Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Nikdo jí neřekl jinak než bába Motlová. Odkdy populární herečka nesnášela své tělo a proč odkázala manžela nejlepší kamarádce? Tajnosti slavných

16.10.2015
Nikdo jí neřekl jinak než bába Motlová. Odkdy populární herečka nesnášela své tělo a proč odkázala manžela nejlepší kamarádce? Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Marie Motlová v seriálu Žena za pultem. Po celý život byla nespokojená sama se sebou. Deprese utápěla v alkoholu, čímž si zkazila i vysněné angažmá v Národním divadle.

Herečkou byla celý život, nikdy ale o sobě nepřestala pochybovat. Díky komu se Marie Motlová až po padesátce konečně proslavila a kdo jí pomohl z nekonečných depresí, které s oblibou utápěla v alkoholu?

Patří do nevelké skupiny herců, kterým věříme každé slovo či gesto. Působí tak přirozeně a lidsky, že ji musíme obdivovat a oblíbit si ji. Většinu svých postav obdařila mateřskou starostlivostí, prostotou obyčejných, zejména venkovských žen, matek, babiček a tetiček. Film ji „objevil“ velmi pozdě, až když měla pět křížků na krku, a nejspíš proto jí nikdo neřekl jinak než „bába Motlová“. Rozhodně však nikoli hanlivě, ale naopak s nostalgickou něhou a úctou. Stihla se totiž zapsat do povědomí diváků jako rázná, svérázná a dobrotivá žena, s níž je sice občas problematické vyjít, přesto by ji určitě chtěl mít téměř každý nablízku.

S Ladislavem Chudíkem jako jeho starostlivá hospodyně v seriálu Nemocnice na kraji města

S Ladislavem Chudíkem jako jeho starostlivá hospodyně v seriálu Nemocnice na kraji města

Vrchol kariéry utopila v alkoholu

Narodila se 1. května 1918 v Boru u Tachova, ještě v době Rakousko-Uherska, a rodiče z ní chtěli mít vzornou hospodyňku a matku početné rodiny. Na jejich přání se měla stát zdravotní sestrou, a tak zdravotní školu skutečně vystudovala a nějaký čas oddaně pečovala v nemocnici o pacienty. Nepřestávala však pošilhávat po svých tetičkách, které hrály ochotnické divadlo. Nakonec se rozhodla, že to s herectvím přece jen zkusí. I přes počáteční nesouhlas rodičů vystudovala v roce 1943, tedy v době německé okupace, pražskou konzervatoř. Po osvobození vzala jednoroční angažmá v divadle E. F. Buriana, poté ji Jindřich Honzl angažoval do Studia Národního divadla, ve kterém působila do roku 1950. „Bohužel pila, protože uvnitř byla nešťastná ze svého vzhledu. Zničilo jí to život. Jednou přišla opilá na představení do Národního divadla, a kvůli tomu ji vyhodili. Z venkova se díky talentu dostala do Národního, a když o místo v něm přišla, skončila zase ve venkovských divadlech,“ prozradila v rozhovoru pro ahaonline.cz  její věrná kamarádka, herečka Antonie Hegerlíková.

S Jiřím Šebánkem a Formanovými dvojčaty v Ecce homo Homolka

S Jiřím Šebánkem a Formanovými dvojčaty v Ecce homo Homolka

Užívala si, dokud to šlo

Její nadějně vyhlížející kariéru na čas pozastavilo vážné onemocnění a do určité míry i obtížnost doby. Po překlenutí těchto problémů se krátce věnovala povolání hlasatelky v pražském rozhlase, navíc ji čekala šťastná událost – svatba. Manželství ale příliš dlouho nevydrželo, a tak hledala útočiště především v práci. Spokojených deset let prožila na jevišti Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi, v letech 1966 až 1979 pak působila v angažmá v kladenském Divadle Jaroslava Průchy. Tam se také seznámila s kolegou Karlem Friedrichem, za něj se později provdala. Během působení v kladenském divadle hravě stihla natočit i většinu svých filmů. V 70. letech se stala vyhledávanou a oblíbenou filmovou herečkou a vůbec jí nevadilo, že dopoledne měla zkoušku v divadle, odpoledne natáčení a večer představení. „Vlála životem, kterého si uměla užívat! Nikdy nevěděla, kolik vydělala, a dokázala jet taxíkem na Šumavu na chalupu, protože ji bolely nohy,“ vzpomínala na ni Antonie. A když jí náhodou peníze došly, jednou prý dokonce prodala na černém trhu svůj občanský průkaz za tehdy závratnou sumu čtyřicet tisíc korun.

S Jiřím Sovákem v komedii Marečku, podejte mi pero

S Jiřím Sovákem v komedii Marečku, podejte mi pero!

Proslavil ji Papoušek

Osudovým zlomem v Mariině umělecké dráze bylo setkání s režisérem Jaroslavem Papouškem, který ji objevil – kde jinde než v divadle. Díky němu se jí s padesátkou na krku podařilo stát se jednou z nejznámějších hereček českého filmu. Papoušek ji totiž v roce 1969 obsadil do role „babi Homolkové“ v hořké, veleúspěšné komedii Ecce homo Homolka. Výborně zapadla do vypečené pražské rodinky Homolkových, kterou tvořili Josef Šebánek, Helena Růžičková, František Husák a nezbedná dvojčata Petr a Matěj Formanovi. Právě se svým filmovým manželem Josefem Šebánkem připravila pro diváka nezapomenutelné scény, u nichž si nejsme ani trochu jistí, zda je tak dokonale hrají, či jsou prostě jen sami sebou. Film měl takový úspěch, že se režisér rozhodl natočit další dvě neméně úspěšná volná pokračování. Ani po více než čtyřiceti letech neztrácí tato trilogie nic ze svého kouzla a právem se řadí ke skvostům české kinematografie.

S Luďkem Kopřivou v roce 1976 v televizní inscenaci Kateřina zlé pověsti

S Luďkem Kopřivou v roce 1976 v televizní inscenaci Kateřina zlé pověsti

Manžela odkázala Tonče

Homolkovi a hlavně Jaroslav Papoušek filmovou kariéru Marie Motlové tak ‘rozjeli‘, že dokonce musela některé zajímavé nabídky odmítat, a začaly se hromadit i ty televizní. Mimo jiné zazářila v roce 1977 jako svérázná výkupčí lahví v seriálu Žena za pultem, především však jako milující a oddaná hospodyně primáře Sovy v Nemocnici na kraji města, kterou ztvárnila naprosto nenapodobitelně. V roce 1979 sice oficiálně odešla do penze, ve filmu se ale ještě objevila. Ke konci života ji trápily otékající nohy a otevřené bércové vředy, kvůli nimž téměř nemohla chodit. Zemřela rok po uvedení svého posledního filmu Všichni musí být v pyžamu, který opět režíroval – kdo jiný než Jaroslav Papoušek. Navždy odešla 26. srpna 1985 v pouhých sedmašedesáti letech. Když zemřela, ujala se urny s jejími ostatky její kamarádka Antonie, která se později vdala za jejího vdovce Karla Friedericha a prožila s ním zbytek jeho života. Poté uložila vedle něj do své rodinné hrobky v Praze-Ďáblicích i Mariiny ostatky. „Chtěla jsem své blízké mít u sebe, nechtěla jsem je opustit,“ dodala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace