – věcné hodnocení projektů ve specifickém cíli 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT jednoduše nebude. Projekty budou doporučeny k financování pouze na základě provedené kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti, tedy toho, zda splňují všechny požadavky výzvy. Na první pohled jde o hodnocení objektivní, které umožňuje v jedné várce srovnat i značně rozdílné projekty různých typů žadatelů. Háček se skrývá ve specifických podmínkách výzev. Ty je totiž možné naformulovat tak, aby jednoznačně zvýhodňovaly pouze určitý typ žadatelů, jak je tomu v obou zveřejněných výzvách.

O malé možnosti měst získat na elektronizaci dotaci z IROPu svědčí i to, že hodnota základního indikátoru výstupu pro specifický cíl 3.2 IROP, kterým je počet pořízených IS, činí celkem 104. Tato hodnota představuje prakticky počet podpořených žádostí na pořízení či úpravu IS. Uvážíme-li, že v IOPu bylo jenom centrálními orgány realizováno více než 70 projektů a v tomto programovém období se předpokládá mohutná vlna elektronizace celostátních agend v oblasti zdravotnictví, justice, kultury, legislativy a dalších, pak pro města příliš prostoru k realizaci jejich projektů nezbývá.

Co zbývá městům?

Jak tedy mohou města financovat pořízení či rozvoj svých IS? Protože možnost získání prostředků z IROPu bude zřejmě značně omezená, nezbývá, než se spolehnout na vlastní zdroje a hledat způsob, jak je s maximální efektivitou využít. Nabízí se postupné (i když pomalé) budování IS, pronájem i využití technologických center obcí s rozšířenou působností či kombinace uvedených možností. Každá z cest má své klady i zápory.  Vždy však můžete počítat s pomocí specialisty na informační systémy veřejné správy, jakým je VERA, spol. s r.o.

Autor: Mgr. Bc. Ondřej Málek, www.vera.cz

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Redaktor KL

Tagy
IROP,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace