Prvnímu muži utekla, druhý opustil ji a třetího jí přebrala kamarádka. Hořké pilulky první televizní hlasatelky Kamily Moučkové. Tajnosti slavných
31.10.2015
Foto: ČT
Popisek: Navzdory přibývajícím letům vypadá paní Kamila Moučková stále přímo fantasticky
Práce pro ni hodně znamenala, a tak rodina neustále ustupovala do pozadí. Prvního muže opustila kvůli lásce, druhý jí to vrátil i s úroky. A slavné kamarádce, která jí přebrala třetího, dodnes nedokázala odpustit.
Jako vůbec první ohlásila 21. srpna 1968 z obrazovky tehdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy. Vysílala tenkrát celý den, až do chvíle, kdy ji ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. Kamila Moučková se stala jedním z národních symbolů odporu proti okupaci a oficiální odplata přišla velmi brzy. Dne 17. dubna 1970 vydala československá vláda dekret, jímž ji oficiálně odvolala z televizního vysílání. Krátce pak ještě působila v dabingu, než ji z televize definitivně propustili.

Fotografie, pořízená po okupaci 1968 v Československé televizi
Naše historicky první hlasatelka a později tvář televizního zpravodajství pak prožila jednadvacet let v ústraní a ke své práci se mohla vrátit až ve dvaašedesáti letech. Plno krušných chvil ji ale čekalo i v soukromí. Přesto na život nezanevřela a i ve svých osmdesáti sedmi letech je vyrovnaná a spokojená. A navíc stále vypadá přímo fantasticky.
Převálcovala obrovskou konkurenci
Dcera významného novináře a politika Viléma Nového se narodila 8. dubna 1928 v Jihlavě, kde také vystudovala Státní čs. Reformní reálné gymnázium. Od roku 1942 žila v Polné, kde chodila na základní školu a hrála divadlo s místními ochotníky. Po matčině návratu z koncentračního tábora v německém Ravensbrücku se vrátila do Jihlavy. Rok po válce vystupovala jako herečka v teplickém divadle, v letech 1946 až 1948 hrála v Horáckém divadle v Jihlavě a pak pracovala sedm let jako hlasatelka Československého rozhlasu.

Kamila v počátcích svého působení v televizi. Tehdy se ještě vše vysílalo živě.
Poté přešla do Československé televize, nejprve jako programová hlasatelka, od 1. ledna 1957 se pak stala tváří nově vzniklých Televizních novin. „Když jsem tehdy přišla na konkurz, bylo nás tam asi tři sta. Vzali nás tři, dvě ženské a jednoho chlapa,“ zavzpomínala v rozhovoru pro Ahaonline.cz. „Byly to krásné časy. Když mě najednou lidé začali poznávat na ulici a žádali o autogram, otec z toho nebyl dvakrát nadšený. Protekce samozřejmě trochu byla, v obchodě občas nějaké to podpultové zboží, policisté tolerovali, když jsem někdy špatně zaparkovala…“
Manžela svedla šestnáctka
Prvního manžela, herce Miloše Williga, poznala během společného angažmá v Jihlavě. Když jí bylo devatenáct, byla svatba, a o rok později se jim narodila dcera Kateřina. Krátce nato se ale jejich manželství rozpadlo. Příčinou byl rodinný přítel, medik Josef Moučka, do kterého se Kamila zamilovala, a Willig rozvod velmi těžce nesl. „Byla jsem naivní a hloupá. Je mi strašně líto, že jsem mu ublížila,“ svěřila se. Moučkovi, který se vypracoval na špičkového internistu kardiologa, porodila ve třiadvaceti letech dceru Barboru a o pět let později ještě syna Ondřeje. Její velká druhá láska však potvrdila prastaré pořekadlo, že život peče oplatky.

První manžel, herec Miloš Willig
„Každý jsme měli svoji kariéru, navzájem jsme si nekonkurovali. V tom byl bezvadný. Nebyl nijak zvlášť nadšený, když jsem začala být slavná, ale respektoval moji kariéru,“ zavzpomínala v rozhovoru pro ona.idnes.cz. Jenže pak přišla i chůva a s ní krach druhého manželství. „Tehdy poprvé se projevila moje povaha naprostého ignoranta, který není schopen vycítit a rozpoznat náznaky nějakého partnerského problému. V té době jsem dost pracovala a na hlídání jsme měli ani ne šestnáctiletou dívku, která u nás bydlela. Manžel, slovutný pan primář a šéflékař Ústavu leteckého zdravotnictví, si s ní začal poměr a nakonec odešli a já zůstala sama s dětmi. Byla to hrozná ostuda, cítila jsem se strašně,“ povzdychla si.
Může za to Švorcová
Pak Kamila žila tři roky pouze s dětmi, než ji kamarádka Jiřina Švorcová seznámila se třetím osudovým mužem, hercem Jiřím Zahajským. „Nastoupil do Divadla na Vinohradech, a protože neměl kde bydlet, tak mě poprosila, jestli by u mě nemohl nějakou dobu zůstat. Byla jsem sama s dětmi, tak jsem souhlasila, dala mu klíče a on si je nechal na jednatřicet let,“ zavzpomínala a dodala: „Mě by v životě nenapadlo, že bych s Jirkou něco mohla mít. Byl milý a pozorný, doma mi se vším pomáhal, ale nikdy jsem si na něj nemyslela jako na milence. Po čtvrt roce to on zlomil. Jirka si namluvil mě.“

V mládí byla její kamarádkou herečka Jiřina Švorcová
Kamila byla o jedenáct let starší, a tak nevěřila, že by vztah mohl vydržet. I proto se nechtěla potřetí vdávat. „Nepotřebuji mít papír na lásku. Byla jsem dvakrát rozvedená, děti měly své táty, kteří se k nim chovali fantasticky, nebyl důvod se brát,“ konstatovala. Po boku Jiřího prožívala své nejhorší období. Nesměla na obrazovku a jen velmi obtížně sháněla vůbec nějakou práci. Pracovala jako kantýnská v hereckém klubu pražského komorního divadla, jako uklízečka, prodavačka a servírka. Když nesehnala nic jiného, lepila doma pytlíky a byla odhodlaná věnovat veškerý čas vytváření zázemí milovanému muži. Současně se ale angažovala v disentu, pomáhala šířit zakázanou literaturu a stala se jednou z prvních signatářek charty 77.
Zrodila se nenávist
Po roce 1989 se konečně mohla vrátit do veřejného života i k milované práci a zdálo se, že na její život již jenom svítí sluníčko. Brzy ale přišla obrovská rána. Zahajský se zamiloval do herečky Jany Brejchové a v roce 1997 se s ní oženil. Kamila to nesla velmi těžce, nakonec ale Jiřímu přece jen odpustila. Ale až po jeho smrti. „Jirka byl ten, který odešel, on byl vázaný, Jana svobodná. Měla bych to tedy vyčítat spíš jemu, ale on v té době už dost pil a Jana toho využila. Náš partnerský vztah byl tehdy poznamenaný jeho pitím, vznikl mezi námi jakýsi klín, do kterého se ona napasovala,“ povzdychla si.

S Jiřím Zahajským při oslavě jeho narozenin v roce 1990
Není tedy ani divu, že jí odpustit prostě nedokáže. Jana Brejchová je prý jediným člověkem na světě, k němuž pocítila nenávist. „Když Janu vidím v televizi v Noci na Karlštejně, říkám si: Holka, ty jsi byla tak krásná, já ti to snad odpustím. Jsem naměkko, myslím na to, jak jsme spolu kamarádily, ale pak skončí televize a jsem zpátky ve stavu, kdy odpustit nedovedu,“ prozradila a dodala: „Kolikrát si říkám, jak jsem nemožná, že jsem v životě zažila tři muže, a dodnes o nich vím tak málo.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská