Ekonomice se daří, ALE: Půldruhého milionu Čechů dělí od pádu do bídy 165 Kč měsíčně. Až pětina poctivě pracujících je na hranici chudoby, to už není sranda, říká Švihlíková
05.09.2015
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková
Česko se loni podle výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch dostalo z ekonomické stagnace, v přibližování k úrovni vyspělých evropských zemí ale ztrácí mnoho let. Velké množství lidí dělí od pádu do chudoby jen stokoruny. Ekonomka Ilona Švihlíková upozorňuje na řadu varovných faktů...
ČR má sice novou strategii prosazování rovnosti žen a mužů, s přijímáním konkrétních kroků ale vláda váhá. Aktuální zprávu o situaci v ČR představili její autoři z české pobočky mezinárodní sítě Social Watch.
Zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně
„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. ČR v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví," uvedla ekonomka a spoluautorka zprávy Ilona Švihlíková. Podle ní se ČR ocitla „v pasti středně příjmových zemí" a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.
Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend, loni na nich z ČR odteklo 219 miliard. Je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky. Podle ní se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů". Dopadá to i na mzdy. I když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. „Narušila se proporce mezi zisky a mzdami," podotkla ekonomka.
Může za to i nízká minimální mzda
ČR patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je těsně nad tímto limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně. Zhruba půl milionu lidí nemá ani životní minimum.
Pokud by se příjmy rozdělily do deseti skupin podle výše, v nejnižší skupině by bylo 1,5 milionu lidí, uvedla Švihlíková. Odkázala na dřívější zjištění statistického úřadu. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento na 61 procent mediánu, do chudoby by podle ekonomky spadlo velké množství lidí. „Rozdíl je přitom 165 korun," upřesnila. Dodala, že i v Česku je „pracující chudoba" u lidí s nízkým výdělkem. Trpí jí prý čtvrtina pracujících žen. Podle Švihlíkové za to může nízká minimální mzda.
Rekordní suma na dávkách v hmotné nouzi
Čtvrt milionu Čechů nedokáže bez pomoci státu uspokojit ani ty nejzákladnější potřeby svých dětí. Nezaplatí bydlení ani jídlo, nemohou děti udržet na školách. Stát jim kvůli tomu loni poslal rekordní sumu na dávkách v hmotné nouzi: 11,3 miliardy korun.
Další lidi dělí od pádu do chudoby jen stokoruna. „Téměř 1,5 milionu lidí žije v dolním příjmovém decilu, třetina z nich dokonce pod úrovní životního minima," upozorňuje ekonomka organizace Alternativa zdola a také spoluautorka Národní zprávy české koalice Social Watch Ilona Švihlíková.
Švihlíková pro ČRo: Až pětina pracujících je na hranici chudoby. A to už není sranda
Český statistický úřad zveřejnil informaci o pracující chudobě. V Česku sice pracuje, ale má existenční problémy 26 % žen a 13 % mužů.
Kdo je to pracující chudoba? Souvisí nějak s mírou nezaměstnanosti? A jsou v Česku ještě nějaké domácí podniky a banky?
Lidé, kteří poctivé chodí do práce, a přesto mají problémy se uživit. Právě tento nový jev vstupuje do naší ekonomiky. „Je to původně fenomén rozvojových zemí, který se už před časem dostal do Evropy, a teď tedy i k nám,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.
Podle nových a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) zveřejněných dat, je to u nás 26 % žen a 13 % mužů. „Je to novinka, se kterou se bude muset hodně brzy něco udělat. Není přece normální a běžné, aby člověk chodil do práce, a bál se o svou existenci.“
Očima statistiků: Hranice chudoby nalezena, je to 9901 korun měsíčně
Počet lidí ohrožených chudobou v Česku roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo jen 8,6 procenta, loni jejich množství vzrostlo už téměř na desetinu, konkrétně na 9,7 procenta. Informoval o tom časopis Statistika a my vydávaný Českým statistickým úřadem.
Statistici vycházeli z hranice takzvané příjmové chudoby, tedy částky, kterou má člověk k dispozici na živobytí. Ta v současnosti dosahuje 9901 korun měsíčně na jednotlivce.
Pro dva dospělé lidi tato částka dosahuje výše 14 852 korun, pro samoživitele s dítětem do třinácti let věku 12 872 korun a pro čtyřčlennou rodinu 20 793 korun.
Mezi chudé se počítají i rodiče se třemi dětmi, kteří musejí vystačit s nižší sumou než 27 724 korun měsíčně.
Chudoba se ovšem neměří pouze podle příjmů, ale i podle takzvané materiální deprivace. „Za materiálně deprivovaného považují statistici každého člověka, kterému se nedostávají prostředky na alespoň čtyři z devíti sledovaných položek: barevná televize, telefon, pračka, auto, dostatečné vytápění bytu, jíst maso každý druhý den, zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 9600 korun, uhrazení týdenní dovolené všem členům rodiny, jistota, že včas zaplatí nájemné či splatí úvěr," uvedl časopis.
Materiální deprivací podle něj trpí 6,7 procenta Čechů, v Evropské unii se podíl těchto lidí pohybuje nad devíti procenty. Ale například náhlý výdaj ve výši 9600 korun by si nemohlo dovolit uhradit 42 procent všech českých domácností.
„Finance na zaplacení týdenní dovolené všem členům chybí třetině domácností. Téměř každá sedmá domácnost si nemůže dopřát maso v jídelníčku ob den a každá desátá si nemůže dovolit vlastnit auto," konstatovali statistici v časopise. K dlouhodobě nejohroženějším skupinám osob patří nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny a rodiny s více dětmi, dodali.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová