Dvaapadesátiletý Mirek: Mám miliony, ale šťastnej nejsem!
27.04.2013
Foto: profimedia.cz
Popisek: Peněz má Mirek dost. Chybí mu vzrušení
PŘÍBĚH: Pan Mirek odešel před 4 roky do předčasného důchodu. Nestal se mu úraz, ani ho nevyhodili z práce. Měl jenom už vyděláno dost peněz na to, aby do smrti nemusel hnout prstem. Pro někoho požehnání a sen, pro něj očistec.
„Firmu jsem založil v roce 1997. Předtím jsem dělal v jedné strojírenské firmě a věnoval se automatizaci. Když mě tam ale jednoho dne doběla naštval šéf, tak jsem řekl dost a udělal se pro sebe,“ říká vystudovaný strojař, který během několika let vybudoval prosperující softwareovou firmu, která dodává především do zahraničí programy ovládající velké průmyslové stroje v továrnách. Jako každý podnikatel začal velkým úvěrem, za který se mu zaručila svými domy a byty polovina rodiny. Zadlužil se a riskoval všechno.
Zachránila mě absolutní náhoda
„Víte, rozdíl mezi bohatýma a chudýma lidma je podle mě hlavně v odvaze udělat něco jinak nebo jít do rizika. To já udělal a ze začátku to skutečně vypadalo, že jsem šlápl do velkýho průšvihu,“ popisuje Mirek začátky firmy, pro kterou u nás jen těžko hledal odbytiště.
„Samozřejmě, že mi pomohla náhoda. Posílal jsem nějaký prezentace a ukázky našich produktů do Německa a ukázalo se, že jim moje nabídka přišla přesně v den, kdy se jim ve fabrice stala nějaká nehoda a oni potřebovali nově vybudovat jedno originální robotický zařízení. Ten člověk, kterej tam o tom tehdy rozhodoval, mi pak řekl, že si ten den ráno v novinovým horoskopu přečetl, že ho čeká pohroma a šťastná volba, a tak se mi ozval, i když by to prý jinak neudělal,“ směje se Mirek a dodává, že právě tato první velká zakázka jeho firmu opravdu nastartovala a od té doby šlo všechno daleko snáz.
Workoholik na suchu
Mirek vždy vynikal pracovitostí hraničící s workoholismem, a tak se mu za dvanáct let podařilo vydělat mnoho desítek milionů korun, které ho zajistily až do smrti. „Před pár lety jsem to celé předal schopnému řediteli, který se o všechno stará a mě jen přistávají peníze na účtě,“ přiznává Mirek, když slibuji, že nikdy neprozradím jeho pravou identitu. „Lidi mi závidí už teď a nechci, aby se tím museli trápit i vaši čtenáři,“ dodává s kyselým úsměvem.
„Víte já vám ten rozhovor dávám jen proto, že chci lidem říct, že ona to vlastně taky není žádná výhra. My sice se ženou každej rok jezdíme na několik dovolených po celým světě, mám ranč s koňma, můžu mít prakticky co chci, děti mám hodný, jsem zdravej, ale stejně nejsem šťastnej. Ať je člověk jak chce bohatej, stejně totiž sní jenom jednu pizzu a je přejedenej. Normální člověk si štěstí představuje pod tím, že bude mít dost peněz a žádný starosti. To já teď mám, ale nevím co se životem dál,“ vysvětluje Mirek a dál líčí, že mu nepomohlo ani, když se pro dobrý pocit pokoušel věnovat část peněz na dobročinné účely, nebo když hledal smysl života ve východních náboženstvích.
Chci, aby lidi věděli, co dál
„Mě prostě schází adrenalin. Ten pocit ohrožení. Vzrušení. Já přeju každýmu, aby se mu splnil jeho sen. Jen bych rád, aby si lidi taky dopředu rozmysleli, co budou chtít dělat potom, co se jim ten sen splní.“
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na . Těšíme se na ně.