Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Záhadný svitek Tóry z roku 1896. V Plzni se po třech letech opět otevřela Velká synagoga

22.04.2022
Záhadný svitek Tóry z roku 1896. V Plzni se po třech letech opět otevřela Velká synagoga

Foto: Židovská obec Plzeň (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Interiér zrekonstruované Velké synagogy v Plzni

Po třech letech oprav se pro návštěvníky v Plzni opět otevřela Velká synagoga, která je nejen největší synagogou v České republice a druhou největší v Evropě, ale i jednou z pěti největších na světě. Náklady na její rekonstrukci dosáhly sta milionu korun. Bude sloužit k bohoslužbám i kulturním akcím, jako jsou výstavy či koncerty až pro tisíc diváků. Navštívit ji ale můžete i v rámci komentovaných prohlídek.

„Mám velkou radost, že se po letitém úsilí tato krásná budova a její okolí dočkaly kompletní rekonstrukce a konečně se otevřou veřejnosti. Cílem celého projektu není pouze navrácení synagogy do žádoucího stavu, ale zároveň i přestavba celého komplexu budov pro široké využití, které dalece přesahuje jeho původní sakrální význam. Obnova byla z většiny financována z veřejných zdrojů, a proto chceme, aby v budoucnu co nejvíce sloužila veřejnosti. Rádi bychom, aby byla významným místem na kulturní mapě města a prostorem pro živou kulturu,“ řekl předseda Židovské obce Plzeň Jiří Löwy.

 

Slavnostní znovuotevření Velké synagogy v Plzni, foto město Plzeň

Slavnostní znovuotevření

V neděli 10. dubna vyšel ze Staré synagogy přes Smetanovy sady a Klatovskou třídu průvod stovek lidí, který přenášel posvátný svitek Tóry z roku 1896. Akce se zúčastnili zástupci židovské obce včetně vrchního zemského rabína Karola Sidona, zástupci velvyslanectví Izraele, Německa i Kanady, biskup Tomáš Holub či emeritní biskup František Radkovský. Přítomen byl také ministr kultury a bývalý primátor města Plzně Martin Baxa a současní zástupci města.

V průvodu se stovkami lidí šli za zpěvu Davidových žalmů i rabíni a zástupci židovských komunit z celé České republiky, kteří si předávali nesení Tóry. Celý slavnostní program zahájilo právě uložení Tóry předsedou plzeňské židovské obce Jiřím Löwy spolu s Karolem Sidonem do schránky Aron ha-kodeš uvnitř Velké synagogy.

 

„Tóra je v judaismu to nejsvětější, co vůbec může existovat. O tom, jak moc si jí váží, svědčí i fakt, že je cennější než synagoga, jakkoli nádherná a velká budova to může být. Ta je postavena až kolem Tóry, a pokud v synagoze chybí, nemohou se v ní pořádat bohoslužby, uvedl server iDnes. „Tóra je střed, kolem kterého se vše točí,“ potvrzuje jeho slova Jiří Löwy, jenž chce Velkou synagogu otevřít veřejnosti pro široké využití, které dalece přesahuje původní sakrální význam a přeje si, aby se stala prostorem pro živou kulturu Plzně.

Záhady kolem Tóry

Zajímavostí je, že uložená Tóra nepochází z Plzně, ale z bavorského Straubingu. „Jedná se o největší plzeňskou Tóru, která však, k našemu překvapení, z Plzně nepochází. Teprve před několika týdny se s pomocí luminiscenčních metod podařilo identifikovat donační nápisy na nástavcích Tóry a rozkrýt jména dárce, jímž byl Abraham Eliezer Pfeiffer. Ten ji věnoval v roce 1896 při příležitosti narození svého syna Jaakoba Chaima. Pátráním v archivech a matrikách se nám podařilo zjistit, že Pfeiffer, a tedy i naše Tóra, pocházejí z bavorského města Straubing. Jak se Tóra dostala do Plzně, zůstává prozatím záhadou,“ řekl k příběhu ukládané Tóry Jiří Löwy.

Ve hře jsou pravděpodobně dvě možná vysvětlení. „První z nich je, že jak se nacisté v Německu dostávali k moci, němečtí Židé emigrovali do Čech v domnění klidnějšího života. Na západ Československa tehdy mířili hlavně ti ze sousedního Bavorska. Je tedy možné, že v rámci útěku někdo vzal i Tóru z bavorského Straubingu. Zcela novou informací v celém příběhu je zjištění, že s koncem války procházela zmíněným bavorským městem americká armáda, jejíž součástí byl i vojenský rabín. S ním se pak mohla Tóra dostat i do Plzně, kam armáda dál mířila. Ale všechno to jsou jen nějaké naše domněnky. Každopádně to není konec pátrání, budeme v něm pokračovat,“ upřesnila pro iDnes Barbora Freund z Židovské obce Plzeň.

 

Stříbrná koruna, která nyní již zdobí Tóru.

Plzeňská židovská obec má tři Tóry, ta největší, o které je zde řeč, je neobvykle velká –⁠ na výšku měří celý metr. „Kdyby dnes někdo nechal vyrobit Tóru podobných rozměrů, stála by jako nový luxusní automobil,“ dodala pro iDnes s nadsázkou Barbora Freund. Jinými slovy řečeno, ani statisíce korun by na ni nestačily. Díky sbírce, v níž se podařilo vybrat přes půl milionu korun, ji teď nechala obec dozdobit tradičními doplňky – stříbrnou korunou s horským křišťálem, zlacenými zvonečky a židovskou hvězdou, stříbrným štítem znázorňujícím novorománské průčelí synagogy a ukazovátkem s křišťálem. O výzdobu se postarali návrhář a šperkař Petr Vogel a klenotník Jiří Urban.

Velká synagoga

Velká synagoga v Plzni byla postavena v novorománském slohu s maurskými prvky a je nejen největší synagogou v České republice, ale vedle synagog v Jeruzalémě, New Yorku a Budapešti i jednou z největších na světě. Její stavba probíhala v letech 1888–1892 podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera a plzeňského stavitele architekta Emanuela Klotze.

Během druhé světové války byla využívána jako skladiště, po jejím skončení v ní opět probíhaly bohoslužby, ale jen do roku 1973. Poté byla opuštěna a chátrala. V roce 1992 byla vyhlášena národní kulturní památkou. V 90. letech minulého století prošla první rozsáhlou rekonstrukcí, po níž byla otevřena nejen k bohoslužbám, ale i prohlídkám široké veřejnosti. Konaly se v ní výstavy a koncerty.

 

Interiér zrekonstruované Velké synagogy v Plzni

Na podzim roku 2019 byla opět uzavřena, aby v ní mohla proběhnout další rozsáhlá rekonstrukce, zahrnující i restaurování maleb a dalších uměleckých a řemeslných předmětů, která skončila letos na začátku dubna.

Prohlídkové okruhy

 Od pondělí 11. dubna je Velká synagoga přístupná veřejnosti, a to denně od 10 do 17 hodin s výjimkou sobot a židovských svátků. Prohlédnout si zde můžete stálou expozici s názvem Tady žili židé, jejímž tématem je historie a současnost židovských památek Plzeňského kraje. Výstava je instalována v elektronické podobě na osmi obrazovkách umístěných ve stojanech na severní a jižní galerii. Její součástí je i 3D model Velké synagogy a Rabínského domu, mapa Plzeňského kraje, na níž jsou vyznačeny lokality se zdokumentovanými židovskými památkami nebo aplikace k prohlížení rozsáhlé obrazové dokumentace. Autorem expozice je Radovan Kodera.

Od 20. dubna 2022 si synagogu můžete projít i s výkladem průvodce Turistického informačního centra, přičemž můžete vybírat ze dvou okruhů. Na prvním se během komentované prohlídky seznámíte s průběhem výstavby a rekonstrukce synagogy, s historií Židovské obce v Plzni a prohlédnete si i zmíněnou expozici Tady žili židé. Okruh vás navíc zavede i na vrcholek jedné z věží synagogy, odkud si užijete nádherný výhled na centrum města.

 

Interiér zrekonstruované Velké synagogy v Plzni

Na druhém okruhu na vás opět čeká komentovaná prohlídka synagogy i výstavy Tady žili židé, navštívíte ale i nově zpřístupněný rabínský dům s dochovanou lázní mikve a výstavu o jejím významu v židovském náboženství a kultuře.

Vložil: Andrea Morkusová