Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Historická budova filtrů Puech–Chabal. Plzeň zachrání stoletý technický unikát

02.01.2026
Historická budova filtrů Puech–Chabal. Plzeň zachrání stoletý technický unikát

Foto: Foto Magistrát města Plzně

Popisek: Historická budova filtrů Puech–Chabal

Město Plzeň zahájí rozsáhlou obnovu historické budovy filtrů Puech–Chabal v areálu úpravny vody na Homolce. Tříletý projekt za zhruba 180 milionů korun má zachránit evropsky významný technický a architektonický skvost, jehož stav je nyní havarijní. Památka, která v roce 2026 oslaví sto let od svého zprovoznění, je považována za poslední dochovaný filtr tohoto systému na světě.

„Smyslem rekonstrukce je zachovat jedinečnou stavbu s historickými konstrukcemi v industriálním duchu a provést ji s maximálním respektem k původnímu architektonickému řešení,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký. Dodal: „Budova filtrů Puech–Chabal je mimořádným technickým a architektonickým dědictvím města. Naší snahou je, aby se této významné památky dočkaly v dobrém stavu i další generace.“

Práce budou komplexní. „Stávající ocelová konstrukce střechy, vyrobená Škodovými závody, bude zachována a ošetřena. Provedeme kompletní obnovu střešního pláště, sanaci železobetonového nosného systému, obnovu fasád a výměnu okenních a dveřních výplní,“ popsala podrobnosti Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, který má projekt na starosti.

 

Objekt filtrace o délce téměř sto metrů a ploše půl hektaru sestává ze tří na sebe navazujících traktů umístěných stupňovitě ve svahu vrchu Homolka. Každý z nich je krytý ocelovou střešní konstrukcí segmentového tvaru s příčnými pásy sedlových světlíků. Zatížení střech se přenáší do nosných železobetonových sloupů a průvlaků a obvodových cihelných zdí. Foto Magistrát města Plzně

Stoletá historie špičkové technologie

Potřeba nového vodárenského areálu vyvstala s prudkým růstem populace a průmyslu v Plzni v 19. století. Původní vodárna přestávala stačit. Klíčový zlom přišel po první světové válce, kdy město rozhodlo o radikální modernizaci. V roce 1921 oslovilo francouzskou firmu inženýra Henriho Chabala, jež dodala projekt vysoce výkonného filtračního systému.

Architektonického ztvárnění se ujal Hanuš Zápal, architekt plzeňského stavebního úřadu. Stavbu o délce téměř sto metrů realizovala v letech 1924–1926 plzeňská firma Müller & Kapsa. „Systém Puech – Chabalovy filtrace je možné považovat za technický unikát. Instalovaná technologie představovala ve své době špičkovou evropskou úroveň,“ stojí v dostupných materiálech. Pětistupňová filtrace zaručovala křišťálovou a bakteriologicky bezvadnou vodu.

Současnost a budoucnost památky

Filtry sloužily svému účelu do roku 1997. Od roku 2013 objekt pronajímá firma Chabal fish s.r.o., která zde provozuje chov ryb a budovu v otevírací době zpřístupňuje veřejnosti. Nyní, po vydání stavebního povolení, stojí památka na prahu zásadní obnovy. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA s.r.o.

Cílem města je nejen zabezpečit statiku a vzhled budovy, ale také připravit ji na další století existence jako živé svědectví průmyslového dědictví Plzně.

Vložil: Markéta Vančová