Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Všechny republiky skončily selháním a totalitou! Buď tu bude diktatura, nebo království, říká šéf plzeňských monarchistů Drnek

30.09.2013
Všechny republiky skončily selháním a totalitou! Buď tu bude diktatura, nebo království, říká šéf plzeňských monarchistů Drnek

Autor: Archiv JD

Popisek: Předseda místní organizace v Královském městě Plzni, spisovatel a historik Jan Drnek

ROZHOVOR Vrátí se „staré dobré“ časy monarchie, nebo půjde vývoj společnosti jiným směrem? Příznivci a členové hnutí Koruna česká předpokládají, že demokracie v našich podmínkách a jak ji známe my, není příliš udržitelná. Volání po morálním vzoru a reminiscence parlamentní monarchie zas není tak velkou utopií. Do parlamentních voleb jdou i její příznivci. Parlamentní listy.cz proto požádaly o rozhovor předsedu místní organizace v Královském městě Plzni, spisovatele a historika Jana Drnka.

Monarchistická strana se na předvolebních průzkumech neobjevuje a v médiích,  zvláště těch veřejnoprávních,  a ani se o ní nehovoří. Kde je podle vás chyba?

To se musíte zeptat těch, kdo dělají ony průzkumy a kdo řídí ona média. Jakkoliv jsme zatím malí a menšinoví, možná se nás někdo tak trochu bojí, a to je povzbudivé. Před listopadem 1989 jsme říkali: Dnešek je váš, ale zítřek je náš! A bylo nás také jen pár. Bolševická média tehdy udělala chybu a informovala o nás, byť jako o zločincích. Poučili se a už vědí, že mlčení je lepší.

Má Koruna česká v současném složitém a globalizovaném světě a především u nás stále co nabídnout?

Monarchistická strana je anomálie a v monarchii by nikdy nevznikla. Stejným nesmyslem je vznik demokratických stran v demokracii. Proč si dávat do názvu demokratická, když je demokracie takovou samozřejmostí, jak to vypadá? Demokratické strany vznikaly tam, kde bylo třeba demokracie dosáhnout, ale tady? Leda by ta demokracie zas takovou samozřejmostí nebyla. Leda by to byl diktát, že nesmíme pochybovat o demokracii. Ale to by už vůbec nebyla demokracie.

A co může nabídnout monarchie? Především skutečnou státnost a demokracii. Stejné a společné měřítko hodnot, stejně a pro každého platné, neohnutelné, nepodplatitelné a neprodejné zákonodárství, justici a podobně. Ukazatel směru, cíle, cesty a smyslu všeho, co děláme každičký den. A především autoritu. Monarchie, na rozdíl od toho, co mylně nazýváme demokracií, má totiž arbitra, nabízí dozor a hlídače demokracie. Nabízí autoritu mimo systém, nevolitelnou a nezávislou, formální hlavu a majitele státu, který má vše a kradením by nic nezískal, takže mu zbývá jen kultivace. Dnešní pseudodemokracie nám jasně ukázala, co se stane, když se parlament větví, listů a kořenů bude dohadovat o tom, co je to prospěch stromu. Konstituční monarchie neznamená neexistenci takového parlamentu, takové demokracie, ale znamená přítomnost zahradníka, který si tento parlament poslechne, ale pak sem tam řízne a stříhne a nechá diskutovat jen ty větve, které mají pupeny a ponesou plody. Protože zahradníkovi na stromu záleží a nemusí složitě dohledávat, co je to prospěch stromu. Má to od Boha. Proto je zahradník.

…dobrá, ale je to srozumitelné spíše pro starší ročníky. Nebo i ty mladší...?

Zejména pro ty mladší. Od roku 1918 se všechny po sobě jdoucí republiky snažily o tvrdou indoktrinaci mládeže heroickým zápasem českého národa o republiku a demokracii. Jen oni republikáni byli demokrati a bez nich demokracie nebyla. Jenže všechny republiky skončily selháním a totalitou. Ta poslední republika je vedena tak sobecky, že už na indoktrinaci nezbyl čas a peníze. Mladí nejsou indoktrinovaní a to bude znamenat konec lži o demokracii. Jsou konfrontovaní s ubohostí, prodejností, divadelností a směšností toho, čemu dnes říkáme demokracie. Není lepšího léku. Mládí je citlivé na pokrytectví. Počkejte ještě deset let a uvidíte. Buďto tu bude diktatura nebo monarchie a vyberte si, co je lepší.

Větší problém je devastace evropské kultury jako takové. My jsme se jako kluci bavili o systémech, principech, o pravdě, cti, porovnávali jsme myšlenky a myslitele, hádali jsme se pro to a prali. Dnes se staří i mladí baví jen o pocitech. Už je přestává zajímat, co je správné a špatné, co je rovné a křivé. Velká část populace přijala pokleslé měřítko co je příjemné a nepříjemné. Pletou si to s tím, co je dobré a špatné. A podle toho měřítka i volí, z čehož právě profitují všichni ti pseudodemokraté. Muži už nedělají věci proto, že je to správné, ale rozhodují se jen podle toho, jestli se mi chce nebo nechce. V tom vězí úpadek civilizace, že muži už nejsou muži, ale v lepším případě samečkové.

Panovník si nemůže dovolit dělat to, co se mu chce. Dělá a říká to, co se udělat musí, protože je to správné. A všichni to slyší a vidí. Panovník je transparentní osoba a netahá za nitky anonymně odkudsi z pozadí. On je odpovědný.

Jak se díváte na roli stávajícího prezidenta Zemana? Nechová se už trochu jako monarcha?

Jako monarcha určitě ne. Monarcha je mravní autoritou a jeho moc pochází od Boha, ne od lidu. Ale dejme tomu, že užívá jistý druh autority, která v mezích možností kašle na nabídky profitu a jedné podle své vize či úsudku, mylného či správného. Nebojí se a nesmlouvá. Pokud nezačne osvobozovat a amnestovat zločince jako pan Klaus, může být pan prezident Zeman velkým přínosem pro příští monarchii. Někdo musí národ uvyknout na jednání autority. Kdyby s tím začal až panovník, byl by nepopulární. Takhle přijde panovník k připravenému národu a to je dobře.

Co byste řekl o nových hnutích, jako je Úsvit, ANO, Hlavu vzhůru...?

Vycpávky příští vládní koalice. Loutkáři v pozadí vždy před důležitými volbami založí několik takových nových spravedlivých a nadějných uskupení. Za prvé proto, aby na ně stáhli hlasy, které by jinak dostal nepřítel, za druhé pro to, aby měl vítěz voleb kde brát doplněk k dosažení převahy ve sněmovně. V minulosti stejným způsobem zafungovali Zelení, pak Věci veřejné a mnozí další. Lidé na to udivujícím způsobem vždy znovu naletí. Je to brnkání na strunu naděje a touhy po změně. Tyhle formace ale nepřinesou změnu, to je iluze. Změna musí být zásadní, strukturální a principiální. Musí se odvíjet od úplně jiného chápání politiky a poslání politika. Musí být znovu promyšlen poměr obecného a soukromého, legitimity nerovnosti a z toho vycházející nezastupitelnosti autority. Musí být pochopeno, odkud se bere moc, co je jejím zdrojem, co způsobuje klanění se a uctívání zdrojů moci. Hádat se o to, zda má být daň o půl procenta menší nebo kolik má být zdravotních pojišťoven, kolik miliard na výzkum a od kolika let do důchodu, to je sice třeba, ale v tomto prostředí je to bezvýznamné. Politici, kteří se navzájem potírají těmihle nápady a argumenty jen dokazují, že jsou pouhými údržbáři již zavedeného soustrojí, které nás drží v zajetí a které jsme si sami zkonstruovali. Tady naolejovat, támhle přitáhnout šroubek, maximálně vyměnit pastorek. Já se chci bavit o tom, co ten stroj dělá a jestli by neměl dělat a vyrábět něco jiného. O tom je politika.

Jak to z vašeho pohledu vlastně vidíte se současnou demokracií? Nezvoní ji tak trochu hrana....?

Už jsem to řekl. Jak to vypadá - i z historického hlediska) - je to, čemu dnes říkáme demokracie, pouze přechodnou formou v období střídání elit. Proto mne zajímá, jaké budou ty příští elity, a snažím se o to, aby byly kultivované a kulturně i civilizačně uvědomělé, nikoliv darwinisticky dravé a bezohledné. Proto jsem monarchista.

Když začátkem našeho letopočtu Augustus Oktavián nastolil césarství, Římané si stále ještě mysleli, že žijí v republice. Nikdo jim to nevymlouval, ale další generace už vyrostly pod vládou nových elit a nepřišlo jim to divné. Nikdo už nevyžadoval zpátky republiku.

Pro vás je národ a jeho ochrana i obrana jasným pojmem, ale není to pro většinu mládeže takzvaně vyčpělé téma?

Národ je důležitá společenská forma, ale ne ta nejdůležitější. Češi byli v uplynulých 150 letech vychováváni jako nacionalisté, ačkoliv si to neradi přiznávají. Jde ale o vliv holistických ideologií z oblasti Francie a Německa, podle kterých je celek více než jedinec a zájem jedince má být zájmu celku beze zbytku obětován. Kolektivismus proti individualismu. U Čechů navíc tak trochu působí staré a velmi silné kmenové rovnostářské cítění, které v sofistikovaných formách vyplouvá do popředí poté, kdy jsme setřeli tenkou vrstvičku státnosti a křesťanské kultury.

Něco jiného je ale vědomí, že jsme příslušníci kultury státotvorných zemědělců, kteří dobře rozumí pojmu vlastnictví a pro které je krádež zločinem - nebo by měla být. To na rozdíl od kulturních matric lovců a sběračů, pro které je cokoliv pouhou legitimní kořistí a pojem majetek nebo krádež vůbec nechápou. Kulturně jsou to nekompatibilní programy a humanisté vyvíjejí naprosto neuvěřitelné úsilí na to, aby se věřilo, že jsme všichni stejní.

Pro mládež to není vyčpělé téma, protože mládež moc tématům nehoví. Myšlení je totiž nepříjemné, někdy bolí, unavuje a jim se to nechce. Je to nebaví. Hrozí to konfliktem a oni chtějí mít svět hladký, měkký, příjemný, voňavý a čistý. Samozřejmě ne všichni, abych nepaušalizoval. A samozřejmě se úplně stejně degradují i starší generace. Když vlastenectví, tak anonymní, davové, které slouží k vybití zloby a frustrace, jako kdysi složily pogromy.

Dobrého vlastence poznáte snadno. Ožení se, má deset dětí a vychová z nich dobré Čechy. Co víc můžete udělat pro národ? Můj děda to věděl. Tihle to vědět nechtějí, není to příjemné a nebavilo by je to.

Zaspekulujme si: pokud byste se jako strana dostali do parlamentu, jaké by byly vaše první kroky a s kým byste takzvaně byli kamarádi a s kým byste se rozhodně "nemuseli"?

Chcete po mně prozradit naši politickou strategii. Je pravděpodobné, že by se nás napoprvé do parlamentu nedostalo právě mnoho. Byli bychom ale vidět, mohli bychom řečnit a vnášet provokativní témata či úvahy do veřejného prostoru. Trochu bychom tím prolomili mediální blokádu okolo nás. Učili bychom se, jak se to v parlamentu dělá, a rozhodovali se, co akceptujeme a co podle zvyklostí dělat nebudeme, k čemu se dotlačit nedáme. Asi bychom hned v prvním volebním období nic nepovalili a nic moc nezměnili, ale určitě bychom trochu zkomplikovali argumentační úzus toho, o čem se nemluví, co je přece jasné.

Pro začátek bychom asi spolupracovali s lidovci a se všemi dobrými křesťany. TOP 09 moc nerozumíme. Je to strana pokleslého šlechtictví nebo povyrostlého plebejství? Na druhé straně by se dalo asi hovořit s některými sociálními demokraty o monarchii. Proč ne? Docela určitě bychom ale nevymýšleli nějakou chytráckou taktiku, že když tuhle někomu zvedneme ruku pro zákon, se kterým nesouhlasíme, tak on nám pustí chlup a nějakou funkci a podobně. Nemáme taktiku a nevedeme válku. Máme názory a jasný cíl. Asi bychom přes všechna lákadla moci a profitu dokázali být zásadoví.

Václav Fiala, Parlamentní listy.cz

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

 

Vložil: Anička Vančová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace