Šéf plzeňské komory: Za Čínou máme vidět i Tvrdíka. Prezident je pragmatik, hongkongský dolar může klidně převzít ten americký

Foto: Regionální hospodářská komora Plzeň

Popisek: Plzeňská hospodářská komora uspořádala začátkem prosince business snídani s hejtmanem Plzeňského kraje.

ROZHOVOR Čína pro mnoho lidí – a nejen ochránců lidských práv – vyvolává velké antipatie. Oponenti zas logicky oponují obrovským trhem, chutí kupovat a mimořádnou šancí pro českou ekonomiku, protože když v byznysu se příliš zaspat nedá – uvolněné místo bez skrupulí obsadí jiní. Šéf plzeňské Hospodářské komory Miloslav Zeman se tentokrát vydal i do Hong Kongu. V rozhovoru upozorňuje na sílu zdejšího dolaru, dlouhé období naší nečinnosti ve vyhledávání nových trhů i na stále ještě malou podporu našich aktivit v zájmových místech světa.

Vrátil jste se z pracovní cesty do Číny. Cestu jste zakončil v Hong Kongu. Jaké je tam klima pro ekonomickou spolupráci a možnosti i pro naši republiku? Proč jste se tam rozjel a jaké nyní máte na věci pohled?

V Hong Kongu jsem nebyl poprvé. Před patnácti až dvaceti lety to byl most mezi obchodníky z celého světa a Číny. Čína byla nepřehledná, jazyková komunikace neumožňovala angličtinu. Prostředí v Hong Kongu napomáhalo rozběhu velkých obchodů. Dnes je často tento článek obchodu mezi světem a čínskými firmami nepotřebný, obchod se napřimuje. Hong Kong ale pořád má svoji důležitost pro další země a je „finančním Švýcarskem“ pro Jihovýchodní Asii. Nezapomeňme, že čínský Juan není volně směnitelný. To znají především exportéři do Číny. Protože naší snahou je vytvořit komplexní podporu především pro export českých firem do této oblasti, je zapotřebí mít i tyto informace. Jinak Hong Kong prožívá své problémy. Na hlavní dopravní tepně je tábor demonstrantů za vyšší autonomii. Je zajímavé diskutovat s místními, kteří nemají stejný názor. Přesto se město s tím statečně vypořádává.  Ale pro nás nic mimořádného. Některá česká města včetně Plzně čelí takové dopravní situaci téměř denně i bez demonstrací. Jinak Hong Kong je město s vražedným pracovním tempem. České firmy, které zde působí, nedokáží toto tempo žádnému evropskému ani přirovnat.

Říká se, že tam jsou finanční prostředky téměř neomezené…

Víte, v době elektronického bankovnictví se peníze přemisťují nevídanou rychlostí. To může být výhoda, ale i hrozba. Peníze hledají příležitosti a bezpečí, právní stabilitu. A to Hong Kong i dnes nabízí. Pokud chcete obchodovat s čínskou firmou, vždy zjistíte, že tato firma  má zde pobočku, partnera, finanční uzel. Mimochodem já jsem přesvědčen, že dnes již větší finanční prostředky jsou v Číně. Přesto prostředky Hong Kongu jsou ohromné. Je ale k zamyšlení, že dnes je Hong kong součástí Číny, kurs jeho hongkongského dolaru je téměř pevně spojen s čínským juanem. Přesto tato ekonomika funguje. Napadá mě proto kacířská myšlenka, zda to nemůže být záložní řešení pro případ odklonu od amerického dolaru jako světové měny. Nebo jinak. Některé záložní řešení nejsou nikdy použita, jen obě strany o nich ví.

Neměli bychom v hospodářské spolupráci postupovat více koordinovaně s dalšími státy, třeba Visegrádu? Nebo je čas i pro sólisty, jako je naše malá republika?

Na tuto otázku je zbytečné odpovídat, dokud naše zahraniční politika bude vypadat, jako posledních dvacet  let. Již řada jistě schopnějších než já uvedla řadu příkladů, jak jiné země dlouho a cíleně dělají vlastní kroky. My máme pro podporu hospodářské spolupráce v každé zemi tu dva, tu tři pracovníky. Když máme štěstí, znají i místní řeč, jinak angličtinu. Tito lidé sotva stíhají zpracovávat hlášení pro ministerstvo průmyslu, nebo ministerstvo zahraničí. Jak si tedy představit spolupráci? Vždyť sousední země tam mají pro podporu deseti i stonásobně více lidí. Mají je tam řadu let, koordinují je a řídí je. Nechci být euroskeptik, ale realista. Buď musí mít v Evropě všichni stejný zájem, což znamená shodná pravidla, nebo jsme skutečně sólisti.  A zástupci suverénních států z principu musí vždy bojovat především za zájmy vlastního státu. Jinak si vzájemně lžeme a nemůže to dobře dopadnout. Alespoň v obchodní oblasti to tak platí.  

Prezidentu Zemanovi je vytýkán velký příklon k Východu a velké podbízení se Číně. Jak to vidíte vy - sám jste tam mnohokrát byl a navíc jedna vaše dcera tam dokonce studovala...

Nemohu a nechci hodnotit prezidenta Zemana. Myslím ale, že jeho chování je pragmatické a neudělal nic, co by již neučinili představitelé států, kterými se kritici zaštiťují. Čína, to je na naší scéně jen téma „podzim 2014“. Když nemáme koncepci, nelze správnost posoudit. Pokud nepřekonáme strach z odpovědnosti za vlastní kroky, budeme se točit v kruhu a nemůžeme mít právo jít vpřed.   Jinak vím, že to, aby se naše vztahy s Čínou narovnaly, nebyla snadná práce. Ale odpracoval ji pan Tvrdík. A ať byly cíle různé, České republice to pomohlo a jemu za to dík. To že média prezentovala určité bonmoty, je jejich práce. Ale nemělo by to negovat celý výsledek.

Myslíte, že je na čase utužovat kontakty i s dalšími rozvíjejícími se oblastmi v této oblasti světa jako jsou Filipíny, Indonésie a další?

Zde ale spolupráce běží. I když podpora podnikání je obdobná, jak jsem zmiňoval. Nutno ale říci, že z hospodářského hlediska jsou to zcela jiné trhy. Pro nás jsou to často surovinové zdroje, vyspělé průmyslové výrobky jsou zde výjimkou.  Je to i komplikovaný trh pro naše výrobky. Například je těžké tam dodávat moderní polohovací lůžka, když nemocnice mají často výpadky elektrického proudu a preferují ruční pohon. Vstup na takové trhy vyžaduje dlouhodobou strategii. Opět bez podpory státu, bez jasné koncepce lze realizovat pouze nahodilé obchody. Víte, utužovat kontakty je pěkné téma. Ale to znamená do dané oblasti pravidelně létat, sledovat veletrhy, případně mít zde zastoupení. Potřebujete právníky a vymahatelnost práva. To vše stojí peníze. Kolik českých firem se ale nebojí udělat krok do neznáma?  

A co nezapomínat na další tygry regionu, dřívější britské či portugalské kolonie, jak například Singapur či Macao?

Tyto oblasti se také vyvíjejí. Macao je dnes součást Číny, s pevným kurzem na hongkongský dolar. Z Macao se dnes stává Las Vegas Číny a Asie. Je zde 35 kasin a překotně se staví další. Přesouvá se sem americký model. Je to přirozené. Příjmy v Číně i celé oblasti stoupají, rozdíly se zvětšují. A tak přibývá těch, kteří se chtějí pobavit, ale i těch, kteří chtějí realizovat své bujné sny pomocí málo pravděpodobné výhry. Singapur je zacílen spíše na jižní Asii, například na Indonésii.  Považuji jej za takový jižní klon Hong Kongu. Singapur ale není tak finančně silný, nemá za sebou matku Čínu. Konečně si v Evropě musíme přiznat, že Portugalsko, Španělsko, ale i Anglie dnes nejsou dávnými námořními velmocemi. Evropa musí bojovat o současné místo na slunci. A my jsme součást Evropy

Václav Fiala

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš