Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Restaurace na nástupišti nebo obchodní pasáž. Plzeňské nádraží mění svou tvář

06.11.2022
Restaurace na nástupišti nebo obchodní pasáž. Plzeňské nádraží mění svou tvář

Foto: město Plzeň

Popisek: Hlavní nádraží v Plzni; pozná ho každý podle ikonické čtyřicetimetrové kopule.

V Plzni pokračuje rekonstrukce hlavního nádraží a už teď je jasné, že se v jeho areálu můžeme těšit na spoustu novinek. Aktuálně obnovou prochází i památkově chráněná budova nádraží –⁠ novou podobu jejího interiéru navrhl architektonický ateliér A8000. Cestující budou nově moci využít jasný centrální prostor pokladen, nakoupit si v rozšířené obchodní pasáži nebo si před odjezdem zajít na oběd do restaurace na samotném nástupišti.

Celková rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Plzni začala v květnu loňského roku. Stavební práce na její obnově si ale celkem vyžádají minimálně dva a půl roku. Celý objekt dostane novou střechu i fasádu a jeho barevnost se navrátí k původní krémové, bílé a šedé. Hlavní halu doplní replika původní historické dlažby nebo odolný sedací nábytek z litého materiálu. Nádraží tak znovu získá svou ztracenou noblesu.

„Rekonstrukce budovy navazuje na modernizaci nástupišť a dalších částí stanice, která proběhla v minulých letech. Funkční moderní nádraží je totiž obrovská příležitost pro rozvoj celého města,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

 

Vizualizace od architektonického ateliéru A8000

Co všechno se změní

Nejvýraznější změna se odehraje v horní hale, která nově získá charakter obchodní pasáže. Funkce nádraží se tak rozšíří dle aktuálních trendů na jakýsi dopravní a obchodní hub, v němž se lidé nebojí čekat na další vlakový spoj. Obchodní plochy by měly narůst až o 150 m2. Nepřehlédnutelné bude i výrazné prosvětlení horní haly.

Zásadní úpravou projdou také centrální pokladny pro prodej jízdenek a informační centrum. Cestující si budou moci koupit jízdenky od všech přepravních společností na jednom místě, což dosud nebylo možné. Architekti usilují především o zpřehlednění prostoru a jeho vizuální sjednocení. Ústřední pokladny proto spojí černý pult s minimalistickým designem. Všechny toalety budou bezbariérové, nevidomým a sluchově postiženým pomohou nové systémy orientace. Celý prostor budou sledovat bezpečnostní kamery.

 

Vizualizace od architektonického ateliéru A8000

„Historické části nádraží renovujeme s respektem a nové budujeme s použitím moderních materiálů, aby spolu nové a staré bylo ve vzájemné harmonii. Právě takový přístup je nám nejbližší. Největší důraz ale klademe na zjednodušení cesty pro cestující. Vnitřní prostor nádraží by pro ně měl být nově jednoznačně přehledný a funkční. Dnešní provoz nádražní budovy je totiž poněkud nečitelný a pokladny jsou rozptýlené na několika místech,“ říká architekt Pavel Kvintus z ateliéru A8000.

Aktuální práce

„Od srpna stavbaři postupně demontují krytinu ve spodních částech velké kopule, do konce letošního roku by měla být všechna původní krytina odstraněna. Současně s tím dělníci v kopuli mění její dřevěné bednění. Nová krytina velké kopule včetně konstrukce horní prosklené lucerny bude dokončena v červnu roku 2023,“ nastínila pro iDnes harmonogram prací Radka Pistoriusová ze Správy železnic.

„Do konce letošního roku mají mít obě věžičky v hlavním průčelí budovy novou měděnou krytinu i všechny detaily, které vyrábějí klempíři. Čilý stavební ruch ale panuje i uvnitř budovy. Před několika týdny se rozjely dva nové výtahy, které spojují spodní a horní nádražní halu. Původní hlavní schodiště dostane nové eskalátory. Zedníci uvnitř budovy zdí nové příčky, dělají nové omítky, betonují a izolují podlahy, natahují nové rozvody elektřiny, topení, vzduchotechniky i chlazení. V listopadu začne pokládka obkladů, připravuje se restaurování skleněných vitráží v hlavní hale a obnova původních štukových výzdob,” uvádí iDnes.

 

Hlavní nádraží v Plzni, foto město Plzeň

Propojení s městem

Klíčovou myšlenkou návrhu je propojení nádraží s městem. Novinkou bude restaurace se zahrádkou, která oživí dnes nevyužívaný prostor za nádražím. Cestující si tak budou moci vychutnat oběd či večeři s výhledem na vlaky. Exteriér s interiérem propojí nové celoprosklené dveře.

S železniční stanicí je bezbariérově spojen i nový autobusový terminál v Šumavské ulici otevřený v roce 2018. který disponuje deseti autobusovými stanovišti a jednou provozní budovou s veřejnými toaletami.

Hlavní nádraží

„Hlavní nádraží bylo jako centrální železniční stanice v Plzni zprovozněno v roce 1862 v souvislosti s uvedením do provozu části České západní dráhy z Prahy do Plzně. Současná výpravní budova, postavená v neorenesančním a secesním slohu, byla slavnostně otevřena v roce 1907. Za jejím návrhem stojí architekt Rudolf Štech, který se podílel i na financování stavby. Přitom se ale významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace, se 2. ledna 1908 oběsil.

Nádraží je koncipováno jako tzv. ostrovní, tj. výpravní budova je umístěna mezi kolejišti, která jsou vedena na vysokých náspech. Některé z kolejí byly navrženy jako železniční vlečky do plzeňských průmyslových podniků (Škodovy závody, pivovar).

 

Původní budova plzeňského nádraží okolo roku 1890. Foto Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Budova těžce utrpěla spojeneckým bombardováním na jaře 1945, kdy v noci ze 16. na 17. dubna zaútočily na Plzeň britské bombardéry. Když jedna z bomb zasáhla jihozápadní roh kopule výpravní budovy, celá kopule se výbuchem nadzdvihla a posunula o 15 cm. Poškozeno bylo i mnoho dalších nosných částí budovy. Po druhé světové válce se uvažovalo o její kompletní demolici. Kopuli nakonec opravila skupina 15 mostařů Škodových závodů, kteří ji pomocí hydrauliky vrátili zpět na její místo. Celá budova byla poté rekonstruována do původní podoby.

Nádraží několikrát změnilo jméno. V době svého vzniku bylo označováno jako centrální nádraží, po dobu první republiky se používal název Plzeň hlavní nádraží. V roce 1949 bylo nádraží přejmenováno na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. V 50. letech byly v hale instalovány sochy hutníka a posunovače, které se zachovaly až do současnosti. V roce 1971 byl před výpravní budovou odhalen pomník Klementa Gottwalda, ten byl ale po roce 1989 odstraněn. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží. V letech 2011–2012 proběhla velká rekonstrukce interiérů výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy. V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru,” uvádí Wikipedie.

Kulturní památka

„Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům. Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 metrů, doplňuje Wikipedie.

Zdroje: Ateliér A8000, iDnes.cz, Wikipedie

Vložil: Andrea Morkusová