Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Vláda nesleduje státní zájem, její kroky jsou v rozporu i se samotným Masarykem. Komunistický profesor na přednášce v Plzni

02.12.2014
Vláda nesleduje státní zájem, její kroky jsou v rozporu i se samotným Masarykem. Komunistický profesor na přednášce v Plzni

Autor: Jakub Sobek

Popisek: Oskar Krejčí na přednášce v Plzni

O zahraničně politických otázkách přijel do Plzně na besedu s plzeňskými komunisty prorektor na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, ředitel Vzdělávacího a konzultačního institutu v Bratislavě, poradce předsedů federálních vlád za ČSSR – Ladislava Adamce a ČSFR Mariana Čalfy, politolog Oskar Krejčí. Do posledního místa zaplněný malý sál, kde nechyběli ani lidé středního věku, si vyslechl téměř dvouhodinový program. Kromě úvodní přednášky nechyběla ani bohatá diskuse, týkající se Ukrajiny, Ruska, České televize a dalších okruhů.

Vláda podle hosta nesleduje státní zájem, její kroky jsou v rozporu i se samotným Masarykem, který se domníval, že je možné mít malý samostatný stát a šikovnou zahraniční politikou si zajistit jeho stabilitu. Největší nedostatek při hledání národního zájmu je ten, že zde chybí diskuse o povaze a funkci mezinárodního práva. Malý stát nemá žádnou jinou obranu než mezinárodní právo. „Jakápak rizika, řeknou propagandisté, když nás chrání Aliance, nejmocnější vojenská síla. Ta nás chrání jen do té míry, do jaké míry je to v zájmu nejmocnějšího státu té Aliance.“ Takto podle Krejčího prý fungovaly aliance v celých lidských dějinách.

Amerika nás nespasí ani nezachrání!

„Nevíme, co v té chvíli v Americe budou chtít riskovat kvůli nějakému Česku nebo Slovensku. Budou riskovat konfrontaci s Ruskem, když Kozáci přepadnou Prahu, jak nám naznačuje naše propaganda? Rozhodně jim za to Česko stát nebude. Tím otřesnější je samozřejmě skutečnost, že celá řada polistopadových politiků se pohrdavě chová k mezinárodnímu právu. Fakticky jsme dvakrát vstoupili do války se státem, se kterým jsme měli diplomatické styky. Česko dalo souhlas ústy svých ústavních činitelů k bombardování Jugoslávie. Tato neúcta k mezinárodnímu právu je sebevražedným chováním malých států.  To nadužívání síly, kterého jsme v současné době svědky ze strany Západu, je spojeno s koncepcí humanitární intervence, jako by dala někomu možnost, kdo se s námi svévolně rozhodne bombardovat tu Bělehrad, tu Tripolis,“ uvedl za velkého zájmu přítomných Krejčí.  „Tím, že někdo prohlásí, že jsou potlačována lidská práva, já budu bombardovat Bělehrad, to je přesně to, co nám zanáší do světové politiky neskutečný chaos. Máme malou odvahu vyhodnotit povahu zahraniční politiky našich klíčových spojenců.“

(Ne)jsme nuly

Byli jsme státem, který možná nebyl schopen vyrábět nejmodernější přístroje, ale který byl v řadě oborů – ekonomických, vědeckých, ve školství, zdravotnictví, na samostatném středovém místě, my jsme byli schopni dodávat ucelené investiční celky. „Dneska naše ekonomika díky privatizaci, ale i globalizaci a integračním procesům uvnitř Evropské unie, je v podstatě doplňkem ekonomiky Německa. Čím víc jsme ekonomickou periferií, tím víc perifernější je přirozeně i naše zahraniční politika nebo politika obecně. Věci nejsme schopni prosadit, protože k tomu nemáme mocenský potencionál. Ten je na úrovni mikrostátu,“ míní odborník, podle kterého jsme vtaženi svým největším spojencem do spolukonfliktů, ale k řešení máme fakticky nulový potencionál.

„To, co mi dnes potřebujeme, je nějaké ministerstvo pro mimořádné záležitosti. Potřebujeme třeba ženijní jednotku, ale v tomto geopolitickém cyklu nám žádné vojenské nebezpečí nehrozí. Jsme až nadstandardně spojeni s Německem, s našimi spojenci a pěstovaná rusofobie není nic jiného než sebezdůvodnění militarismu a války. Samozřejmě tato situace nahrává těm nezodpovědným výrokům třeba v případě Ukrajiny. Česká diplomacie se velmi výrazně podílela na podněcování chaosu. Byl to český velvyslanec, který poučoval ještě před převratem opoziční síly, že je třeba provést lustrace. Nemluvě o tom, že celou tu asociační dohodu připravoval pan Füle, což byl eurokomisař za Českou republiku - mimochodem absolvent prestižní a řeknu ošklivě protekční sovětské univerzity za minulého režimu.  Tedy člověk, který musí znát jak Rusy, tak Ukrajince. Žádný český národní zájem nebyl oficiálně definován. Proto mohou tak nezodpovědně formulovat teze o ruských mužicích na Ukrajině, urážet, koho se dá, a v podstatě mezinárodní význam to nemá žádný,“ pustil se do problému Ukrajiny profesor Krejčí.

„Když se náhodou někdo odváží vybočit z toho davu, ať je to Mečiar či Orbán, ten tlak proti němu bude nadstandartní. Barevné revoluce, modelově, byly poprvé odzkoušeny proti Mečiarovi. Dnes je na řadě Maďarsko, protože se dohodlo o postavení dvou ruských jaderných elektráren v Maďarsku a spolupracuje s Ruskem na stavbě plynovodu, který by obešel Ukrajinu a vyřešil problémy Bulharska či Slovenska.“

Chudák Babiš, kampak na něj…..

USA je podle Krejčího jediný stát, který má rozptýlené vojenské síly po celé planetě. Vloni se na světových vojenských výdajích podílela USA  43 %, Rusko 5 % a Čína 11 %. Rusofobie je účelová záležitost.  „Mají 1500 strategických náloží – proti tomu se nedá bojovat,“ hodnotil dále. Šíření chaosu zasáhlo Ukrajinu a strategie EU vůči Ukrajině je krajně nesrozumitelná. Letos tam poklesne HDP o 10% , o 50%  pak poklesne hodnota jejich měny – hrivny. Podle MMF bude Ukrajina na stabilizaci ze zahraničí potřebovat 19 miliard USD – to jsou peníze, které nikdo nemá. „Ten, kdo vyhrál Kyjev, ten prohrál. To, že Spojené státy umožnily Evropě zvítězit v Kyjevě, to je trest Boží.  Na Ukrajině jsou patnáct dvacet let konstantní problémy – sociální,  etnické, náboženské. Je potřeba dohoda Západu a  Ruska, aby se země rozpohybovala. Vždyť má ještě nyní nižší HDP, než měla v dobách Sovětského svazu. Nikde v postsocialistických zemích nenajdete takovou sociální diferenciaci jako zde. Babiš je chudák ve srovnání s ukrajinskými oligarchy. Ti už mají vlastní armády. Co vyvolalo, že oligarchové začali platit daně? Že jeden druhému brali majetky.“

Důvod znárodnění: Ani v Čečně se nezastavily platby

Poté již nastala hojná diskuse. První otázky směřovaly k problematice Krymu. „To, že Moskva zabrala Krym, bylo velice riskantní a propagandisticky v podstatě nezdůvodnitelné. Riziko je zdůvodnitelné jedinou věcí – rozpínáním na východ. Protože Sevastopol je v podstatě jediný vhodný přístav v Černém moři a při nástupu těch nacionalistů a fašistů z Kyjeva k moci byla pravděpodobnost, že zde bude do dvou let tu kotvit flotila NATO, ta se blížila ke sto procentům,“ pokračuje Krejčí.

Na Krymu pobíhá v podstatě znárodnění majetku oligarchů. „Děje se to  i v Doněcké a Luhanské oblasti, a to z velice prostého důvodu, protože Kyjev oznámil, přesněji prezident Porošenko rozhodl, že nebudou z Kyjeva přepouštěny žádné peníze do těch povstaleckých republik. To znamená, aby se vůbec mohly platit důchody, musí přimět místní výrobce, podnikatele, aby platili místní daně, nikoliv do Kyjeva. Putin to komentoval, že i v dobách největšího konfliktu s Čečnou vždycky Moskva dodávala peníze třeba do důchodového systému. I když to tam třeba rozkrádali. Ale ten důchodce na to má nárok, to mu nemohou sebrat,“ vysvětluje.

K budoucnosti takzvané Novorosije pak uvedl: „Když se díváte na vystoupení třeba Igora Strelkova, to je ministr obrany Doněcké republiky, tak je to podle všeho vynikající voják, skutečně pracoval pro GRU, jak tvrdila západní propaganda, ale do Doněcka pokud vím tak odešel bez příkazu centrály.  Dokázal vytvořit jednotnou armádu, domobranu plus dobrovolníky z Ruska, dokázal z nich vytvořit vojenské útvary, které se naučily operovat v prostoru způsobem, který byl pro mě velkým překvapením. Oni v podstatě použili taktiku, kterou praktikovali v podstatě povstalci v Sýrii, to znamená útok v několika oblastech najednou, čímž donutili armádu k decentralizaci.  Velmi dobrá taktika plus mnohem větší odhodlání než ukrajinská armáda a spolky, které tam poslali oligarchové. Komu by se chtělo umírat za ty lidi v Kyjevě. Během 14 dnů ztratila ukrajinská armáda 75 procent tanků.“

Recept na Majdan: Děvčata v bílých halenkách

Barevná revoluce vypadá podle slov Oskara Krejčího tak, že musíte dostat do ulic co nejvíce lidí.  „Když jich tam máte třeba 10 000, musí jít kamery. Mezinárodní pozornost plus diplomatický tlak. Zabránit tomu, aby politická elita použila násilí k rozehnání té manifestace. Do čela těch manifestací pošlete hezká děvčata v bílých halenkách, tak, aby když náhodou dostanou ránu pendrekem, tak aby krev byla co nejlépe vidět. Když tam ta krev není, tak se dá domalovat. To je velice jednoduchý scénář, který se začal vytvářet proti Mečiarovi, potom proti Miloševičovi a pak už to jelo… oranžová revoluce, revoluce růží, cedrová revoluce a pak ještě k tomu jakoby nastoupilo Arabské jaro. Když vláda je schopná ty manifestace rozehnat, tak přijdou snipeři. Oni začali střílet nesrozumitelně do davu. A pokud možno i do policajtů, aby se ten konflikt vyeskaloval. Tohle všechno známe – z Káhiry, ze Sýrie, a naposled jsme to viděli v Kyjevě,“ připomíná.

Jak se zbavit prezidenta a přípravka na Putina

Na obrazovce ten potok lidí s červenými kartami podle profesora vypadal impozantně. „To už je organizační práce, to už jsou peníze, to připomíná Majdan. Zbavit se prezidenta třeba formou manifestací.  Jakmile  projeví porozumění pro Moskvu, pro řadu lidí, pravdoláskaře mezi nimi počítejme, je to důvod nerespektovat volby. To byl nácvik pro případnou návštěvu Putina v Praze. Můžete k tomu ještě připojit zvláštní vlaky z Polska. To, že se vrátí pan Zaorálek nebo premiér z Ameriky a pod tlakem domácích médií vystoupí s radikálními blbostmi. Vždyť oni zahraniční politiku nechápou, oni na ní nevyrostli. Národní zájem jim nic neříká,“ pokyvuje hlavou.

K událostem při letošní manifestace 17. listopadu poté Krejčí uvedl: „… je to jen kousek českého národa. V čem je kouzlo těch organizátorů včetně České televize, která nenápadně několik dní dopředu upozorňovala, že se všichni sejdeme tam a tam?  Oni dokáží i z tohoto malého vzorku vytvořit iluzi většiny. Na tom jsou postaveny všechny tyto převraty.“

První muž Kremlu i světa

K dotazu, jaký má host názor na Vladimíra Putina, profesor Krejčí odpověděl: „Je to člověk, který Rusko zachránil. Ten stát byl před rozpadem. Čečenskou válku vyhrál za pár týdnů. Jeho velkou slabostí je snaha vypadat jako liberální demokrat. Reagoval na západní hospodářskou krizi v roce 2008 podle mého názoru zbytečně liberálně.  Dát peníze soukromým bankám, aby podpořily průmysl, je podle mého názoru neuvěřitelný nesmysl, protože ty banky to okamžitě vyvezly ven. Je brilantní politický stratég. Obdivuhodný je také jeho styl práce – schopnost komunikovat s normálními lidmi, schopnost čelit stovkám novinářů v průběhu několika hodin, přednést z hlavy zásadní stanovisko, aniž by udělal chybu, být každý den na jiném místě ve velké zemi, takový politik na světě není. V anketách vychází jako nejmocnější muž, protože Obama je závislý na byrokratech a čínský prezident – tam je kolektivní stranické vedení. Putin má vysokou osobní autoritu, že si může dovolit prosazovat cokoliv, bez používání žádného násilí, žádné nedemokratické zásady, protože jeho autorita je nesmírná.“

Rusko se podle Krejčího vytáhlo až na 500 miliard dolarů rezerv, což je 3. až 4. místo ve světě. Pro zajímavost - Hongkong má přibližně 350 miliard devizových rezerv, USA 150 miliard. „Proběhlo tam společné rusko-čínské vojenské cvičení, nedávno byla podepsána dohoda o modernizaci ruských a čínských letišť, to i vojenských. Buduje se plynovod Síla Sibiře, nyní ještě plynovod Altaj – mezi Mongolskem a Kazachstánem. Čína byla dřív mladší bratr, teď je partner jako hrom.“

Válka není za dveřmi. Je na prahu…

Dvě války mezi Slovany, které zezadu iniciují Anglosasové a usmiřují Němci. Pro to prý není v historii precedens. Když vám někdo řekne, že se vracíme do studené války, není to prý pravda.  Je to originální situace, která je v řadě ohledů mnohem nebezpečnější, než byla studená válka. Ano, hrozí válka. Militarismus je nejproduktivnější část ekonomiky USA. „Válka hrozí. Sociální diferenciace se blíží k dramatické podobě, to přestává veškerá legrace. Pro dlužníka vždycky bylo snazší vyřešit své finanční problémy tím, že zlikviduje věřitele, než tím, že ty peníze vrátí. Sklady jsou plné zbraní. Musí vyprázdnit – i proti bývalým spojencům,“ končí Krejčí a dodává, že Obama se  ukazuje jako velmi slabý prezident.

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

 

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace