Můžu napsat cokoli, co je pravda… Starý Plzenec má kroniku. A kronikářku, která nám to celé vysvětlila

Foto: Ivo Fencl (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Věra Fenclová pod Radyní, dominantou Starého Plzence

ROZHOVORY NA OKRAJI Věra Fenclová (*1939) je středoškolská pedagožka na penzi a dvacet let tvoří v počítači kroniku jednoho pětitisícového městečka. Ptá se Ivo Fencl, syn.

Plzeneckou kronikářkou jsi nekonečně dlouho, aspoň mám takový pocit.

Nic není nekonečné. Píšu letos dvacátým rokem a pořád mě to docela baví. Je zajímavé každý rok vytvářet jakousi bilanci o dění a o situaci ve městě, které bývalo a je původní Plzní.

Asi to děláš dobře, když se zdejší kronika opakovaně v krajských soutěžích kronikářů umístila na prvním místě. Opravdu patříš k nejlepším.

To bych neřekla. Ve Starém Plzenci je dlouhá tradice kronikářů…

Tím nejstarším byl Martin Hruška, který zapsal historii města zpětně od nejstarší doby téměř do konce 19. století. Po něm přišel Václav Basl, jehož zápisky shrnul syn stejného jména až do roku 1903.

Z těch, kteří následovali, bych vyzdvihla úžasně pečlivého Roberta Straku, jenž psal kroniku od roku 1936 do roku 1971, tedy úctyhodných 35 let. Ale stejnou pečlivostí vyniká také kronika Miroslava Kouby, zachycující léta 1995-2001. Škoda jen, že v některých obdobích nebylo z politických důvodů možno napsat do kroniky všechno.

Ukázka z kroniky

Zdaleka ne vše. Jak jsi vlastně k psaní plzenecké kroniky přišla?

Docela jednoduše. Celý život jsem byla zvyklá chodit do práce a posledních 40 let jsem učila na Obchodní akademii v Plzni (dříve Střední ekonomická škola). V roce 1996 jsem sice šla do důchodu, ale pořád jsem na snížený úvazek pracovala. Na začátku 21. století pak začalo v zaměstnání hodin ubývat a trochu jsem pociťovala nedostatek intelektuální činnosti. V tom okamžiku (v roce 2003) hledalo město kronikáře. Co do toho jít? Mám? Přistupovala jsem nejdřív k té činnosti s obavami, zdali ji mohu zvládnout. Viděla jsem, co už je vytvořeno. Všechny kroniky předtím byly samozřejmě psány ručně a vždy po ukončení roku pracně přepisovány do čistopisu. To se mi zdálo nezvládnutelné a současně jsem už tou dobou byla dávno fascinována počítači a uvědomovala jsem si, kolik výhod psaní kroniky na počítači přináší, jak co se týká textu, tak fotografií v něm.

A právě takovou změnu jsem si dala za jedinou podmínku, když jsem se pro tu práci rozhodovala.

Co bylo dál?

Pak jsem se začala po městě, svém rodišti, rozhlížet jinýma očima a hledat, co by stálo za zapsání. Postupně jsem zjišťovala, že je toho ve Starém Plzenci k zaznamenání hodně; a rok od roku se tudíž stávaly mé zápisy v kronice obsáhlejšími a obsáhlejšími.

Ukázka z kroniky

Až se musíš krotit! Jak bys charakterizovala obsah pouze jednoho jediného roku této mnohaleté kroniky?

Rok co rok zachovávám systém v podstatě stejný; mění se jen obsah. Shrnu to stručně. Začíná se městským úřadem, radou, zastupitelstvem. Zajímavostmi z jednání. A pokud probíhají volby, uvedu jejich výsledky s podrobnou analýzou. Zajímavý je někdy třeba předvolební boj. Následuje kapitola Obyvatelstvo a zde jsou svým způsobem nejzajímavější údaje - o nejstarších a nejmladších občanech…

Registruješ v Plzenci taky zvláštnosti? Marťany apod.?

Ani snad ne. Přibývá nás, což je dobře. Plzenec už má i se čtvrtí Sedlec, dříve samostatnou vesnicí, víc než 5 200 obyvatel a jako v celé zemi, taky zde stoupá počet seniorů ve věku 90+. Loni jich bylo 37. Nejstarší občanka se letos dožila 98 let.

V kronice jsou zachyceny i změny v katastru, údaje o komunikacích, o dopravě, o restauračních zařízeních, o možnostech ubytování pro turisty, obchodech, průmyslu, zemědělství a životním prostředí. Nechybí problémy, které město trápí, je tu i černá kronika. Hodně místa zabere kulturní život obce, školy, činnost spolků a sportovních organizací.

Ukázka z kroniky

Co ti v Plzenci, který vnímám jako vzorek českých městeček, momentálně připadá nejzajímavější?

Na to je těžká odpověď. Plzenec je zajímavý sám o sobě už úžasnou polohou na Úslavě, mezi kopci a lesy, nebo historií; ale pokud mám hovořit o lidech, obdivuhodně fungují nejrůznější spolky a sportovní organizace. Ani se to nezdá možné, ale je jich víc než třicet a některé si skutečně zaslouží obdiv za to, s jakým zápalem jejich členové fungují.

A konkrétně?

Těžko jmenovat: když vyzdvihnu jedny, zapomenu na druhé; tak aspoň namátkou a na přeskáčku. Spartak Sedlec, sedlečtí hasiči, plzenečtí fotbalisti, Staroplzenecká farnost, Občanský spolek Hůrka a Radyně, Pomocné tlapky, OS Staroplzenecké varhany, OS zdravotně postižených Staroplzenecko, kynologové, Junák, Pionýr, Plzenecká železnice…

Přesto přiznejme nějaké ty nedostatky, ne?

Jistě. I o nich je v kronice řeč. Tak třeba nevyřešené centrum města, smutné dědictví dnes už vzdálené minulosti, která v srdci města plánovala paneláky. Pak nedostačující kapacita školy, chybějící sportovní hala... Ale jsou to věci, o kterých se ví a které jsou snad na cestě k vyřešení. Zatím se můžeme radovat alespoň z projektů. Existují a věřme, že budou realizovány.

Teď by mě zajímalo, co v legitimní kronice nesmí být a co všechno při psaní a kompilování eliminuješ? Kde je vůbec hranice při pohledu na detaily? Připadá mi to těžké oddělit.

Vidíš to nějak složitě. Myslím, že jedinou hranicí, kterou je dnes třeba respektovat, jsou zásady ochrany osobních údajů. Jinak si kronikář může napsat cokoli, co je pravda, a každá tato stránka je před tiskem ještě prověřena kontrolou ze strany zodpovědné osoby v radě města, obvykle kontrolou starosty, který také každoroční svazek kroniky podepisuje.

Jak vím, definitivní a svázaná kronika každý rok existuje v několika výtiscích. Jsou uloženy na několika místech. Které ze stanovišť je hlavní?

Pěkně svázaná kronika, která zahrnuje každý rok v rozsahu mezi 200 a 300 stránkami (včetně nakopírovaných fotografií), se ukládá v K-Centru a po několika letech pak ve Státním okresním archivu Plzeň-jih se sídlem v Blovicích. Pouze plzeneckým specifikem pak je, že existují ještě dva výtisky. Jeden „pracovní“ v K-Centru, pokud někdo chce nahlédnout, a jeden pro mě. Oba jsou na rozdíl od prvního v obyčejné kroužkové vazbě.

A zasluhuje si vůbec „podivuhodný“ Starý Plzenec takovou pěknou kroniku?

Myslím, že si zasluhuje tu nejlepší. Protože - parafrázuji Járu Cimrmana - „Ve Starém Plzenci by chtěl žít každý.“

Vložil: Ivo Fencl