Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Bylo to z iniciativy katolické církve, aby uspořádala děkovnou bohoslužbu za zvolení Gottwalda prezidentem, upozorňuje profesor. A dodává další znepokojivá fakta

19.07.2014
Bylo to z iniciativy katolické církve, aby uspořádala děkovnou bohoslužbu za zvolení Gottwalda prezidentem, upozorňuje profesor. A dodává další znepokojivá fakta

Autor: Poslanecká sněmovna

Popisek: Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., Dr.h.c. je český právník, odborník na ústavní právo. To také jako profesor vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Západočeské Univerzity v Plzni. Je známým odborníkem na Benešovy dekrety a jejich stoupencem.

ROZHOVOR Sociální demokracii padají volební preference, protože nesplnila svůj volební slib, že změní zákon o církevních restitucích, je přesvědčen odborník na ústavní právo a kritik zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, profesor Václav Pavlíček.

Slib, že se o změně dohodnou s církvemi, nemohli podle něj myslet sociální demokraté vážně. „Byl založen na politické propagandě, protože představitelé sociální demokracie museli vědět, že k tomu katolická církev nikdy nepřistoupí,“ prohlásil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz profesor Václav Pavlíček přiznal, že už nevidí naději, že dojde k nápravě.

Nejste zklamán, že sociální demokracie, která před volbami slibovala, že zákon o církevních restitucích v podobě, v jaké byl přijat, zruší, zřejmě rezignovala, když se na změnách nedohodla s církvemi, což byla podmínka koaličního partnera KDU-ČSL?

To bylo jedno z hlavních předvolebních hesel sociální demokracie. Nejde o to, jestli jsem zklamaný, ale je to spíš problém sociální demokracie. Když neplní svůj volební slib, je zřejmé, že její volební preference výrazně klesají. A že se ČSSD odkazuje na koaliční dohodu? Ostatní strany koalice své závazky neplní, respektive říkají, že mají jiné priority, takže se domnívám, že je to spíš problém té které politické strany, aby si řekla, co z toho vyvodí.

Sociální demokracie před volbami předpokládala, že vytvoří menšinovou vládu s podporou komunistů, pak by neměla problém přistoupit ke změně zákona, ale po volbách vytvořila koalici s lidovci, kteří jsou proti změnám v otázce církevních restitucí.

Sociální demokraté říkají, že se cítí být vázáni koaliční dohodou, ale ostatní strany koalice předkládají návrhy, které jsou v rozporu s koaličními dohodami také, například pokud jde o sociální otázky. Proto si myslím, že i sociální demokracie může postupovat stejně a v případě, kde nedojde v koalici k dohodě, může hledat podporu v Poslanecké sněmovně i mimo tuto vládní koalici. Vždyť dochází také k řadě parlamentních návrhů.

Tím by ale sociální demokraté riskovali pád vlády...

Jde o to, koho by pád vlády víc poškodil. Odpovědnost za to, jestli chce někdo být vládní stranou nebo nechce, jistě mají všechny strany vládní koalice, nejen sociální demokraté. Jinak by se to muselo považovat za vydírání.

Nevidíte naději na změnu, když nyní poslanci KSČM a Úsvitu přímé demokracie prosadili mimořádnou schůzi k církevním restitucím, což by mohla podpořit i část sociální demokracie, která kritizuje svého předsedu a premiéra Bohuslava Sobotku za přílišné ústupky vůči koaličním partnerům?

Myslím, že významná postava sociální demokracie Michal Hašek měl v této věci jiné názory. A pokud jde o dalšího koaličního partnera – hnutí ANO, jeho místopředseda také uváděl, že nevidí důvod, proč by se tím Parlament nemohl zabývat. Také jsem upozorňoval na dopis starosty Březiněvse, který poukázal na spornost procesu vydávání majetku církvím. Mimo jiné v něm uvádí případ, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vyvlastnění církevního majetku 24. února 1948, ale že nenabylo právní moci.

Tady je potřeba si říci, co je podstatné, jestli to formální datum, které je v zákoně, nebo svoboda rozhodování. Pokud vezmeme formální datum, tak je jistě 24. únor před 25. únorem. A pokud jde o to, jestli se důvod odvíjel od toho, mohla-li církev svobodně rozhodovat, tak bych znovu upozornil na to, že to bylo z iniciativy katolické církve, aby uspořádala děkovnou bohoslužbu za zvolení Klementa Gottwalda prezidentem republiky. A bylo to v souvislosti s tím, že katolická církev odmítala podpořit jednotnou kandidátku, jako to udělaly ostatní církve, místo toho nabídla toto, což byl jistě ke zlegitimování nové moci komunistické strany významný počin. A ta jednání relativně rovnoprávná, jak ostatně řekli i představitelé církve, trvala až do církevních zákonů. Při těch jednáních třeba říkal vedoucí delegace katolické církve, že ani jedna z jednacích stran není plně svobodná, protože československá vláda jedná podle pokynů z Moskvy a my podle pokynů z Vatikánu.

Takže ten stupeň svobody byl přirozeně u obou těchto partnerů stejně omezený, ale na druhé straně vláda měla ze síly katolické církve respekt, a proto také až do roku 1949 s ní jednala jako s partnerem, na což katolická církev obdobným způsobem reagovala. Je tedy otázka, co v těch zákonech chceme považovat za podstatné, jestli svobodu, a znova zdůrazňuji svobodu jednání, nebo data, která jsou v zákonech uvedena.

Co vy považujete za rozhodující, úřední akt, tedy termín rozhodnutí, nebo den, kdy fakticky došlo k fyzickému odebrání majetku církvi?

Myslím, že v daném případě by měl být rozhodující v tomto pojetí text zákona. Budeme-li se vracet k tomu, jak to bylo ve skutečnosti, tak přestože mohou funkcionáři TOP 09 demagogicky tvrdit, že to byl ukradený majetek, tak celá rakouská i prvorepubliková právnická literatura hovoří o tom, že tento majetek měl veřejnoprávní povahu. A říkali to i představitelé katolické církve. Chci-li respektovat text zákona, musím vycházet z toho, co v zákoně je.

Největší kritici poukazují na to, že už byly uzavřeny a podepsány smlouvy mezi státem a církvemi a že už by bylo protiprávní je jednostranně měnit nebo rušit. A po jednáních vládních stran s církvemi je zřejmé, že církve jsou proti jakýmkoli změnám zákona o majetkovém vyrovnání.

To je jistě zásadní námitka, na kterou jsem upozorňoval v tisku, když se zákon připravoval, že se má suverenita lidu, která je vyjadřována rozhodnutím parlamentu, obejít těmi smlouvami, ale na druhou stranu nemůžeme tomu dát neomezenou váhu. A to nejen proto, že zákon byl přijat velmi problematickou většinou v Poslanecké sněmovně, ale jde třeba o to, jak by stát postupoval, kdyby evropské orgány upozornily na to, že církve jsou těmito zákony daňově zvýhodněny oproti ostatním subjektům a že je to tedy v rozporu s principy rovných příležitostí všech subjektů v obchodních vztazích. Na to jsem v minulosti upozorňoval také. A nedávno jsem si přečetl, že europoslanec Keller se na toto dotazuje v Evropském parlamentu.

Takže když se ukáže, že zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi je v rozporu s právem Evropské unie, budeme trvat na tom, že nebudeme respektovat rovné vztahy? To se týká v současné době celé řady věcí, třeba i financování církevních škol. Musíme si říci, jestli mají být státní a soukromé školy. Pokud ano, tak u soukromých škol asi jde o to, že jsou soukromé, protože jsou financovány ze soukromých prostředků, a státní školy mají být financovány ze státních prostředků. To je přece základní princip, jinak by tady vznikaly nerovnoprávné vztahy na úkor státních škol, protože soukromé školy by těmi dalšími podporami byly zvýhodněny a docházelo by k nerovnosti přístupu ke vzdělání. To je přece jen otázka, jak na to budeme reagovat.

Ale co když rodič, který bere vzdělání jako prioritu, chce dát dítě na soukromou školu proto, aby mělo třeba lepší jazykovou přípravu, ale nemá takové příjmy, aby hradil celou jeho výuku ze svého? Proč by měl být znevýhodněn? Neměl by stát přispívat na vzdělání všem dětem stejně, ať studují na jakékoli škole?

Pak budu říkat, že nemají všechny děti stejná práva, pokud jde o možnost vzdělání, protože soukromé prostředky navyšují postavení soukromých škol. To přece tady přestává existovat stejná startovací čára pro děti z různých typů škol, protože ten, kdo je ještě dotován ze soukromých prostředků, je na tom lépe než ten, který je ze státní školy. Každý má přece právo dát své dítě do školy státní. My se hlásíme v preambuli Ústavy k Masarykovu odkazu, ale přečteme-li si poselství T. G. Masaryka k desátému výročí republiky, považoval za největší úspěchy pozemkovou reformu a rozvoj státních škol. A podívejme se, jak se ke státním školám chová stát a zákonodárci. Musíme říci, že tento stát cílevědomě odmasarykovšťujeme, že vše, co říká Masaryk a jeho spolupracovníci, chceme zrušit a rušíme, nebo nikoliv. Musíme se rozhodnout, chceme-li se na to podívat z ústavního hlediska, z toho, co v Ústavě máme, a jestli to chceme takto chápat, nebo z toho budeme vybírat, co se nám bude hodit.

Pokud jde o církevní restituce, bude se o nich možná jednat na dvou úrovních. V českém Parlamentu na mimořádné schůzi a v Evropě díky podnětu europoslance za ČSSD Jana Kellera. Jste optimista, že se podaří třeba výši finančního odškodnění za nevydaný majetek církvím, kterou nejvíce levice kritizovala, ještě přece jen výrazně snížit?

Pochybuji, že by celý přístup sociální demokracie od samého počátku, kdy říkali, že se dohodnou s církvemi a na základě toho navrhnou změnu zákona, byl založen na politické nezkušenosti. Spíš byl založen na politické propagandě, protože představitelé sociální demokracie museli vědět, že k tomu katolická církev nikdy nepřistoupí. A argumentace lidové strany, která říká, že když dohoda s katolickou církví bude, tak jsou ochotni k ní přistoupit také, byly jen takové ideologické hrátky, které nikdo nemohl brát vážně. Takže se obávám, že v současné koalici není naděje, že by mohlo dojít k nápravě. To naznačují snahy řešit to alespoň daňově, ale zdá se, že i tento návrh je ohrožen. Takže jde o to, jakým způsobem koaliční jednání bude dál probíhat.

Nebo přijde jiná strana a bude slibovat, že církvím nic nedá, když ji lidé budou volit.

Je jistě možné, že budou v předvolebním období vznikat nové strany, které si budou dávat taková hesla, která měla sociální demokracie a která neplnila. A to, že vznikají nyní nové politické strany, které nejsou zakotveny v historii, a že lidé hledají spásu v nových politických vůdcích, je jev, jenž je pro celou východní část Evropské unie, ale i pro západní část Evropské unie dost charakteristický. Stačí hesla, ke kterým se lidé upínají, a fakt, že příliš nevěří na programy politických stran. Ale myslím, že ve svých důsledcích je to škodlivé pro politickou demokracii založenou na pluralitě politických stran. To mne znepokojuje, protože to podle mne není v souladu s principy parlamentní demokracie. Na druhé straně bychom mohli vidět paralely v třicátých letech minulého století, kdy takové jevy také probíhaly.

Libuše Frantová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace