Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Máma uklovala vlastní mládě, umíralo online celých deset dnů. Česká válka o čápy – má pravdu příroda, nebo útlocitní lidé?

15.08.2021
Máma uklovala vlastní mládě, umíralo online celých deset dnů. Česká válka o čápy – má pravdu příroda, nebo útlocitní lidé?

Foto: DES OP Plzeň (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z kontroly hnízda na ZŠ Osek na začátku července. To je to hnízdo, které způsobilo takový poprask.

Internetové vody rozbouřilo čapí hnízdo na ZŠ Osek na Rokycansku, které 24 denně sledovala webová kamera a lidé tak měli možnost vidět snášku čtyř vajec, zobáčky malých čápat vykukujících ze skořápek, ale pak také drsnou stránku přírody. Samice totiž na hnízdě uklovala jedno z mláďat. Trýznění mláděte trvalo deset dní. Záchranná stanice mláděti nepomohla, za což schytala od diváků webové kamery pořádnou porci nejdříve údivu, pohoršení a pak vysloveně vzteku. Přitom odborníci celou dobu vysvětlovali, že to je prostě příroda. Divoká, nezkrotná a se svými zákony.

„Náš d'Artagnane, Klapálku, Bojovníku,“ po smrti mláděte se český internet rozplakal. „Odpusť nám lidem, že jsme selhali a nestihli to,“ sypali si popel na hlavu lidé, kteří chtěli mládě zachránit sami, bez odborníků a záchranné stanice. „Nikdy nezapomeneme, byl jsi obrovský frajer,“ lomcovaly s mnohými lidmi emoce. „Já malinkému říkala tučňáček, jak se vždycky na těch nožičkách kolíbal. Mám pár foteček na památku,“ čapí mládě a jeho osud vzali někteří velmi osobně.

Promlouvají odborníci

„Diváci během videopřenosu soustředili obrovský tlak na záchrannou stanici v Rokycanech, aby zasáhla a ptáčeti pomohla. Nejslabším se přece musí pomáhat,“ řekl pro Plzeňskou drbnu Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. A tlak na rokycanskou Záchrannou stanici byl skutečně obrovský. Její provozovatel Pavel Moulis, který třicet let na dobrovolnické bázi stanici zaštiťuje a jehož rukama prošly tisícovky zraněných zvířat, musel neustále odrážet vzteklé a obviňující útoky. Proč jste ho nezachránili? Co jste to za lidi? Koukat se na zabíjení mláděte a neudělat nic? Vždyť se na přenos dívaly i děti? A viděly to trýznění. Měli jsme možnost mládě zachránit. Měli jsme ho zachránit. Byla to naše povinnost. V podobném duchu se vedla debata.

 

Jeden z posledních snímků z webkamery umírajícího čapího mláďete

„Nejslabším se přece musí pomáhat. Jenže taková pravidla jsou přírodě cizí a je jedině dobře, že rokycanští ochranáři nepodlehli a tento, pro nás tak krutý zákon přírody, neobešli. Záchranné stanice tu totiž jsou především proto, aby seznamovaly lidi s divokými zvířaty a jejich přirozeným chováním,“ uvedl Petr Stýblo pro drbnu. Základním posláním záchranných stanic je léčit zvířata poraněná vinou lidské činnosti. Mezi největší zabijáky ptáků pak patří dráty vysokého napětí. A tam záchranné stanice jednají velmi rychle a se vší láskou ke zvířatům. Jenže zasahovat do zákonů přírody?

Odstranění nevhodného genetického materiálu

A své si k tomu od podlahy řekl i ředitel Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva, Karel Makoň. Ve svém prohlášení provozovatele rokycanské záchranné stanice hned zbavil odpovědnosti za rozhodnutí v hnízdě nezasahovat. Bylo to rozhodnutí Karla Makoně, jakožto státní správou pověřeného (výjimkou ze zákona) specialisty v dané oblasti. „Co se rozhodnutí a námi stanového postupu týká, v případě úhynu mláděte na hnízdě v Oseku se jednalo o zcela běžné selectivní opatření, navíc zvláště chráněného živočicha, uskutečněné jedním z rodičů hnízdícího páru na základě přirozeného přírodního výběru s cílem odstranění pro další chov nevhodného genetického materiálu,“ napsal Karel Makoň.

A rozhodně nezůstalo jen u toho. „Zejména čápi mají tato pravidla hodně přísně nastavena a celý jejich život včetně hnízdění je ve své podstatě jedním velkým bojem o přežití a holý život! Už jenom to, že dospívají ve třetím roce života, že jejich samotná cesta na daleká zimoviště a zpět je pro zdravou populaci důležitým selectivním opatřením, včetně boje o nejlepší hnízda, samice, lokality atd.

Proto to, co se odehrálo na hnízdě v Oseku, nelze rozhodně kvalifikovat ani ze strany hnízdící samice jako týrání, šikana, následek jakési smyšlené psychické poruchy a já nevím, co všechno za nesmysly ještě kdo vymyslel a hlavně prezentoval. Zároveň nebylo ono mládě ani ohroženo, handicapováno či znevýhodněno v důsledku lidského zavinění či lidské činnosti, jako například zamotáno do rybářského vlasce, provázku, přiotráveno chemickou látkou, či poškozeno jiným druhem odpadu, odpadků a podobně. Nedošlo ani k rušení páru či mláďat na hnízdě, škodlivému zásahu do přirozeného vývoje, úhynu jednoho z rodičů (opět z důvodu lidské činnosti a bytí) ve věku, kdy samice třeba sedí na vejcích, či jsou mláďata ještě malá atd,“ sekal fakta jako pekař housky Makoň.

 

Předseda Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva Karel Makoň

„Takže ještě jednou! Vše, co se na hnízdě odehrálo, bylo a je čistě součástí přirozeného přírodního vývoje zvláště chráněného živočicha, který je zcela zásadní pro zachování zdravého rodu a celé populace čápa bílého! Proto také nebyl nejmenší důvod do tohoto procesu jakkoliv zasahovat a jediné, co jsme mohli a o co se kolega Moulis celou dobu snažil, bylo stále dokola vysvětlovat, že jde opravdu o záležitost, do které člověk nemá morální, věcné, ale ani zákonné právo zasahovat,“ pravil Karel Makoň s tím, že webová kamera na základní škole Osek bude do budoucna a bez odvolání vypnutá a po hnízdění čápů bude odstraněna zcela.

Hysterie, neskutečná hysterie

Proč bude vypnuta a odstraněna? Máme tendenci, odpojeni od přírody a jejích zákonů, si zvířata polidšťovat a na přírodní zákony aplikovat ty lidské. Jenže příroda není telenovela s narůžovělými závěrečnými titulky. Je krutá, soutěživá a nesmírně selekční. Přežije nejrychlejší a nejsilnější (a nejchytřejší – v případě lidstva, které se ovšem z lůna přírody samo vytrhlo silou titánů). Jenže bez přímého ohrožení zuby a drápy přestáváme chápat přírodu jako takovou. Samice na hnízdě věděla, co dělá. Nebyla psychicky narušená. Podobné věci se ve zvířecí říši dějí velmi často. Jen u toho není webová kamera, tak nevytahujeme papírové kapesníčky, abychom mohli dát průchod svým zraněným citům.

„Dravci svá mláďata zabíjí často. Třeba orel skalní, tam přežívá typicky jedno mládě, to nejstarší a nejsilnější. Ostatní jsou vlastně jenom pojistkou, kdyby se nejstaršímu mláděti něco stalo – a rodiče je zabíjí velmi pravidelně,“ řekl CNN Prima News ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. A popsal, k čemu v přírodě dochází. „Příroda je postavená na tom, že geny jednotlivých druhů spolu soutěží o životní prostor a energii a to, co my vidíme, je výsledek téhle soutěže. Prostor, který máme k dispozici, ať už je to planeta, kontinent, nebo jen území nějakého lesa, je vždycky omezený. Množství energie, kterou můžeme získat, je také omezené. Vyhrává strom, který má větší listy, vyhrává zvíře, které je zdatnější, které zvládne svého sourozence zabít nebo odstrčit od potravy v době nedostatku,“ vysvětluje Vermouzek.

Nedostatek, klíčové slovo

A právě na nedostatek potravy se jde zaměřit. Protože i ten zásadně promlouvá do selekčního výběru v přírodě. Proč samice čapí mládě zabila? Byla to zlolajná čapí Čachtická paní, která z toho měla temné potěšení? Nám ‘roste‘ potrava v supermarketech a boj o skývu tak řešíme o dost pohodlnějším způsobem než divoká zvířata. Čápi nejsou mírumilovní. Jsou to predátoři. Sebe i své potomky krmí mláďaty jiných živočišných druhů. Malými zajíci, kuřaty, malými bažanty a podobně. Přitom se zdá, že pro strom nevidíme les.

 

Kroužkování mláďat na hnízdě Základní školy Osek

„Teď se řešil jeden čáp, ale v letošním roce kvůli nedostatku hmyzu v kombinaci s počasím došlo k úhynu několika milionů mláďat ptáků na hnízdech, v loňském roce taky. A to se bavíme jen o České republice. Ale to nikdo neví, protože to není pod kamerami,“ řekl CNN Prima News předseda ČSOP JARO Jaroměř David Číp. Jenže hmyz. Ten pro většinu lidí u monitoru není roztomilý. Přitom hmyz je naprosto základní stavební kámen potravního řetězce. A hmyzu ubývá. Samozřejmě i vinou lidské činnosti.

Bylo tedy na místě mládě zachránit, protože i vinou lidstva mizí z krajiny hmyz? Máme za smrt mláděte tedy morální zodpovědnost? Naše redakce se v tomto rozdělila. Naše šéfredaktorka tvrdí, že spíše ano (je útlocitná a miluje představu, jak vlk ulehne vedle beránka), já tvrdím, že nikoliv. Že se máme účinně postarat o to, aby měl pro svůj cyklus života co nejlepší podmínky i hmyz, a tedy i zbytek živočišné říše. Postup záchranářů u čapího hnízda v Oseku přesto prošetří Česká inspekce životního prostředí.

 

Záchranná stanice v akci

A na obhajobu záchranných stanic jeden ze záznamů její plzeňské pobočky: „Je pátek 11. 6. 2021. Kolem poledne mi telefonuje paní Hana Vránová z Chotěšova, že pod hnízdem na příhradníkovém stožáru na rozpálené plechové střeše místní restaurace (Hospůdky) leží poraněný dospělý čáp. Já jsem však cca 100 km od Plzně, a tak žádám paní Vránovou a pana Jana Pivrnce, který telefonoval hned po paní Vránové, aby mým jménem požádali o součinnost a pomoc i profesionální hasiče HZSPK a dospělého čápa ze střechy sundali. Jak jsme se dohodli, tak se i stalo, a my jsme si dospělého čápa převzali od hasičů v Nýřanech.

Zároveň na lokalitu vyráží kolega Karel Rada s dcerou Lindou, aby od Pivrnců z kuchyně nepřetržitě pět hodin (do 21:30 hod.) sledovali aktuální dění na obsazeném čapím hnízdě. Večer, když jsem je v Chotěšově vyzvedl, bylo už úplně jasné, že poraněný samec pod hnízdem je partner samice, která zůstala na hnízdě se třemi cca 3 týdny starými mláďaty úplně sama.

Naštěstí samice však na samce nečekala a ještě téhož dne se ujala své nové úlohy samoživitelky. Během několika málo hodin mláďatům přinesla dvakrát potravu, jednou vodu a zvládla i hlídat mláďata před jinými čápy. Je to naprosto neuvěřitelné, jak silný „mateřský“ pud se u této samice projevil. Od 11. 6. 2021 do 7. 7. 2021 se vzorně starala o tři čapí mláďata bez samce, aniž bychom museli do průběhu hnízdění jakkoliv zasahovat. Svým chováním tak alespoň pro nás překonala i celoevropsky sledovaného samce Bukáčka na hnízdě v Malých Bukách, kterému s krmením pomáhají místní lidé.

Pravda, naše samice z Chotěšova měla v době ztráty partnera mláďata už minimálně o dva týdny starší, ale zase se o ně stará úplně sama, vzorně a dodnes bez lidské pomoci!

Určitě ji navrhneme na titul „Matka roku“, i když šance na výhru je mizivá, jelikož ji u toho nesledovala žádná webová kamera.

Děkuji i lidem pod hnízdem, zejména za jejich pomoc a přístup.

Bohužel návrat poraněného samce k rodině se nekonal, jelikož na základě kritického zdravotního stavu ho musel veterinární lékař po dvou týdnech ve stanici utratit, ale to nemění nic na tom, že příroda si ve většině případů dokáže poradit i sama, aniž by k tomu potřebovala naše rady a FB.“  Záchranné stanice bojují o život zraněných nebo lidskou činností ohrožených zvířat. Jen v případě čapího hnízda na ZŠ Osek prostě nechala jednat přírodu. Protože rolí záchranných stanic rozhodně není aplikovat lidské společenské zákony a emoce na zákony přírody.

 

A jak je na tom čapí populace?

Dá se zkonstatovat, že čapí populace utěšeně vzrůstá. Obzvláště letošní rok byl velmi úrodný. „Letos to zatím vypadá, že po deseti letech je u čápů bílých větší vzestup počtu mláďat. Letos máme obsazeno o jedno hnízdo navíc, rodilo se ale víc mláďat," řekl pro Ekolist Karel Makoň.

 

Letošní kroužkování čápů černých

Problém je u vzácnějších čápů černých. Ze sledovaných deseti hnízd byla obsazená jen dvě. Makoň to připisuje i kůrovcové kalamitě, která je příčinou mizení mnoha míst, kde čápi černí hnízdili.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace