Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Plzeň má analýzu skrytého bezdomovectví. Neuvěříte, kolik dětí žije v západočeské metropoli na ulici, je to hrozivé číslo

23.03.2015
Plzeň má analýzu skrytého bezdomovectví. Neuvěříte, kolik dětí žije v západočeské metropoli na ulici, je to hrozivé číslo

Autor: Archiv

Popisek: Bezdomovec, ilustrační foto

Plzeň si nechala zpracovat analýzu, týkající se latentního bezdomovectví. Získala údaje od obyvatel 70 místních ubytoven. Data, vycházející z odpovědí 718 osob starších 15 let, budou podkladem pro nastavení efektivních služeb, poskytovaných městem. Dotazovaní se vyjadřovali k formě obživy, své finanční situaci, důvodům pobytu na ubytovnách, četnosti jejich střídání a podobně. Pro odbor sociálních služeb magistrátu zpracovala analýzu katedra sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Tolik dětí, kteří vyrůstají pro bezdomovectví!

Studie navazuje na loňský výzkumný projekt, nazvaný Fenomén bezdomovectví, který mapoval pro město aktuální situaci osob bez domova, žijících v Plzni. Tehdy se soustředil na zjevné bezdomovectví, tedy lidi poměrně snadno rozpoznatelné a potkávané běžně na ulici. „V této návazné studii se výzkumný tým zaměřil na mnohem rozsáhlejší skupinu, u níž je bezdomovectví velmi reálnou hrozbou, a tou je kategorie osob, žijících v plzeňských ubytovnách. Tragický je v tomto ohledu počet dětí od nejútlejšího věku, jež tyto podmínky se svými rodiči musí sdílet,“ uvedla Alena Hynková, vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb.

Podle Jana Váně, vedoucího katedry sociologie a současně šéfa řešitelského týmu, jsou latentní bezdomovci závažnějším problémem než zhruba 400 osob bez domova, volně se pohybujících po městě. „Jejich dosavadní život totiž může fatálním způsobem změnit dopad zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ uvedl Váně.

Jak to zatočí se zákonem: Možná některé ubytovny zavřou

„Změna zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi (ve znění od 1. ledna 2015) představuje nejen pro město Plzeň, ale pro všechny větší obce jisté nebezpečí, neboť upravuje nejčastěji zneužívanou sociální dávku, jíž je doplatek na bydlení. Reálně tak hrozí, že s poklesem příjmů provozovatelů některých ubytoven dojde k jejich uzavření, a tím naroste skupina osob, které nebudou mít kam jít a skončí na ulici, a na to žádné z měst není připraveno,“ vysvětlila Karolína Vodičková, analytička sociálního odboru a koordinátorka studie.

Rozhovory se uskutečnily loni v prosinci, vyplnění dotazníku trvalo 15 až 20 minut. „Celkově se na přípravě a realizaci sběru dat podílelo 32 lidí. Tazatelé neprováděli rozhovory se všemi oslovenými, jež na ubytovnách zachytili, ale jen s těmi, kteří prošli takzvanou screeningovou částí,“ uvedl spoluautor studie František Kalvas. Otázky cílily na získání dat z oblastí sociodemografické charakteristiky, pobytu na ubytovnách, formy obživy, finanční situace osob a povědomí a využití institucí.

Nejvíc je Slováků v produktivním věku

Z například prezentace vyplynulo, že největší skupinu z dotazovaných na ubytovnách v Plzni tvoří lidé ve věku 30 až 54 let (51 procent), převládají cizinci (41 procent), a to konkrétně ze Slovenska (28 procent). Důvodem příchodu byla u více než dvou třetin respondentů práce. Co se týká bydlení, 21 procent těch, kteří odpověděli, žije na ubytovnách pět a více let, v podmínkách stálého bydlení nikdy nežilo 22 procent dotázaných. Celkem 454 lidí by chtělo ubytovnu opustit, naopak 264 neuvažují o změně a jsou spokojeni. Jak ukázala studie, šance na pronájem bytu ale nemá s ohledem na současnou výši nájemného 55 procent dotázaných, celých 86 procent by nebylo schopno složit kauci.

Otázky také zjišťovaly, zda dotyční mají brigádu na smlouvu, práci na smlouvu, brigádu bez smlouvy nebo práci bez smlouvy, přičemž se mimo jiné ukázalo, že 39,6 procenta z 559 dotázaných (osoby práceschopné) nemá ani jeden z těchto čtyř zdrojů příjmu. U více než 40 procent dotázaných jsou způsobem obživy sociální dávky, nejčastěji doplatek na bydlení.

A do toho dluhové smyčky na krku

Podle vyjádření Evy Herinkové, rezortní náměstkyně pro oblast sociálních věcí, je nejvyšší čas zabývat se otázkou latentního bezdomovectví plošně. „Potřebovali jsme data, která jsou podstatou pro nastavení efektivních služeb. Život na ubytovně, absence dlouhodobějšího zaměstnání, existence výhradně ze sociálních dávek a velmi často s dluhovou smyčkou na krku není z dlouhodobého hlediska únosná. Děsivé je přitom zjištění, kolika z dotazovaných tento způsob živoření vyhovuje. České republice zoufale chybí právní rámec bytové politiky ve vztahu k vyloučeným skupinám. Bez odpovídající podpory státu a legislativního zakotvení se obce neobejdou,“ uvedla Eva Herinková.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace