Vlády států eurozóny hájí zájmy finančníků, občané je nezajímají. I Piráti si řekli své k Řecku, mluví o „banksterech“ a vidí to celé jinak

Foto: Piráti

Popisek: Ivo Vašíček

„Řecko není jedinou zemí v Eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. Základní problém spočívá v „nadřazenosti“ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu, než zájmy občanů,“ říká ostře ve svém vyjádření místopředseda Pirátské strany a garant programového bodu Finanční systém Ivo Vašíček, který své stanovisko nazval: Řecké referendum je vítězstvím demokracie.

Poprvé referendum k přijetí podmínek věřitelů navrhl v roce 2011 Jorgos Papandreu, referendum se mělo konat 4. prosince. Návrh referenda věřitele vyděsil a vyvinuli příslušný tlak. Papandreu odstoupil, a referendum se nekonalo. Do pozice premiéra byl dosazen víceguvernér Evropské centrální banky Lukas Papadimos. Tehdejší řešení finanční krize ordinované věřiteli zemi uvrhlo do krize ekonomické a nezaměstnanost vzrostla nad 25%.

„Nadřazenost“ finanční lobby nad politikou

Řecko není jedinou zemí v eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. Základní problém spočívá v „nadřazenosti“ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu, než zájmy občanů.

Není proto divu, že volby na začátku roku 2015 vyhrála volby strana Syriza, která přislíbila odmítnutí vyděračských podmínek věřitelů. Nyní plní svůj volební program.

„Banksteři“ vydírají a vyvolávají strach

Nyní už „banksteři“ vyhlášení referenda nemohli zabránit. Proto se snaží alespoň vyděsit - Evropská centrální banka nařídila řeckým bankám technické opatření, které je donutilo omezit provoz. Jednání ECB lze označit jako zneužití pozice k vyvolávání napětí a strachu. Svým konáním způsobili značné ekonomické škody v důsledku omezení trhu.

I přes nátlak bank a médií (drtivá většina řeckých médií propagovala ANO) a „napomínání“ politiky z jiných zemí Řekové podmínky věřitelů odmítli a posílí mandát současné vlády k dalšímu postupu.

Konání i výsledek referenda lze označit za vítězství demokracie, kterou se podařilo po čtyřech letech i přes odpor nakonec prosadit.

Státy jsou formou dluhopisů „privatizovány“

Řecko je dnes kromě Maďarska jedinou zemí, která se dokázala požadavkům finančních uskupení vzepřít. Souběh růstu bankovních zisků se zadlužováním zemí je v Evropě celkem zřejmý. Státy jsou formou dluhopisů „privatizovány“ a věřitelé si dosud byli jisti svým pravidelným výnosem. Nyní se ze státních dluhopisů stává rizikové aktivum, stejně jako jiné dluhopisy.

Řecké NE by mělo být důraznou pobídkou ke změnám v přístupu k finančním institucím obecně. Řekové se zachovali svobodně, navzdory přání většiny vlád evropských zemí a institucí. Politici se však občanů neptali, zda souhlasí s tím, aby tímto způsobem hájili zájmy soukromých věřitelů.

Hájit zájmy finančního sektoru už je neakceptovatelné

Řecký postup je do značné míry živelný. Pokud nezačnou evropské vlády situaci řešit, hrozí riziko podobných scénářů i v dalších zemích. Snad už je dnes zřejmé, že cesta hájení zájmů finančního sektoru může být společensky neakceptovatelná. Proto je nejvyšší čas přejít od sociálních a důchodových reforem, které redukují tento druh „nákladů“, ke změnám ve vztahu k finančním institucím. Mnohem výhodnější by mohl být koordinovaný postup v rámci Evropy. Otázkou je, zda jsou takové změny myšlení současně zvolení politici schopni.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová