O unikátních kralovických mumiích i spolku Gryspek vypráví dr. Tomáš Soukup

ROZHOVORY NA OKRAJI Spolkový předseda Gryspeku je sice pražským rodákem (2. 11. 1948), svůj aktivní život však spojil s Kralovicemi na Plzeňsku. O aktivitách Gryspeku, historii rodu Gryspeků i jeho stopách v Česku si řekneme více v následujících řádcích.

Jste lídrem a čelnou tváří kralovického spolku Gryspek, který bychom mohli volně nazvat kulturně-historickým. Vaše původní a jistě záslužná a ve společnosti respektovaná profese ovšem s historií přímo nesouvisí. O jakou profesi jde a stále jste v ní alespoň částečně aktivní?

Jsem veterinární lékař, promoval jsem v roce 1974 a provozoval jsem soukromou veterinární praxi do konce roku 2021. Narodil jsem se v Praze, ale od svých deseti let jsem vesničan. Manželka je také veterinární lékařka – důchodkyně a v Kralovicích jsme od 1. dubna 1975. Máme 2 dcery a 4 vnučky.

Co vás osobně přivedlo k zájmu o historii a která období vás nejvíce oslovují?

Každý je ovlivňován prostředím, ve kterém žije a které svým působením ovlivňuje. Po mém příchodu do Kralovic jsem se setkával při své veterinární praxi s mnohými, v té době silně zanedbanými historickými objekty, jež byly postaveny za života Floriána Gryspeka, anebo v období, kdy Jan Blažej Santini-Aichl pracoval pro plaské cisterciáky – kralovický zámek, kostel sv. Petra a Pavla, Mariánská Týnice, dvory Sechutice, Hubenov, Kalec, kaple Jména Panny Marie v Mladoticích. Zajímala mne historie těchto staveb, a tak jsem se postupně stal příznivcem především období renesance.

Kdo byli Gryspekové, když byste je chtěl v kostce představit českým čtenářům?

Gryspekové (Griespeckové, Griessenbeckové) jsou jednou z nejstarších bavorských šlechtických rodin, která má doloženy své předky až do 11. století. Rodové sídlo je stále zámek Griesbach v Dolním Bavorsku. Zakladatelem české větve rodu je Florián Gryspek (18. 12. 1509, Innsbruck –  29. 3. 1588, Nelazehoves). Vystudoval římské právo na italské univerzitě v Boloni a na pařížské Sorbonně filozofii a teologii. Jako jednadvacetiletý přišel roku 1530 do služby na Pražském hradě coby královský sekretář. Sloužil třem po sobě následujícím českým králům a německým císařům – Ferdinandu I., Maxmiliánu II. a Rudolfu II. Habsburským, a to 58 let, a postupně se vypracoval až do pozice komorního prezidenta. Jeho kariérní postup přinesl i bohatství, a tak postupně získával kaceřovské panství včetně Kralovic, Nelahozevsi, Kočova, Nečtin, Mirošova, Rožmitálu pod Třemšínem. Gryspekovské období bylo pro Kralovice významné, protože byly na žádost Floriána povýšeny králem Ferdinandem I. Habsburským dne 27. 9. 1547 na město. V předbělohorské době byli Gryspekové nejbohatší šlechtou v západních Čechách.

 

Florián Gryspek – obraz z epitafu

Nakonec ovšem nedopadli jako rod příliš dobře…

Ano. Pro účast některých Floriánových synů ve stavovském povstání jim byl konfiskován majetek a poslední český Gryspek zemřel roku 1678 ve Střeziměři na Klatovsku (dnes součást města Klatovy).

Kde bychom v současnosti našli jejich nejzásadnější stopy?

Majetkový vzestup Floriána Gryspeka doprovázela stavba zámků Kaceřov, který byl rodovým sídlem, a Nelahozeves, jenž byl Floriánovou rezidencí s velkou knihovnou a sbírkou obrazů. Kralovický kostel sv. Petra a Pavla prošel v době Floriána Gryspeka velkou renesanční přestavbou (1575 – 1581).

 

Rosina Gryspeková – obraz z epitafu

V kralovickém kostele se nalézají mumie části příslušníků rodu Gryspeků. Kolik se jich dochovalo do současnosti a jsou k vidění také pro veřejnost?

Pod kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně v kralovickém kostele je gryspekovská hrobka, kde jsou uloženy mumie rodu Gryspeků. V 11 rakvích s prosklenými víky, jež nechala vyrobit kněžna Paulina Metternichová v roce 1890, je uloženo 12 mumií dospělců, jedno torzo a jeden novorozenec. Prohlídka hrobky s mumiemi je začleněna do Expozice rodu Gryspeků, umístěné v kapli, a je přístupná v turistické sezóně (1. 5. – 31. 10.) každou sobotu mezi 9 – 13 hodinou.

Kdo vlastně odpovídá za jejich správné uložení a případnou údržbu?

Náš spolek vzal na sebe dobrovolně zodpovědnost za nejstarší mumie v České republice. V roce 2008, kdy byl založen, nebyly uloženy v optimálních podmínkách. Hrobka i rakve byly ve špatném technickém stavu. Na rekonstrukci hrobky jsme získali dotaci z Programu rozvoje venkova. V té době jsme mumie přestěhovali do kaple. Bavorští příbuzní kralovických Gryspeků poskytli finanční prostředky na opravu rakví a kontrolu mumií, na které se podílel prof. MUDr. PhDr. Eugen Strouhal, DrSc., emeritní přednosta Ústavu dějin I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pan prof. Strouhal s naším spolkem až do konce svého života spolupracoval a předával nám důležité rady pro optimalizaci prostředí, ve kterém jsou mumie deponovány. Hlavně šlo o monitorování vlhkosti v hrobce, jež byla po zednických pracích velmi vysoká. Došlo k tomu především proto, že omítnutí stěn proběhlo bez předchozího vysušení zdiva. Také se na špatném stavu podepsaly předchozí zásahy, jako bylo navýšení podlahy v hrobce a přerušení větrací chodby při budování kanalizace kolem kostela. Proto byly mumie umístěny v náhradním prostoru na kralovické faře, aby nebyly vysokou vlhkostí poškozeny.

 

Přesun mumií do hrobky 21. 6. 2016

V té době jsme získali další finanční prostředky na stavební úpravy v hrobce. Musela být sejmuta podlahová dlažba a po jejím odstranění byl objeven důmyslný větrací systém, který byl napojen na otvor v jižní stěně hrobky. Proto byl svolán kontrolní den, aby se domluvil další postup prací. Přítomen byl i archeolog Muzea a galerie severního Plzeňska Mgr. Daniel Stráník. Poprosil, abychom otvor mírně rozšířili a už se do chodbičky 40x60 cm soukal vybaven čelovkou, fotoaparátem a laserovým měřičem vzdálenosti. Zmizel a po „dlouhých“ dvaceti minutách se vrátil s objevem 40 metrů dlouhé větrací chodby, která je přerušena. Následně jsme chtěli zakončení chodby obnovit, ale k tomu jsme potřebovali stavební povolení. Pro legalizaci stavby jsme museli nechat chodbu zaměřit laserovým scannerem.

 

Gryspekovská hrobka

Konečným řešením byla instalace přetlakové ventilace, která optimalizuje mikroklima v hrobce. Mumie se vrátily do hrobky po 1 381 dnech. Náš spolek se stará o fungování systému přetlakové ventilace, monitoruje prostředí v hrobce a hradí náklady spojené s provozem z vybraného vstupného do Expozice rodu Gryspeků.

Jaké další cíle si klade váš spolek Gryspek a co dalšího, kromě výše uvedeného, již podnikl?

Činnost spolku je zaměřena zejména na obnovu a propagaci kostela sv. Petra a Pavla, vzdělávací akce pro veřejnost, kulturní aktivity a kontakty s příbuznými českých Gryspeků v Bavorsku.

Za patnáct let naší činnosti jsme věnovali na obnovu kostela sv. Petra a Pavla 435 429 Kč, získali pro kralovický kostel dotace ve výši 3 014 881 Kč, financovali restaurátorské průzkumy a záměry na interiér kostela, podíleli se na pořádání devíti Nocí kostelů, uspořádali 10 koncertů a slavností a tři Živé Betlémy. Zasloužili jsme se o vybudování památníku Floriána Gryspeka, společně s kralovickou knihovnou připravili 20 přednášek z historie Kralovic a dvě besedy, pečujeme o gryspekovské mumie a členové spolku dobrovolně provázejí v Expozici rodu Gryspeků. Věnujeme se také propagaci kostela sv. Petra a Pavla a rodu Gryspeků, přičemž komunikujeme s bavorskými příbuznými rodu.

 

Kostel sv. Petra a Pavla v roce 2008 a v roce 2023

Jak staří jsou v průměru vaši členové a kolik jich je? Pocházejí pouze z Kralovic?

Náš spolek má 25 členů, z toho je 5 do 40 let, 8 mezi 40-60 roky a ostatní jsou nad 60 let. Koresponduje to s tím, že čím je člověk starší, tak projevuje větší zájem o historii. Byli bychom rádi, kdyby o aktivní činnost v našem spolku projevilo zájem více mladších lidí. Většina členů je z Kralovic.

 

Setkání průvodců před turistickou sezónou 2022

Spolek, jak už zaznělo, je financován především z dotací a darů. Hlavním podporovatelem naší činnosti je město Kralovice, na kulturní akce nám přispívá Plzeňský kraj. Máme okruh příznivců z řad jednotlivců i kralovických firem, kteří jsou podporovateli naší činnosti. Velkým mecenášem je bavorská rodina Grieessenbeck – příbuzní kralovických Gryspeků. Finančně se podílela na opravě rakví a péči o mumie, restaurování epitafu Floriána a jeho manželky Rosiny i na vybudování Floriánova památníku.

 

Baronka Roma von Griessenbeck představuje knihu „Florián Gryspek ve službách Koruny české“

Nu, možná svou propagací praotce Gryspeka přispějete i k oživení jeho křestního jména v české společnosti. Florián mi přijde jako docela hezké klučičí jméno, podobně jako Kristián nebo Marian. Už mají Kralovice nebo Kralovicko nějakého malého Floriánka, nebo jsem zatím první, komu tahle souvislost přišla na mysl?

Já osobně o žádném Floriánovi v Kralovicích nevím. To je spíš otázka pro matrikářku městského úřadu. Ale jméno Florián pro mne není překvapením, protože děda mé manželky se tak jmenoval. V hospodě u mariáše mu kamarádi důvěrně říkali Flóro.

Florek, Flořík, Honzík… To jsou další varianty, které mne napadají. Ale již opusťme Floriána. Pomáháte pečovat také a především o údržbu kralovického římskokatolického kostela. Kolik z vašich členů je zároveň členy církve, a kolik z nich se k církvi nehlásí? Respektive kolik vašich členů by ho vnímalo především coby svatostánek, a pro jakou část je spíše součástí kulturního a architektonického dědictví?

S Římskokatolickou farností Kralovice velmi úzce spolupracujeme. První rok činnosti našeho spolku byl ve znamení určité nedůvěry, protože žádný z našich členů není aktivní vyznavač víry. Kralovický kostel jsme brali jako zanedbanou dominantu našeho města, které je nutno pomoci a podílet se na zlepšení jejího stavu. Vyplývá to i z nekráceného názvu našeho spolku – Spolek Gryspek pro obnovu kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Pečujeme, jak už bylo výše řečeno, především o Expozici rodu Gryspeků a kralovické mumie.

 

Tomáš Soukup a Dr. Armin von Griessenbeck 

Se svými bezmála pěti křížky už zvolna začínám náležet k pamětníkům. Vzpomínám si, že Kralovice bývaly na Plzeňsku známé i tím, že měly široko daleko nejzábavnějšího faráře. Otec Pavel Táborský, který zde působil v 70. a 80. létech minulého století, býval vyhlášenou studnicí nejrůznějších vtipů a fórků. Leckdy za ním v neděli jezdívali věřící z jiných městeček a vesnic a dávali vale svým farářům, protože Táborský byl charizmatický, nenudil a uměl zaujmout všechny generace, včetně dětí. Svým humorem a srdečností si získával oblibu i u ateistů, s nimiž býval v kontaktu. Někteří lidé naň vzpomínají jako na farářskou legendu, jež by stála za nějakou veřejnou upomínku nebo i sborník vzpomínek... Ale nechci odbíhat jinam a ubírat vám slovo. 

Bohužel jsem neměl možnost se s páterem Táborským nějak důvěrněji seznámit. V době, kdy jsme začali s kralovickou farností intenzivně komunikovat, už působil ve Slaném.

Jak starý je vlastně kralovický římskokatolický kostel a jakými prošel v historii významnými proměnami?

První písemná zmínka o kralovickém kostele pochází z roku 1250. Původně gotická svatyně prošla v gryspekovském období velkou renesanční přestavbou v létech 1575-1581. Florián Gryspek organizoval panovníkovu stavební aktivitu v Čechách, a tak se i na jeho stavbách podíleli architekti z dvorského okruhu – zámky Kaceřov, Nelahozeves, renesanční křídlo zámku v Rožmitále a kralovický kostel patří k nejhodnotnějším renesančním sakrálním stavbám v českých zemích.

Jak dnes vlastně slouží kostel lidem mimo dobu bohoslužeb? Bývá využíván například také ke koncertům? Nebo je možné ho navštívit v rámci prohlídky s průvodcem? A do jaké míry je otevřen pro lidi, kteří se jdou do kostela přes den pomodlit? Patří k těm typům, co jsou stále alespoň částečně otevřené, nebo je z bezpečnostních důvodů raději uzamčený?

Kralovický kostel je mimo dobu bohoslužeb a církevních akcí přístupný veřejnosti minimálně alespoň částečným otevřením, kdy má návštěvník možnost pomodlit se, nahlédnout do hlavní lodě a uvidět interiér s plastikou Zvěstování Panně Marii na hlavním oltáři, která sem byla přenesena po zrušení klášterů Josefem II. z Mariánské Týnice. Jak jsem se již zmínil, v turistické sezóně provází 11 dobrovolných průvodců našeho spolku návštěvníky každou sobotu v interiéru kostela a Expozici rodu Gryspeků.

 

Epitaf

Náš spolek s kralovickou farností pořádá pravidelně Noc kostelů s bohatým kulturním programem. Tradičně se uskutečňuje vystoupení žáků základní umělecké školy a pak následuje večerní koncert. Vystupovali u nás Žihelský sbor, sbor Václav z Čisté, sbor Arnicor z Třemošné, Irena Budweiserová, Jiří Stivín, Spirituál kvintet, Štěpán Rak se synem. Několik let pořádáme v kostele vždy první úterý v září velký koncert, na kterém své umění předvedli Pavel Šporcl, Ivan Ženatý s Ensemble 18+, Prague Cello Qvartet, Jaroslav Svěcený s Jitkou Navrátilovou.

Některá místa na severu Plzeňska lze označit za katolické bašty, místy se příliš nedaří žádné z církví. Naproti tomu Kralovice jsou typické – a možná i místně unikátní – tím, že zde jsou dobře viditelné hned tři velké české církve – katolická, husitská a českobratrská evangelická. Podílí se někdo z nekatolických řad také na činnosti Gryspeka, nebo z praktických důvodů zůstávají angažování spíše „na svém“?

Na činnosti našeho spolku se nikdo z nekatolických řad nepodílí. Přesto spolupracujeme s nekatolickými farnostmi při pořádání Noci kostelů, abychom si ve svých programech nekonkurovali.

Kralovice mají velmi pěkné a líbivé náměstíčko, hned za obcí leží klášter Mariánská Týnice s muzeem, další památkou města je katolický kostel, kterému jsme věnovali část rozhovoru. Oproti nedalekým Plasům sem přijede ale pouhý zlomek turistů. Napadá vás cesta, jak by se to dalo změnit?

Díky komunikaci s představiteli našeho města jsme informováni o připravovaném destinačním managementu, jenž by měl zlepšit informovanost turistů, kteří navštíví mikroregiony Kralovicko a Dolní Střela. Budeme se těšit, že připravované změny podpoří i návštěvnost našeho kostela.

 

Expozice rodu Gryspeků

Mají Kralovice ještě nějaký další potenciál, který zatím zůstává nevyužit, ale dal by se v budoucnu také ukazovat turistům?

Určitě ano. Jsou to především okolní klášterní dvory Hubenov, Sechutice, Kalec a zámek Kaceřov, které jsou v soukromých rukách a jejichž potenciál není turisticky využíván. A hlavně je tu kolem nás cisterciácká klášterní krajina, která vybízí k aktivní pěší turistice nebo cykloturistice.

Mimochodem, už jste v zaslouženém penzijním věku. Jak vnímá vaše dobročinné spolkové aktivity rodina? Podporuje vás v nich, nebo slýcháte, že byste se měl raději věnovat více jí? 

Rodina mé „kostelní“ aktivity toleruje a podporuje mne v nich již celých 15 let. Od začátku loňského roku jsem důchodce na plný úvazek, a tak mám dostatek času na činnost, která těší nejenom mne, ale snad těší i mé okolí.  Největší odměnou pro mne i ostatní členy našeho spolku je zájem veřejnosti, který korunuje naše snahy. Držíme se jednoho Floriánova hesla – Improbus labor omnia vincit (vytrvalá práce všechno překoná).

 

Památník Floriána Gryspeka

A jaké jsou plány spolku Gryspek do budoucna, eventuálně na rok 2023?

Kromě běžných aktivit bude náš spolek letos pořádat 23. února vernisáž fotografií z 15 let naší spolkové činnosti s programem Pohlazení duše v kralovické městské knihovně. 15. dubna nás čeká slavnost Memoria vesperum, která bude věnována 435. výročí úmrtí Floriána Gryspeka a bude uspořádána v kralovickém kostele, na 2. června plánujeme Noc kostelů, 18. srpna koncert Kühnova dětského sboru, 5. září koncert Duo Bohemia Bass a v listopadu se bude konat podzimní přednáška z historie Kralovic. Zájemci se mohou více aktuálních informací o naší činnosti dozvědět na webu www.gryspek.cz nebo na Facebooku – facebook.com/gryspek.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se daří!

 

Vložil: Radovan Lovčí

Tomáš Soukup, HP, Rozhovory na okraji, Gryspek,