Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vypadal prý jako ´ohořelej havran, kterej přežil lesní požár´, přesto mu žádná neodolala. Dokonce ani ´Janžurka´... Krutý osud nenapravitelného recesisty Josefa Bláhy. Tajnosti slavných

25.10.2015
Vypadal prý jako ´ohořelej havran, kterej přežil lesní požár´, přesto mu žádná neodolala. Dokonce ani ´Janžurka´... Krutý osud nenapravitelného recesisty Josefa Bláhy. Tajnosti slavných

Autor: filmweb.pl

Popisek: Nezapomenutelnému Josefu Bláhovi přezdívali božský Bosňák, i když se ve skutečnosti narodil ve Slovinsku

Když vešel legendární inspektor Brůžek, ženy všech generací šly do kolen, a dokázal toho také naplno využívat. Sotva by kdo hádal, že v dětství neuměl česky ani slovo a původně se měl živit jako účetní.

Charismatický elegán a galantní gentleman zaujal každou ženu na první pohled výraznými rysy a temperamentním vzhledem, podtrženým tmavým, mohutným obočím a výraznýma tmavýma očima, s jejichž pomocí dokázal bravurně střídat výrazy autoritativní, dobrácké i komediální. Punc jedinečnosti jim dodával jeho sytý hlas. Josef Bláha byl častým představitelem rozličných komických, tragických a tragikomických postaviček. Jeho divadelní postavy se vyznačovaly uměřenou, čilou groteskností, elegancí v nedbalém stylu, výraznou jižanskou tváří a sarkastickým zabarvením nezapomenutelného podmanivého hlasového projevu. Jiří Sovák o něm v jedné ze svých vzpomínkových knížek napsal, že vypadal jako „ohořelej havran, kterej přečkal lesní požár“. Nebyla to ale jen vtipná charakteristika jeho vzhledu. Nezapomenutelný Josef Bláha přečkal se ctí nenáviděnou totalitu, ve zbývajících pěti letech života už ale nemohl pracovat.

Pánové Brůžek a Mrázek, Josef Bláha a František Filipovský, v roce 1968 v seriálu Hříšní lidé města pražského

Pánové Brůžek a Mrázek, Josef Bláha a František Filipovský, v roce 1968 v seriálu Hříšní lidé města pražského

Česky neuměl ani slovo

Narodil se 8. června 1924 v Novom Mestě ve Slovinsku. Jeho maminka byla jugoslávsko-italského původu, takže malý Josef zpočátku neuměl ani slovo česky. Tatínek byl lesní inženýr a herec dlouho s hrůzou vzpomínal, jak chodívali ze samoty Radocha s mladším bratrem Drugomirem několik kilometrů přes les do školy a občas cestou zahlédli i medvěda. Když mu bylo jedenáct, přestěhovala se rodina do Československa. Do české školy začal Josef chodit v Písku a po roce se stěhovali znovu, tentokrát do Prahy. Česky se malý Josef naučil velmi rychle a mluvil bez sebemenšího cizího přízvuku. Velmi si oblíbil holešovickou Uranii, kde se za pár korun dalo zhlédnout několik představení denně. Když poprvé navštívil Národní divadlo, vešel do foyer a do sálu, byl naprosto uchvácen. Právě tenkrát si uvědomil, že chce být hercem. Jenže od snů k realitě bylo daleko.

S Milošem Kopeckým v roce 1947 ve filmu Jan Roháč z Dubé

S Milošem Kopeckým v roce 1947 ve filmu Jan Roháč z Dubé

Vychodil měšťanku a rodiče z něj chtěli mít lékaře. Když zjistili, že touží stát se hercem, otec rezolutně prohlásil, že nejprve bude muset mít ‘skutečné‘ povolání. A tak Josef absolvoval dvouletý kurs na obchodní škole. Už v té době ale nadšeně ochotničil v divadelním spolku Tyl, a tak nastoupil ještě i na konzervatoř. Jeho studium však přerušilo totální nasazení do Říše. Nakonec ale díky českému lékaři z transportu vyvázl a pracoval v pražských Vokovicích. Bezprostředně po osvobození se ke svému koníčku vrátil. Krátce působil v Divadle Ference Futuristy a současně studoval vytouženou DAMU ve třídě Ladislava Peška. Pln ideálů vstoupil i do komunistické strany, ale na rozdíl od mnoha kolegů záhy pochopil, jak se věci mají. Vyřešil to jednoduše – s předstíranou bolestí v srdci soudruhům sdělil, že ztratil stranickou knížku, a za tento přečin byl z KSČ vyloučen.

Nenapravitelný recesista

Přesto nastoupil v roce 1951 do Divadla Československé armády, pozdějšího Divadla na Vinohradech, kterému zůstal věrný čtyřicet let. Na jeho jevišti ztvárnil desítky výrazných vedlejších rolí. Nevyhnul se ani postavám v sovětských hrách ‘socialistického realismu‘ a s humorem sobě vlastním se při nich alespoň bavil odbouráváním kolegů. Hlavní role hrál zpravidla ve spojení s kamarádem Vlastimilem Brodským. „To byla totiž nerozlučná dvojčata, takový Pat a Patašón. Měli spolu zvláštní hru, před lidmi se pokaždé strašně hádali. Když si diváci po představení přišli do šatny pro podpisy, vždycky se tam strhla hádka, až lidé vyděšeně utekli. A oni se tomu potom hrozně smáli, byli to skvělí recesisté,“ zavzpomínala před časem jejich kolegyně, herečka Antonie Hegerliková.

V roce 1969 v divadelním představení Brouk v hlavě

V roce 1969 v divadelním představení Brouk v hlavě

S filmem se poprvé potkal v roce 1947, kdy se objevil s Milošem Kopeckým v davu bouřících se studentů v historickém dramatu režiséra Vladimíra Borského Jan Roháč z Dubé. Když byla o mnoho let později vystavena na chodbě Vinohradského divadla fotografie z filmu, mladičkého Kopeckého nepoznal nikdo, zato Bláhu každý. Jeho talent samozřejmě neunikl pozornosti filmových režisérů, a tak si zahrál ve více než padesáti filmech. Přesto se stal všeobecně známým až koncem 60. let díky televizi, především jako zasmušilý inspektor Brůžek z retroseriálu Hříšní lidé města pražského a jeho čtyř filmových odnoží. Velmi často ho obsazoval multižánrový režisér Jindřich Polák. Po několika menších rolích jejich spolupráce vyvrcholila Bláhovou snad nejznámější rolí akademika Filipa, šéfa vědecké expedice cestovatelů v čase v kultovním sci-fi seriálu z roku 1983 Návštěvníci.

Milující manžel i věčný záletník

Charismatický herec nenechával chladnými ženy všech generací a rád si jejich přízeň užíval, i když byl šťastně ženatý. „Má žena pochází z malého města, kde se dbá na ženichovo požádání o ruku nevěsty. Když jsem tam přišel v obleku a s kravatou, byl jsem tak nervózní, že jsem skoro nemohl mluvit. A při obědě, podávala se svíčková, jsem si z nervozity strčil knedlík místo do pusy do ucha,“ zavzpomínal v jednom z posledních rozhovorů. „Jeho manželka by měla dostat zlatý metál,“ prohlásila o něm kdysi Antonie Hegerliková. „Mimoděk sledoval každou sukni, pak ji seriózně ohodnotil. Ženu a své dva syny ale velmi miloval.“ A jeho syn Jiří k tomu jednou dodal: „Je pravda, že tatínek byl velký sukničkář a maminka o lecčems věděla.“

S Dagmar Patrasovou a Josefem Dvořákem v seriálu Návštěvníci

S Dagmar Patrasovou a Josefem Dvořákem v seriálu Návštěvníci

Jedním z jeho hříchů, který se mu podařilo až do smrti utajit, byl vztah s jedinečnou komičkou Ivou Janžurovou. O sedmnáct let mladší, věčně rozesmátá a vtipná začínající herečka ho okouzlila právě v Divadle na Vinohradech a jejich vztah prozradila až po letech kolegyně Jiřina Švorcová. „Byla svobodná a toužila ho mít pro sebe. Bláha byl velmi šarmantní. Skoro na každém zájezdu měl nějakou fanynku, i když byl ženatý. Jeden čas se s ním Iva sblížila více, než dobré mravy dovolují. Bláha měl moc milou ženu, kterou jistě velmi miloval. Odjížděli jsme na zájezd, Lušenka, tak se paní Bláhová jmenovala, ho doprovázela a objevila se tam i Iva. Málem to prasklo,“ napsala ve své autobiografii paní Švorcová.

S kamarádem Josefem Brodským při zkoušce v Divadle na Vinohradech

S kamarádem Josefem Brodským při zkoušce v Divadle na Vinohradech

Nekonečný boj o život

V 80. letech se už pan Bláha začal šetřit. Až na výjimky se ve filmu a na obrazovce přestal objevovat, částečně kvůli nedostatku zajímavých nabídek, částečně pro zhoršující se zdravotní stav. Když pak odešel z Divadla na Vinohradech, začal pomalu odcházet i ze života. Nepomohla ani andělsky trpělivá manželka, tiše snášející celý život jeho úlety a zálety. Osud mu uchystal velmi krutý konec, pět let bojoval se zákeřnou rakovinou jícnu. „Nemohl jíst, jen pít, a jeho milované pivo mu manželka musela dávat brčkem. Neměl hezký konec,“ povzdychla si paní Hegerlíková. Po dlouhém trápení a krutých bolestech nakonec Josef Bláha boj o život prohrál 6. prosince 1994. Bylo mu sedmdesát let.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace