Plzeň si připomněla odvlečené Židy: Začalo to kvůli extremistům, tyhle hrůzy nelze popřít

Foto: Archiv KL

Popisek: Vzpomínková akce, připomínající deportaci plzeňských židů, se koná tradičně už od roku 2008.

Židé společně s křesťany si připomněli výročí lednových transportů plzeňských Židů z Plzně do koncentračního tábora v Terezíně. Uctili tak památku 2065 odvlečených Židů, z nichž se domů vrátilo pouhých 112. Pietní shromáždění, které pořádá Židovská obec v Plzni společně s Ekumenickým setkáváním plzeňských církví, se uskutečnilo ve Velké synagoze.

Toto shromáždění, nazvané „Židé a křesťané společně…“, se stalo v Plzni tradicí a koná se již od roku 2008, kdy v době tohoto výročí chtěli městem a kolem synagogy pochodovat extremisté. Tehdy se plzeňská veřejnost postavila velmi hlasitě proti a přišla k Velké synagoze vyjádřit solidaritu plzeňským židům a odsoudit antisemitismus spolu s extremismem. Proti plánovanému pochodu protestuje celá řada občanských sdružení a židovských obcí z ČR i zahraničí. Již 8. ledna představitelé občanských sdružení a židovské komunity spolu s politiky z několika parlamentních stran odsoudili zamýšlený pochod pravicových extremistů v Plzni. Na tiskové konferenci zároveň oznámili, že chystají pokojné protiakce, kterými by občané v ulicích vyjádřili nesouhlas s protižidovskými aktivitami pravicových radikálů.

Vzpomínková akce, která od té doby přetrvala, je výjimečná tím, že se na shromáždění scházejí lidé různého vyznání.

Židovské transporty v roce 1942 jsou jednou z největších tragédií v historii našeho města

Na úvod setkání promluvil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek a svůj projev přednesl také primátor města Plzně Martin Zrzavecký. Velkou synagogou zazněla i slova biskupa Františka Radkovského a vzpomínky Tomana Broda, který přežil selekci dr. Josefa Mengeleho v Osvětimi.

Ke shromáždění promluvil starosta Městského obvodu Plzeň3 Radislav Neubauer, který rovněž přijal účast na tomto pietním aktu. „Židovské transporty v roce 1942 jsou jednou z největších tragédií v historii našeho města,“ uvedl a poukázal na snahy některých, kteří se pokoušejí v současné době tyto válečné hrůzy relativizovat a přepisovat historii. Zdůraznil, že židovské oběti nacistického režimu musí být trvalým mementem a že „svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a nejsou zadarmo. Jsou to hodnoty, které musíme neustále střežit. Ti, kteří za ně položili život, nás k tomu zavazují.“

Nacisté v roce 1942 odvlekli do koncentračního tábora 2605 plzeňských Židů

Nacisté v roce 1942 odvlekli do koncentračního tábora v Terezíně 2605 plzeňských Židů. Po válce se jich vrátilo pouhých 112. Byli to ti, co zůstali v Terezíně, nebo ti, co byli po deportaci do Osvětimi odvezeni do některých pobočných pracovních táborů. Rok 1942 byl pro plzeňské Židy tragický. Jedenáct měsíců od chvíle, kdy odjížděli budovat „Židům Vůdcem darované město“, byla z účastníků plzeňských transportů naživu již jen třetina. Více než tisíc osm mužů, žen a dětí bylo po smrti.

Šlo o občany všech sociálních vrstev a profesí. Byly mezi nimi celé rodiny, staří lidé i velmi malé děti. Na základě genealogického původu a nacistických kritérií a bez ohledu na jejich vlastní národnostní či konfesní cítění byli definováni jako židé, osoby právně i lidsky méněcenné. Postupně byli zbavováni všech občanských práv a svobod, postavení, majetku, zaměstnání a byli vystaveni vzrůstajícímu administrativnímu, psychickému i fyzickému útlaku, uvádí o historické události deportal.cz. Plzeňské transporty byly mezi ostatními z měst na území protektorátu a později z dalších měst obsazené Evropy jedny z prvních.

Do Plzně letos dorazila rovněž Ruth Hálová, která patří k Wintonovým dětem

Několik dní před deportací byli účastníci - stovky mužů, žen a dětí - internováni v budově Sokola Plzeň 1 v dnešních Štruncových sadech. Spali na slamnících na zemi, tísnili se, šlapali po sobě. V určené dny odjezdu  je k vlakům po skupinách seřazených do čtyřstupů odváděly ozbrojené strážní oddíly německé okupační armády už jako vězně. Každý měl na krku cedulku se jménem, s písmenem označujícím transport a osobním číslem v transportu. Stejné označení měla i příruční zavazadla, ve kterých si deportovaní vezli všechen svůj poslední majetek do váhy padesáti kilogramů na osobu.

Do Plzně letos dorazila rovněž Ruth Hálová, která patří k dětem, jež zachránil sir Nicholas Winton. Na závěr promluvila rovněž členka Židovské obce Sylvie Wittmannová a shromáždění zakončil modlitbou vrchní zemský rabín Efraim Karol Sidon. O hudební doprovod se postarala hudební skupina Filia a violoncellisté Jiří Hošek a Dominika Weiss Hošková.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš