Domácí násilí, strach o děti… Popová hvězdička 80. let si prošla peklem. Jenže soud pak rozhodl, že újmu utrpěl násilník. Tajnosti slavných

Foto: Archiv EH

Popisek: Dvacet let života s násilníkem proměnilo zpěvačku Evu Hurychovou v odhodlanou bojovnici proti domácímu násilí

Dvacet let kvůli dětem snášela urážky, ponižování i fyzické útoky. Poté, co svůj příběh zveřejnila, musela televize násilníkovi zaplatit odškodné.

„Prudce otevřel dveře, právě jsme projížděli zatáčkou, a ve snaze, abych vylítla z auta, do mě hrubě loktem strčil. Měla jsem pás, ten mě udržel, ale kabelka, kterou jsem držela na klíně a z níž jsem si chvíli předtím vyndala mobil, vystřelila do rozbředlého a špinavého sněhu.“ Ukázka z autobiografické knihy zpěvačky Evy Hurychové, nazvané Řekla jsem NE násilníkovi, jenom naznačuje, jakým peklem musela projít ve svém druhém manželství. „Chci pomáhat ostatním ženám, říci jim, jak se mají zachovat, a které příznaky chování partnera jsou už varující a zlomové. Mé motto zní – kdo to vzdává, nevyhrává, ať už se v životě musíte postavit čemukoli,“ dodala zpěvačka v rozhovoru pro Liberecký deník.

Písničky skládala odmalička

Známá zpěvačka, skladatelka, textařka, spisovatelka a novinářka se narodila 21. července 1951 ve Vysokém Mýtě a ve třech letech se s rodiči přestěhovala do Liberce. Vyrůstala v hudební a tvůrčí rodině, psaní písní a textů patřilo už k jejímu dětství a zůstalo jí dodnes. Po maturitě na liberecké zdravotní škole se přihlásila na pražskou AMU, a i když přijata nebyla, v Praze už zůstala. Několik let působila v tehdejším Československém rozhlase, večerně studovala na Lidové konzervatoři a ve volném čase se věnovala autorské činnosti. V 70. letech začala zpívat v triu Letokruhy, později založila skupinu Drops. Účinkovala v různých hudebních a zábavných pořadech, psala pro děti i dospělé a vystupovala s několika skupinami. V 80. letech začaly v Supraphonu vycházet její autorské singly, později byla přijata do Ochranného svazu autorského.

Hvězda populární hudby 80. let

Báječná souhra s Honzou Neckářem

Evinu kariéru významně ovlivnilo v roce 1982 setkání s Janem Neckářem. Začala spolupracovat s legendární skupinou Bacily, bratr Václava Neckáře pro ni napsal řadu úspěšných písní a natočili spolu také řadu duetů. Nejznámější byl „Já přijdu“, který se dočkal i klipu. V parodii na seriál Sandokan se Neckář plížil jakýmsi tropickým pralesem a diváci se přitom váleli smíchy. Se skladbou „To chce mít svůj systém“ získali bronz na festivalu Bratislavská Lyra. Pár let Eva s Bacily vystupovala, v roce 1986 založila vlastní doprovodnou skupinu Pudr a krátce koncertovala i s ostravskými Plameňáky. Psala hudbu i texty i pro jiné zpěváky, dokonce i pro Michala Davida či populární ‘klučičí‘ duo Hložek-Kotvald. Po roce 1989 účinkovala v zájezdových pořadech Luďka Soboty, Jana Rosáka a dalších.

S Janem Neckářem mimo jiné nazpívala i řadu úspěšných duetů

Dvacet let s násilníkem

Zpěvaččino první manželství mělo krátkého trvání, podruhé se znovu vdala za technika své doprovodné skupiny Jiřího Mošnera a po šesti letech se jí konečně splnil velký sen – po předchozích vážných zdravotních komplikacích konečně porodila, a navíc hned dvojčata. Kvůli dcerám se vzdala kariéry zpěvačky, v autorské tvorbě ale pokračovala. Mimo jiné například napsala k libretu Jiřího Bednáře texty a hudbu pro dětský muzikál, z nedostatku financí ale nakonec nebyl realizován. Mezitím ale zažívala v soukromí doslova peklo. „V soukromém životě mi štěstí nepřálo, zažila jsem mnoholeté domácí násilí, o kterém jsem dlouho mlčela. I proto jsem u nás jako jedna z prvních tuto problematiku dle osobních zkušeností mediálně otevřela, aby se oběti nebály o domácím násilí mluvit a začaly ho řešit,“ píše Eva na svých webových stránkách. Pro týrané ženy vytvořila na jaře roku 2006 „Evinu schránku“, která zprvu vycházela v časopise Claudia a od ledna 2007 byla převedena na internet. A na podzim 2007 vyšla v nakladatelství Ikar pod hlavičkou Euromedia Group, k. s., její autobiografická kniha „Řekla jsem NE tyranovi“, kterou sepsala ze svých deníků.

Eva se svými vymodlenými dvojčátky

Dokument vzbudil pořádný rozruch

Svoji zpověď natočila i pro cyklus České televize 13. komnata a v dokumentu, odvysílaném v roce 2007, si ani trošku nebrala servítky. „Fyzicky mě napadl v podstatě třikrát, kromě toho, že do mě nesčetněkrát a velmi často hrubě vrážel lokty. Poprvé mě napadl krátce po svatbě, ale to nebylo ještě tak vážné. Potom mě před dětmi surově udeřil do obličeje. A potřetí mi dal nebezpečnou ránu do krční tepny,“ vyprávěla před kamerou. To prý ale zdaleka nebylo to nejhorší. „V mém případě byl stěžejní psychický teror. Slovní výpady byly vůbec nejhorší. Urážel mě kdykoliv a kdekoliv. Doma mi často říkal, ať táhnu s hadrem do kuchyně, že jedině tam patřím, že ho nezajímám, že mě nesnáší a že jsem nula,“ vzpomínala Eva. Přesto s Mošnerem vydržela dvacet let, bála se, aby nepřevzaly od otce jeho postoj a neobrátily se k ní zády.

Její kniha vzbudila pořádný rozruch

Násilník prý utrpěl citovou újmu

O tom, jak problematická je tematika domácího násilí v naší společnosti i soudnictví, svědčí události, které následovaly vzápětí. Jiří Mošner televizi zažaloval a vyhrál. Podle rozsudku byl neprávem označen za osobu s duševní poruchou, která ve vztahu k bývalé manželce používá výhrůžky, násilí a terorismus. A toto označení prý Mošnerovi způsobilo citovou újmu. Vrchní soud v Praze proto rozhodl, že se mu Česká televize musí omluvit a jako odškodné zaplatit částku 150 000 korun. Po dvacetiletém ponižování Eva konečně dosáhla rozvodu a dál se snaží za oběti domácího násilí bojovat. Podávala podněty k legislativním úpravám, na Technické univerzitě v Liberci, Katedře sociálních studií a speciální pedagogiky, získala postupně titul bakalář i magistr. Její současnou prioritou je sociální pomoc obětem a byla jmenována členkou Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, který působí pod Úřadem vlády ČR. Spolupracuje s nestátní neziskovou organizací proFem, je spoluautorkou její pilotní studie o ekonomických dopadech domácího násilí v ČR, spoluzakladatelkou neziskové organizace Pomocný klíč a podle svých možností se snaží upozorňovat na různé sociální problémy.

Psali jsme:

Největší úlet kapelníka Janečka: Manekýnka, která vůbec neuměla zpívat. Jak skončila blondýnka, která měla být magnetem na vojáky? Tajnosti slavných

Vyhrál Zlatého slavíka, ale komunisté ho dali Gottovi... Kde skončil zbožňovaný zpívající bubeník, který rozvedl Špinarovou a válčil s Davidem? Tajnosti slavných

Tragédie velkého hitmakera: Zemřela mu devítiletá dcera. Přiznal, že chtěl jít za ní... Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská