Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bude IROP stejně štědrý k investicím do informačních systémů měst jako byl IOP?

06.11.2015
Bude IROP stejně štědrý k investicím do informačních systémů měst jako byl IOP?

Autor: red

Popisek: Peníze - ilustrační foto

Integrovaný regionální operační program v programovém období 2014-2020 obsahuje stejně jako Integrovaný operační program v období 2007-2013 prioritu zaměřenou na podporu elektronizace veřejné správy. V uplynulém programovém období získala města v rámci IOP nemalé prostředky na rozvoj svých informačních systémů. První dvě výzvy k předkládání žádostí o dotaci IROP v oblasti elektronizace veřejné správy ale přinesly městům lehké rozčarování.

Výzva Kybernetická bezpečnost se vztahuje pouze na kritickou informační strukturu a významné informační systémy, takže města z ní prospěch mít nemohou. Výzvu Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání může využít jen velmi úzká skupina měst, která budou schopná předložit opravdu inovativní projekt v minimální hodnotě tří milionů korun a poradit si s obtížně schůdnou kombinací podmínek, které musí být splněny, aby žádost o dotaci měla úspěch.

Tato situace nás přivádí k otázce, jaký prostor pro realizaci svých projektů rozvoje informačních systémů mohou města v IROPu očekávat. Pro její zodpovězení se pokusíme se oba dotační programy alespoň v hrubých rysech porovnat.

Příjemci a hodnocení

Rozdíl je již v základní filozofii přístupu k typům příjemců. IOP důsledně odlišoval oblast intervence určenou pro ústřední orgány státní správy a oblast intervence pro územní samosprávné celky, tedy města a kraje. Jednotlivé výzvy pro samosprávy byly navíc striktně vymezeny možnými příjemci (samostatné výzvy pro kraje, statutární města, obce s rozšířenou působností, obce). IROP naproti tomu staví na tematické jednotě, přičemž příjemci podpory mohou být v jedné výzvě jak zástupci státního sektoru, tak zástupci samospráv. Což vnuká otázku, jak bude prováděno věcné hodnocení kvality projektů, když v podstatě bude třeba porovnat neporovnatelné. Odpověď je jednoduchá – věcné hodnocení projektů ve specifickém cíli 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT jednoduše nebude. Projekty budou doporučeny k financování pouze na základě provedené kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti, tedy toho, zda splňují všechny požadavky výzvy. Na první pohled jde o hodnocení objektivní, které umožňuje v jedné várce srovnat i značně rozdílné projekty různých typů žadatelů. Háček se skrývá ve specifických podmínkách výzev. Ty je totiž možné naformulovat tak, aby jednoznačně zvýhodňovaly pouze určitý typ žadatelů, jak je tomu v obou zveřejněných výzvách.

O malé možnosti měst získat na elektronizaci dotaci z IROPu svědčí i to, že hodnota základního indikátoru výstupu pro specifický cíl 3.2 IROP, kterým je počet pořízených IS, činí celkem 104. Tato hodnota představuje prakticky počet podpořených žádostí na pořízení či úpravu IS. Uvážíme-li, že v IOPu bylo jenom centrálními orgány realizováno více než 70 projektů a v tomto programovém období se předpokládá mohutná vlna elektronizace celostátních agend v oblasti zdravotnictví, justice, kultury, legislativy a dalších, pak pro města příliš prostoru k realizaci jejich projektů nezbývá.

Co zbývá městům?

Jak tedy mohou města financovat pořízení či rozvoj svých IS? Protože možnost získání prostředků z IROPu bude zřejmě značně omezená, nezbývá, než se spolehnout na vlastní zdroje a hledat způsob, jak je s maximální efektivitou využít. Nabízí se postupné (i když pomalé) budování IS, pronájem i využití technologických center obcí s rozšířenou působností či kombinace uvedených možností. Každá z cest má své klady i zápory.  Vždy však můžete počítat s pomocí specialisty na informační systémy veřejné správy, jakým je VERA, spol. s r.o.

Autor: Mgr. Bc. Ondřej Málek, www.vera.cz

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Redaktor KL

Tagy
IROP,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace