Sadistický pedofil na svobodě? Časovaná bomba, tvrdí sexuolog. Život pedofilů je těžký, oponuje další expert

Foto: Hans Štembera

Popisek: Radim Uzel

Bez ochranné sexuologické léčby a na svobodě se vinou plzeňského soudce Luboše Patzenhauera ocitl nejen sadistický pedofil, který zneužíval malé chlapce a jednoho z nich brutálně zavraždil, ale i další devianti. Sexuolog Radim Uzel upozorňuje, že pokud se sexuální agresoři nepodrobují ochranné léčbě, představují pro společnost velké reálné nebezpečí.

Při kvalitě dnešní české justice se uznávaný sexuolog Radim Uzel ani nediví tomu, že se mimo lékařskou kontrolu pohybují volně na svobodě pachatelé trestných činů, kteří až dosud byli od společnosti izolováni v ústavech díky nařízené ochranné sexuologické léčbě. Reaguje tak na informace deníku Právo, podle nichž opomněl plzeňský soudce Luboš Patzenhauer rozhodnout o prodloužení ochranné sexuologické léčby u sadistického pedofila ze západních Čech, který v polovině 90. let sexuálně zneužíval malé chlapce a jednoho z nich brutálně zavraždil.

„Pokud se podíváme na kvalitu dnešní justice, tak člověka už celkem moc věcí nemůže překvapit. Procesy se táhnou mnoho let, nakonec se vše stejně rozplyne do neznáma. Mám dojem, že to můžeme plným právem označit za šlendrián,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radim Uzel. Zmíněný soudce tak způsobil, že ochranná sexuologická tohoto pedofila automaticky zanikla a nařídit ji lze znovu jen v případě, že by se dotyčný dopustil dalšího zločinu. Totéž zavinil i v dalších 16 případech, za což ho stihl trest v podobě snížení platu o 10 procent na pět měsíců.

Každý z deviantů může bez léčby spáchat trestný čin

To však nic nemění na skutečnosti, že od koholi z těchto deviantů se nelze kdykoli nadít nějaké agrese. „Pokud se nepodrobují ochranné léčbě a znaleckým posudkem bylo u nich konstatováno nebezpečí sexuálního zločinu, což znamená, že to jsou sexuální agresoři, tak v takovém případě představují samozřejmě velké reálné nebezpečí. A každý z nich může spáchat trestný čin, takové nebezpečí tady je,“ přiznává sexuolog Radim Uzel.

Na této hrozbě podle odborníka nic nemění ani to, že se v minulosti ochranné sexuální léčbě už podrobovali. „Pokud bylo znaleckým posudkem konstatováno, že agrese závisí na produkci mužského pohlavního hormonu testosteronu, tak pomůže buď trvalé injekční ovlivnění, to znamená snížení účinku toho testosteronu – někdo tomu říká chemická kastrace, což je nesmysl, protože se o kastraci nejedná – anebo opravdu skutečná kastrace chirurgická, což znamená, že se varlata odstraní a v takovém případě ten člověk už pak není nebezpečný,“ konstatuje Radim Uzel.

Nelze spoléhat, že budou pravidelně chodit na injekce

Nechce se přitom pouštět do spekulací, jaká opatření by mohla pomoci předejít tomu, k čemu došlo nekonáním plzeňského soudce. „Mám dojem, že ochranná léčba vyžaduje daleko větší kontrolu. Musí to být ve spolupráci odborníka, který provádí ochrannou léčbu i orgánů činných v trestním řízení, to znamená soudu, státních zástupců a policie. To musí všechno dohromady nějak hrát. Nechci nějakého kolegu snad přímo obvinit, ale říkám si, jestli také ten lékař, který ochrannou léčbu provádí, by na to neměl včas upozornit. V každém případě tu někdo pořádně selhal. Především to je samozřejmě ten soudce,“ podotýká sexuolog.

V případě, že u deviantů hrozí nebezpečí recidivy a jejich úchylka je nevyléčitlná, vidí jako schůdné jediné řešení. „Tady není jiná cesta než ty devianty, zejména pokud mají za sebou závažné trestné činy, nějakým způsobem přemluvit, aby požádali o chirurgickou kastraci. Tu lze pochopitelně provést jen na základě jejich dobrovolné žádosti. Mám takový dojem, že k tomu mohou být i nějak motivováni. Protože na to, že budou pravidelně chodit na injekce, není možno příliš moc spoléhat,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Radim Uzel.

Neplnění ochranné léčby by mělo vést ke krokům státního zástupce

V nastalé situaci by uvítal, kdyby začal konat státní zástupce. „Nejsem právník, ale myslím si, že pokud by dostal zprávu, že nějaký deviant, kterému byla nařízena ochranná léčba, se této ochranné léčbě nepodrobuje, tak v takovém případě je zapotřebí, aby konal, aby na to upozornil a aby z toho případně vzešel nějaký nový proces jako důsledek toho, že se ten člověk nepodrobuje ochranné léčbě. To si myslím, že je otázka státního zastupitelství,“ míní sexuolog.

Závěrem ale přece jen trochu tlumí obavy ze sexuálních deviantů pobíhajících bez kontroly na svobodě. „Mám takový dojem, že velká většina těch, o kterých se v novinách píše, chodí na ty ambulantní injekce. Je totiž třeba rozlišovat ústavní ochrannou léčbu a ambulantní ochrannou léčbu. Pokud se ta ústavní ochranná léčba promění v ambulantní, a ten deviant na injekce řádně chodí a ambulantní ochrannou léčbu dodržuje, tak z toho žádné nebezpečí nehrozí,“ dodává Radim Uzel.

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo prověřit postup soudů

V reakci na zveřejněné informace se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo prověřit postup soudů při nařizování ochranného léčení. Vedení Ministerstva spravedlnosti ČR je znepokojeno informacemi z médií ohledně některých soudních rozhodnutí, jež vedou k propouštění nebezpečných deviantů z ochranného léčení na svobodu. Na základě těchto alarmujících zpráv provede ministerstvo prověrku vybraných soudů se zaměřením na využívání institutu ochranného léčení.

K důslednému naplňování těchto cílů iniciuje Ministerstvo spravedlnosti vznik pracovní skupiny zabývající se problematikou duševně nemocných osob a jejich ochranného léčení. Tuto odbornou platformu by měli tvořit zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zdravotnictví, Kanceláře veřejného ochránce práv a ministra pro lidská práva a rovné příležitosti.

Život pedofilů není snadný

Psycholog a sexuolog Petr Weiss vyjádřil hlubokou úctu všem pedofilům, kteří dokážou svou úchylku po celý život kontrolovat. Takoví lidé mezi námi žijí, byť jejich život vůbec není snadný. Pedofil, který svou poruchu zvládá, může prý v krajním případě dokonce pracovat jako učitel, byť tomu Weiss není příliš nakloněn. Své řekl expert také k medvědí službě, kterou lékařům pravděpodobně poskytli ochránci lidských práv.

Sexuolog a psycholog Petr Weiss se ve čtvrtečním Hyde parku České televize vyjadřoval k problémům s přechováváním dětské pornografie a pedofilií a společenské nebezpečnosti těchto problémů. Vyjadřoval se také ke kauze soudce Luboše Patzenhauera, kvůli jehož pochybení se dnes na svobodě a bez patřičného dohledu pohybuje kromě 16 dalších deviantů sadistický pedofil, který zneužíval malé chlapce a jednoho z nich zabil.

Vojáci základní služby v dívčí šatně

Weiss hned v úvodu poukázal na to, že pedofilie je vrozená, ale my se v podstatě nemůžeme dozvědět, kolik pedofilů v naší společnosti žije. Řada z nich se totiž dokáže kontrolovat a vedou v podstatě normální život. „Lidé, kteří to dokážou, si zaslouží naši hlubokou úctu," poznamenává Weiss. Opakovaně zdůraznil, že člověk nemůže za to, čím se narodil. Může ale za to, jak se svou odlišností v životě naloží.

„Pokud někdo zjistí, že se mu líbí obnažené či neobnažené malé děti, nemusí za každé situace vyhledávat odbornou pomoc. Pokud má ale někdo pocit, že svou touhu nezvládne kontrolovat, měl by pomoc vyhledat,“ říká psycholog. Dotyčnému člověku se může dostat pomoci např. v hormonální podobě. Jedinec může poznat svou úchylku v již relativně mladém věku, např. na základě sexuálních fantazií.

Pokud svou touhu dokážou kontrolovat, mohou prý pedofilové působit např. i ve školství, protože dětem velmi rozumí a mohou být opravdu kvalitními učiteli, ale pokud takový učitel byť jen pohladí dítě po zádech, měl by ze školství ihned odejít, protože se pohybuje v rizikovém prostředí. „Připomíná vojáky základní služby v dívčí šatně,“ říká Weiss.

Kastrace jen na přímou žádost pedofila

Lidé se mohou léčit hormonálně a v krajním případě je možno přikročit i ke kastraci. Ale je to pouze na výslovné přání pacienta, aby nebylo možné kastrace zneužívat, jak se to dělo např. za dob nacistického Německa. Jedinec, který podstoupí kastraci, se dalších nepřijatelných činů nedopouští.

V případě nařízení ústavní léčby je třeba každé dva roky přezkoumávat, zda je ústavní léčba stále ještě nezbytná. „Každé dva roky je třeba to přezkoumávat, to si asi vydobyli ochránci lidských práv, ale tím spáchali medvědí službu,“ poznamenává k tomu Weiss.

Prozradil navíc, že pouze v jednom případě z deseti se zneužití dítěte dopustí pedofil. V ostatních devíti případech jde o sexuálně normálně orientované lidi, kteří se tohoto konání dopustí např. pod vlivem alkoholu. Z tohoto hlediska je tedy mylná představa, že by stačilo všechny pedofily někam zavřít a počet případů sexuálního zneužití dětí by klesl na nulu.

Ventil může pomoci

Ohroženy jsou prý především děti ze sociálně slabších rodin, protože je možné je snáze zlákat např. na finanční odměnu. Pedofilům prý ale může jako ventil pomoci sledování inkriminovaných fotek na internetu. Tvorba erotických fotografií s dětmi tyto děti poškozuje. Na druhé straně je Weiss přesvědčen, že pedofilové, kteří vybijí své fantazie sledováním internetu, nebudou v reálném životě tak nebezpeční.

Tři pedofilové se prý zúčastnili i pochodu Prague Pride. Weissovi na tom nepřijde nic zvláštního, vzhledem k tomu, že podle jeho informací šlo o lidi, kteří jsou schopni svou odlišnost kontrolovat.

Sexuální výchova na školách

Odborník odpovídal také na dotaz, zda by se měla na školách věnovat větší pozornost sexuální výchově. Výzkumy prý ukazují, že informace dětí z domova jsou z velké části nedostačující, pročež sexuální výchova na školách má svůj smysl. Rodiče se totiž na toto téma stydí mluvit a jejich úlohu pak supluje hlavně škola, ať už základní nebo střední.

Už ve školce by se prý dítě mělo dozvědět, že má právo říkat NE. „Nikdo na něj nemá právo sahat, pokud je mu to nepříjemné,“ zdůraznil sexuolog. A pokud se třeba desetileté děti dívají na porno, měli by jim rodiče vysvětlit, že pornografie je toliko pohádka pro dospělé, která nemá s reálným životem nic moc společného.  

Na chlapce a dívky navíc pornografické filmy kladou příliš velké nároky. Dívky může vyděsit velikost mužských údů a zároveň mají před očima jakýsi často nevhodný vzor ženy, kterému se snaží přiblížit. Totéž platí u chlapců.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová