No tohle! Bývalá ministryně zdravotnictví vodí pimprlata? Na její loutky se stálo až na ulici

Foto: Václav Fiala

Popisek: Galerista Jožka Osoba a senátorka Milada Emmerová se svými ručně dělanými loutkami.

REPORTÁŽ K plzeňským loutkářům se pro mnohé poněkud překvapivě přiřadila také senátorka, lékařka a někdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD). Již několik let totiž vymýšlí a vytváří loutky, které ale nejsou komerčně využívané. Budete se divit, ale vyrábí je u televize. Přečtěte si, proč je dosud nedala vnoučatům.

Veřejnosti se tak poprvé představila na výstavě u známého plzeňského galeristy námořníka Jožky Osoby v Galerii U Andělíčka, nedaleko plzeňského náměstí Republiky. Na vernisáži nechyběly ani KrajskeListy.cz.

Fanoušci „Miládky" zaplnili každičké místo

Přes osmdesát větších i docela titěrných loutek, kde nechybí  rytíř nebo veselý drak, představuje na výstavě, která je k prohlédnutí do druhé poloviny listopadu. Mimořádná účast, kdy lidé do posledního místečka zaplnili galerii  a stálo se dokonce i na chodníku před objektem, svědčí o popularitě „naší Miládky“ jako oblíbené senátorce, dřívější hejtmance Plzeňského kraje, říkají především starší občané.

Tři roky titěrné práce

„Já už to dělám asi tři roky a opravdu z obavy, aby to nepřišlo vniveč, jsem to vnoučatům zatím nedala. Teď jim to tedy slíbím, protože v běžném hračkářství loutkové divadlo nedostanete. Ani ve velikém hypermarketu nic podobného neseženete. Mají tam tak tři maňásky, co mají stejnou hlavu a krabice, ve které jsou, tomu se říká jeviště. Prostě mne to neuspokojuje a mrzí mě, že se loutkové divadlo pro děti neprodává ani není k dispozici, protože tím se děti samozřejmě učí lásce k divadlu,“ řekla na zahájení výstavy Emmerová.

Dále pak pokračovala: „Tato výstava je v podstatě kolektivní, pomáhala mi moje asistentka Ilona Samcová a nebýt jí, tak to asi takhle nedopadlo. Protože třeba ta vodítka a nitě, to, co je naprosto nutné k loutce, tak právě ona dělala. A musím vám říci, kdy to vlastně dělám  - zásadně u televizního vysílání. Tam totiž stačí občas mrknout na obrazovku – buďto je tam tma, déšť a nebo nějaká palba, postelové scény, na které nejsem ani tak zvědavá, a tak stačí mrknout a vím, co se tam děje. Naštěstí tedy slyším. Loutky si vymýšlím. Inspirací mi bylo loutkové divadlo v dřívější Gorkého ulici v Plzni, kam jsem chodila každou neděli s babičkou a velmi se mi tam líbilo.  Pořád se ještě pamatuju na Rundu, Šlafundu, a ty jsou vidět v Muzeu loutek na plzeňském náměstí, které jsem kdysi otvírala.“

Slon – to je makačka

Pro KrajskeListy.cz ještě pak exkluzivně uvedla:  „Doma už nemám ani jednu, jako poslední jsem teď přinesla šaška. Některá dá hodně práce. Důležité je, že jsem na to zlikvidovala dva polštáře z ložnice, musela jsem si koupit jiné, protože v nich je takovéto umělohmotné rouno a tím se to krásně nacpe – vata je špatná,“ poradila zároveň. „Já umím háčkovat od pradávna. S betlémem to  vypadalo, že to nezvládnu. Dělat slona, to je opravdu věda, toho jsem párala asi třikrát! Nejdřív jsem udělala mamuta.“

Na vernisáž nedorazil jediný stranický či městský politik, neobtěžovali se ani zástupci Evropského hlavního  města kultury, kteří podle slov galeristy Osoby jeho výstavy do přehledu kulturních akci vůbec nezařazují.

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš