Džihádisté vedou nekonečný boj proti Západu a běženci jsou jejich tajnou zbraní. Fištejn k EU, uprchlíkům a rozdílu mezi lidskými a občanskými právy

Autor: ČT repro

Popisek: Jefim Fištejn v Hyde parku ČT

Evropští politici poškozují práva svých občanů. Stáváme se obětí vlastních ctností: milosrdenství, soucitu a snášenlivosti. Huntingtonův bestseller Střet civilizací byl považován za xenofobní, teď se ukazuje, jak geniální byly jeho vize. I o tom hovoří v rozhovoru pro Reflex známý politolog Jefim Fištejn.

Když před dvaceti lety vydal americký politolog Samuel Huntington  svoje prorocké dílo Střet civilizací, čelil nejrůznějším útokům a  obviněním, často byl dokonce  označen za zpátečníka. Mimo jiné například varoval před střetem západní a islámské civilizace nebo před  silnou imigrační vlnou, například do Ameriky.  Podle něj  tím tato země ztratí identitu a kontrolu nad sebou sama. Současné dění ve světě však překonalo jeho chmurné předpovědi a jeho někdejší odpůrci mu dnes tiše dávají za pravdu.

Běženci tajnou zbraní džihádistů

I na to  upozorňuje i český politolog Jefim Fištejn. Ten nedávno v rozsáhlém rozhovoru pro časopis Reflex popsal, jak jedna civilizace upletla bič na druhou z jeho vlastních ctností: milosrdnosti, soucitu a snášenlivosti.  Podle něj vedou džihádisté nekonečný boj  proti Západu  a běženci jsou jejich tajnou zbraní. Fištejn v souvislosti s tím kritizuje přístup Evropské unie, která se podle něj chová jako přepadená žena, která lupičům nabízí prstýnek a doufá, že ji nechají na pokoji.

Vábnička na imigranty a ochrnuté mozkové svaly

Jednou z hlavních příčin  současné migrační krize je skutečnost, že sociální systémy západních zemí fungují na imigranty jako vábnička. Český politolog přitom ale zdůrazňuje, že politici nerozlišují mezi lidskými a občanskými právy. Souhlasí samozřejmě s tím, že je běžné poskytnout příchozím šanci na obživu, ale spojit to automaticky s občanským zrovnoprávněním,  je podle něj známkou ochrnutého mozkového svalu. Tím, že se snaží integraci nových přesídlenců maximálně urychlit, poškozují práva vlastních  občanů. A ti, kteří podobné počínání kritizují, si ihned vyslouží nálepku xenofoba, ne- li rovnou nacisty.  Zcela opačně postupují monarchie Perského zálivu, kde jsou upřednostňována práva domácího obyvatelstva. Příchozím upírají doživotně možnost nabýt občanství a ovlivňovat tak společenské poměry v těchto zemích.

Skandinávská Sýrie

Fištejn pak uvádí jako odstrašující příklad Švédsko, které je podle něj „čelný kandidát na přejmenování na Skandinávskou Sýrii“. Starosta města Malmö, kde žije na dvě stě tisíc muslimů, přiznal, že  je nemůže při volbách ignorovat.  Upozorňuje také  na to, že ve světě žije na pokraji smrti hladem přibližně jedna miliarda lidí a prudce narůstá celkové území zhroucených států. Je  proto pokrytectvím postarat se pouze o některé. „Co s dalšími miliony neviňátek ze střední Afriky, jejichž osud je neméně krutý?“ ptá se.  Celý rozdíl spočívá pouze v tom, že nebyly hozeny přes plot do Evropy.  

Merkelová pracuje na své zkáze

Z tohoto důvodu také považuje kvóty za naprostou pitomost a kritizuje počínání Angely Merkelové. Vše, co křečovitě a nesystémově prováděla nejen, že situaci neřešilo, ale přímo ji podněcovalo.  „Ona však dál pracuje na své politické zkáze,“ dodává.  A Německo  vystavuje Evropskou unii těžké zkoušce. Ono samo nemá podle Fištejna radostné perspektivy. Zato nově vzniklá arabská komunita zde bude vzkvétat. Mimo jiné proto, že běženci do země povolávají své příbuzné podle nároku na sjednocení rodiny. Připomíná, že už nyní se Německu říká země dvou tisíc minaretů. Doplatí na svoji bezbřehou toleranci  a na to, že rezignovalo na funkci státu. Nelegální překročení hranic zde není trestným činem a z bořitelů závor se tak přes noc stávají ctihodní čekatelé na  občanství. 

Jak je možné, že nebrání vlast?

V závěru rozsáhlého rozhovoru pro Reflex si Jefim Fištejn všímá také toho, že mezi běženci ze Sýrie je mnoho  mladých a zdravých mužů a ptá se: „Pokud svoji vlast milují, jak se dušují, jak je možné že ji nebrání?“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');. 

Vložil: Anička Vančová