Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pražský Mánes vážně ohrožen! Spadne do klína některé z bank?

23.04.2013
Pražský Mánes vážně ohrožen! Spadne do klína některé z bank?

Autor: MHMP

Popisek: Čeští výtvarní umělci se snaží zachránit svůj symbol - slavnou výstavní síň Mánes, která byla vybudována s podporou prezidenta Masaryka. Její součaná rekonstrukce ustrnula na mrtvém bodě.

Tunelování! Komerce! Ztráta veřejné kontroly! Tak nelichotivá hesla míří na Nadaci českého výtvarného umění, které patří výstavní síň Mánes, v současné době ve stavu pozastavené rekonstrukce. Umělci a teoretici, sdružení v iniciativě Mánes umělcům, se domnívají, že nadace nenakládá se slavnou budovou tak, jak by jí příslušelo. Na nutnost změn upozornili dvoudenní tvůrčí okupací.

Stavební práce byly v pražském Mánesu zastaveny v lednu kvůli nejasnému další financování a sporech ve správní radě Nadace českého výtvarného umění. „Řešíme solventnost nadace a jednáme se Skanskou. V příštím týdnu bychom měli podepisovat dodatky ke smlouvě, abychom co nejdříve zase mohli stavět," prohlásil tehdy předseda správní rady nadace Petr Siegl.

Dlouho chystaná oprava Mánesa byla zahájena loni. Stát má zhruba 150 milionů korun, z nichž měla třetinu uhradit nadace ze svých zdrojů. Další prostředky sháněla u sponzorů a z evropských zdrojů. Jenže vše nešlo přesně podle plánu. Rekonstrukce, která měla skončit v červnu, se zjevně protáhne, podle plánů nadace do konce letošního roku. Nebo snad ještě déle?

Strach o symbol českého kumštu

Iniciátorům okupace vadí stav, v jakém se budova nachází. Osud Mánesa je podle pořadatelů krajně nejistý i proto, že kvůli penězům převedla nadace objekt na firmu, kterou založila. Organizátoři protestu se obávají, že budova, postavená spolkem Mánes ve 20. letech minulého století, může v případě nesplácení úvěru propadnout bankám.

Dalším důvodem protestu je údajně dlouhodobá špatná správa historicky cenného objektu a významného pražského kulturního centra. „Hlavním důvodem celé akce je, aby se současné vedení nadace vzdalo svých funkcí a kooptovalo nové členy, kteří obnoví spolkovou činnost," uvedl kurátor Jiří Ptáček.

Konec tunelování!

Proto iniciativa svolala v minulých dnech dvoudenní protest pod heslem „Konec tunelování Mánesa". Programem s workshopy vedenými výtvarníky, hudebními vystoupeními a přednáškami chtěli organizátoři umělcům naznačit, jak by to mohlo vypadat, kdyby Mánes patřil opravdu jim. Tvůrčí okupací vyjádřili požadavek na odstoupení správní rady nadace, protože podle nich spravuje výstavní síň nekompetentně a netransparentně.

„Máme nějaký statut, právní a zákonné závazky. V tomto iniciativě nemůžeme vyhovět,“ namítá předseda správní rady nadace Petr Siegl. Lidé z iniciativy si podle něj mohou založit a provozovat spolkovou činnost, a potom delegovat své zástupce do příslušných orgánů nadace.

Umělci nechtějí supermarket

Podle protestujících má být výstavní síň prostorem pro současné umění a dávat prostor neziskovým kulturním asociacím a sdružením. „Nechceme supermarket,“ říkají organizátoři, podle nichž nadace provozovala síň komerčně, bez ohledu na kvalitu programu. „Jednání nadace je jednáním realitní agentury, která podniká s majetkem výhradně za účelem zisku," uvádějí a připomínají, že Spolek výtvarných umělců Mánes vznikl z potřeby výtvarných umělců organizovat vlastní profesní život a zprostředkovat společnosti současné umění.

K výzvě Mánes umělcům se připojili mimo jiné Zbyněk Baladrán, Milena Bartlová, Tomáš Císařovský, Kryštof Kintera, Eva Koťátková, Jiří Kovanda, Dominik Lang, Lenka Lindaurová, Michal Škoda, Jiří Thýn či Tomáš Vaněk. „Iniciativu vítáme, určitě je důležité vyměňovat si názory, dozvíme se, co si myslí mladí lidé," komentoval akci předseda správní rady nadace Petr Siegl. Tuto reakci však zástupci iniciativy považují za potvrzení toho, že osud bývalé spolkové budovy a významné architektonické památky vedení na srdci příliš neleží.

S Masarykovou podporou

V místě dnešního Mánesa na dnešním Masarykově nábřeží je historicky doložen od 12. století tzv. Šítkovský mlýn, který byl v roce 1495 rozšířen o vodárnu a Šítkovskou vodárenskou věž, která zásobovala čtyři městské kašny. V letech 1928-30 vystavěl na tomto místě Spolek výtvarných umělců Mánes s podporou prezidenta T. G. Masaryka funkcionalistický komplex restaurace, klubovny a výstavní síně, navržený architektem, spisovatelem a akademickým profesorem Otakarem Novotným. Jeden z nejvýraznějších architektonických prvků na břehu Vltavy patřil od svého vzniku k nejvýznamnějším centrům společenského a kulturního života Prahy. Je tedy jak z historického, tak z uměleckého pohledu jednou z významných pražských památek.

Centrum volnomyšlenkářství

První událostí, která se pořádala v tehdy ještě nedostavěném interiéru, byly v březnu 1930 oslavy Masarykových 80. narozenin. První výstava měla motto Sto let českého umění 1830 – 1930 a v následujících desetiletích se tu pravidelně konaly ty nejlepší mezinárodní výstavy. V roce 1956 byl Spolek výtvarných umělců Mánes rozpuštěn a většina jeho členů přešla do Svazu československých výtvarných umělců. Zadluženou budovu převzal Český fond výtvarných umění. Výstavy se tu odvážně konaly i za ztížených podmínek.

Pozoruhodným renovačním opatřením budovy bylo v 80. letech minulého století rozšíření velkého sálu až k čelní fasádě. Parketovou podlahu nahradila dlažba, stěny galerie byly upraveny a bylo zřízeno propojení se suterénem, kde byl v prostorách bývalé Francouzské restaurace zřízen další výstavní prostor. V dobách komunismu byla výstavní síň i centrem uměleckého volnomyšlenkářství, a proto není divu, že se stala v roce 1989 jedním z nejvýznamnějších center Občanského fóra.

Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace