Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč jsme otroky technologií? Satelit nebo mikrovlna, souboj pokračuje i po deseti letech

02.07.2015
Proč jsme otroky technologií? Satelit nebo mikrovlna, souboj pokračuje i po deseti letech

Autor: ceskedalnice.cz

Popisek: Mýtná brána na dálnici - ilustrační foto

Případným zavedením mýta na okreskách se vlastně zvednou daně regionálním dopravcům, kterým nezbyde nic jiného než zdražit převážené zboží i potraviny.

V Česku funguje elektronické mýtné pro velká nákladní auta od roku 2007. Mýto se vybírá na 1235 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a zhruba 200 kilometrech silnic první třídy. Mýtný system provozuje rakouská společnost Kapsch na základě desetiletého kontraktu, tedy do konce příštího roku. Loni se na mýtu vybralo 8,7 miliardy korun, od zahájení provozu v roce 2007 téměř 58 miliard korun.

Nového provozovatele by mělo vybrat na základě “technologicky otevřeného” výběrového řízení ministerstvo dopravy. Jak se to daří a jak to nakonec dopadne, nechme “politickým” komentátorům, nás vice zajímá, co znamená to slovní spojení technologicky otevřené výběrové řízení.

Od chvíle, kdy se o mýtu na českých dálnicích začalo mluvit, někdy v roce 2005, začíná souboj zastánců dvou technologií, mikrovlné a satelitní. Vlastně možná víc než souboj technologií  hádání se firem, které tu či onu technologii vyznávají. Zajímavé je, že satelit má už vice jak deset let nálepku moderní a mikrovlná technologie je podle těchto soudu už dávno za zenitem. Ve skutečnosti laická veřejnost nemá téměř možnost seznámit se s odborným výkladem.

A tak nyní před vypsáním tendru přicházejí ke slovu zase politici se svými politickým názory na jednotlivé technologie. Naposledy například sám předseda vlády Sobotka, když v nedělním televizním  rozhovoru s Václavem Moravcem sice vyzývá technologicky neutrální tendr, aby hned v další větě odhalil, že mu jde hlavně o satelitní system, který má prý zabránit objíždění mýta přes silnice prvních tříd… Že by se zahleděl na Slovensko, kde mají  spolu s Německem jako jediné státy v Evropě satelitní sysém výběru mýta?  A že by zapomněl na padesátiprocentní náklady, které Slovensko vynakládá na výběr mýtného, (u nás je to 20%), a nebo neví, že podle posledních zjištění se mýto snaží objet ani ne tři procenta řidičů?  A to číslo se neustále zmenšuje, postupným umísťováním zákazových značek vjezdu automobilů nad 3,5 tun do postižených měst a obcí. Pokuty jsou pak určitě vyšší než případné mýto a náklady na značky nižší než zavedení satelitního „dohledu“.

Ale pryč od politických sporů... Nás opravdu dnes jen zajímá pohled odborníka na obě technologie. Našli jsme ho v rozhovoru Práva, s ekonomickým expertem ze společnosti INOXIVE Ondřejem Zaoralem.  Z rozsáhlého článku vybíráme to nejzajímavější. 

Zcela jasnou odpověď například dává na otázku, jaké technologii při výběru mýta dát přednost?

„Evropská unie povoluje pro výběr mýta dvě technologie, mikrovlnnou a satelitní. Obě jsou dobré, funkční a provozovatelné. Jenže každá z nich se hodí na něco jiného. Když to hodně zjednoduším, mikrovlnná technologie je vhodná pro výběr mýta na páteřních dálnicích, a proto dnes ve světě dominuje. Satelitní technologie je vhodná pro plošné systémy s ambicí zpoplatnit i silnice nižších tříd. V posledních měsících jsme bohužel svědky prosazování pokřiveného výkladu, podle kterého bude technologické neutrality dosaženo pouze v okamžiku, kdy budou mít obě dvě technologie stejné šance uspět.“

To asi nebude tak jednoduché, pokud je každá technologie vhodná na něco jiného. Navíc náš stát vlastní mikrovlnný systém...

„Toto není otázka jednoduchosti nebo složitosti. Pro mě je to otázka principu. Není přece možné, aby fiskální, daňové a dopravněpolitické záměry České republiky zcela ustoupily do pozadí a podřídily se diktátu technologií a zájmů soukromých firem. Představte si, že jste ředitel gymnázia a potřebujete dovézt třídu o pětadvaceti žácích na školní výlet. Rozešlete tedy poptávku, ale pak se někdo hluboce zamyslí a dospěje k závěru, že Franta z vedlejší vesnice s mikrobusem pro 15 lidí by měl mít stejnou šanci. Pak vám jako řediteli asi nezbude nic jiného než 10 žáků ze školy vyhodit. Po deseti letech máme mýto opět redukované na otázku, zda mikrovlnu nebo satelit. Chápu, že tento souboj je určitým způsobem divácky atraktivní a v Česku z nějakého důvodu stále silně rezonuje mezi politiky i ve veřejnosti. Současně tento zcela podružný technologický problém tvoří kouřovou clonu, za kterou se schovávají mnohem palčivější problémy. Ředitel z mého gymnazijního přirovnání má proti panu ministru Ťokovi jednu ohromnou výhodu – ví, že potřebuje odvézt 25 žáků. Náš stát bohužel neví, na co chce mýto v příštích deseti, možná dvaceti letech používat.“

Lze vůbec technologické neutrality v chystaném výběrovém řízení dosáhnout?

„Jakékoli výběrové řízení, které ve svém zadání umožní uchazečům řešit problém státu – tedy výběr mýta – pomocí jedné ze dvou v EU povolených technologií, je technologicky neutrální. Takové by ale nebylo výběrové řízení, ve kterém by stát jednu z těchto technologií předepsal jako povinnou. Představa, že technologická neutralita znamená rovné šance pro všechny technologie a těmto rovným šancím je třeba podřídit ekonomické potřeby této země, je tragický omyl, který z nás všech dělá otroky technologií.“

Mýtné na silnicích první třídy podle vás tedy státu peníze nevydělá?

„Již od roku 2008 se na části silnic první třídy mýto vybírá. Jsou to hlavně úseky, kde nejsou dokončeny dálnice, například z Hradce Králové do Polska. Menší část tvoří kvalitní jedničky, které jsou souběžné s dálnicí. Pokud by se na nich neplatilo, kamióny by dálnici pohodlně objížděly. Celkem je zpoplatněno 203 kilometrů jedniček, na kterých se v roce 2014 vybralo 330 miliónů korun. Protože se na nich platí za kilometr méně než na dálnici a také provoz je menší, vyberou se na jedničkách necelá 4 procenta celkového mýtného, přestože tvoří přes 14 procent z české zpoplatněné sítě. Čistě na peníze to tedy žádné terno není.“

Je vůbec šance, aby silnice první třídy v budoucnu vydělávaly více?

„Bezpochyby je možné zvýšit sazbu za kilometr a zpoplatnit všechny silnice první třídy. Ale nezapomínejme prosím na to, že ty výnosy nespadnou z nebe. Někdo je bude muset zaplatit a je jasné, že většina nové zátěže skončí ve spotřebitelských cenách. Bylo by tedy fér přiznat, že zavedením mýtného na silnicích první třídy a případně i okreskách vzroste daňová zátěž.“

Ondřej Zaoral  je absolventem fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, kde se na katedře měnové teorie a politiky během doktorského studia věnoval teoretickým a praktickým aspektům elektronického platebního styku a elektronických peněz. V roce 2011 spoluzakládal technologicko–strategickou poradenskou společnost Inoxive, jež se specializuje na odvětví finančních služeb a platebních systémů v dopravě. Je členem prezidia Sdružení pro dopravní telematiku, ve kterém vede pracovní skupinu pro elektronické mýtné.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace