Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Rokycanech našli místo pro venčení psů. Ze hřbitova prostě udělali park. Český poutník

13.04.2019
V Rokycanech našli místo pro venčení psů. Ze hřbitova prostě udělali park. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Dříve hřbitov, dnes park... ovšem náhrobky zůstaly

FOTOGALERIE Dnešní sobotní výlet bude odpočinkový. Celkem ujdeme jen něco kolem tří kilometrů, ale čeká nás řada zajímavých zastavení. Zvu vás na malou procházku městem ležícím na soutoku Klabavy a Holoubkovského potoka. Vítejte v Rokycanech, které bývají s jistou nadsázkou nazývány předměstím Plzně. Rokycany a Plzeň od sebe dělí necelých patnáct kilometrů.

První zmínka o Rokycanech pochází z roku 1110, kdy se připomíná v místě dnešních Rokycan biskupský dvorec s osadou, která byla ve 14. století povýšena na město. Dříve byl ve městě biskupský hrad, který ale za husitských válek zanikl, stejně jako augustiniánské proboštství. Dodnes se dochovaly zbytky středověkého opevnění, které dříve město obklopovalo. V gotickém slohu byl také vystavěn například děkanský chrám Panny Marie Sněžné na náměstí. Město ve středověku mnohokrát vyhořelo. V roce 1397 se v Rokycanech narodil utrakvistický biskup Jan Rokycana.

Dominantní sloup a kostel

Od vlakového nádraží se vydáme ulicí Svazu bojovníků za svobodu a kolem historické budovy Gymnázia a Střední odborné školy se dostaneme až na Masarykovo náměstí. Jeho dominantou je Mariánský sloup z roku 1725 a za ním stojící kostel Panny Marie Sněžné. Jde o trojlodní baziliku s hranolovou věží, zčásti zapuštěnou do hlavní lodi. Stavba chrámu je gotického původu a dokládá výstavbu města ve 14. století. Tehdy zde byl zřizován klášter augustiniánů-kanovníků. Z turistického průvodce se pak dozvídám, že dnešní podobu kostel získal díky přednímu klasicisnímu staviteli Palliardimu.

Nejzachovalejší historický dům

Nesmíme opomenout zastavit se u Dumetovského domu, který stojí naproti morovému sloupu. Vznik tohoto domu se předpokládá již v době gotické. První písemná zmínka však pochází až z roku 1512, kdy ho kupuje Vavřinec Dumet. Při ničivém požáru roku 1784 shořela domu střecha, ale stavení se podařilo zachránit. Oprava nebyla náročná a tak se v letech 1784 - 1787 do domu přestěhovala škola, která byla požárem zcela zničena. Dům má v současné době rokokovou fasádu s bohatou štukovou výzdobou, pozdně barokní pískovcový portál a zachovanou mansardovou střechu se šindelovou krytinou.

Muzeum vzniklo z kaple

Pokračujeme v cestě a hned za kostelem se zastavíme v muzeu Dr. Bohuslava Horáka. Budova muzea vznikla na místě pozůstatků objektu, které byly postupně částí biskupského kláštera a arcibiskupského hradu, probošstvím a kaplí svaté Anny, vyhořelou v roce 1784. Základ dnešní podoby pochází z přestavby v roce 1794, kdy byla budova jednopatrová a sloužila jako škola. V roce 1844 došlo k nástavbě patra a v této podobě je již budova zachována. V roce 1931 dostalo městské muzeum budovu darem. Muzeum Dr. Bohuslava Horáka sídlí v této budově dodnes a návštěvníkům nabízí sbírky se specializací na paleontologii a železářství.

V těsném sousedství muzea se nachází budova místního děkanství. V 17. století se jednalo jen o skrovné stavení, ve kterém žil děkan Frozín. Na jeho žádost byla k faře roku 1676 přistavěna jedna místnost. Roku 1728 děkanství vyhořelo a v letech 1731 - 1738 bylo dle plánů Jana Hofmana postaveno nové. V roce 1784 však i toto vyhořelo a bylo obnoveno v letech 1785 - 1787. Dnešní podobu získalo děkanství úpravou v 19. století.

Radnice se čtyřbokou věží

Srbovou ulicí se vracíme zpět na Masarykovo náměstí. Zastavíme se u gotické kašny z roku 1863 a zamíříme k budově radnice. Dvoupatrová barokní budova se chlubí čtyřbokou věží, která byla vystavěna v letech 1804 – 1808. V západním křídle 1. poschodí se nachází 16 m dlouhá obřadní síň, které vévodí obraz českého secesního malíře Alfonse Muchy. Obraz s názvem "Basilejský koncil se sklání před Janem Rokycanou" byl zhotoven roku 1933. V předsíni obřadní síně můžete na starém věžním hodinovém stroji obdivovat precizní práci tehdejších hodinářů.

Hřbitov přebudovali na park

K poslednímu rokycanskému zastavení se pak vydáme kolem památníku obětem fašismu a přes autobusové nádraží. Našim cílem je zdejší park u Plzeňské brány, který byl otevřen v červenci 2012. Park byl částečně vybudován na bývalém hřbitově, po kterém zde zůstalo několik zachovalých náhrobků. Mimo jiné můžete v parku obdivovat zachovalou márnici z roku 1856, moderní fontánu, nebo kostel Nejsvětější trojice z roku 1609.

V parku u Plzeňské brány naše dnešní putování končí. K vlakovému nádraží je to sotva pět minut, tak je ještě čas dát si někde povzbuzující kávu a pak teprve vyrazit k domovu. Krásný víkend a putování zdar!

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace