´Dvoutisícovák´ od Ringhofferů z roku 1929. Plzeň získala historickou tramvaj z Prahy
27.07.2018
Foto: Facebook
Popisek: Motorový dvounápravový obousměrný vůz předválečné konstrukce Ringhoffer, tzv. dvoutisícovák
Plzeňské městské dopravní podniky rozšířily svůj vozový park o motorový dvounápravový obousměrný vůz předválečné konstrukce Ringhoffer, tzv. dvoutisícovák, z roku 1929. Plzeň ho získala od Dopravního podniku hlavního města Prahy, který pro daný vůz neměl využití, Plzni naopak daný vůz ve sbírce chybí. Západočeská metropole má ve své sbírce i starší vůz z roku 1899 – Křižík.
V Plzni v minulosti jezdilo celkem 22 tramvají, které vyrobila vagónka Ringhoffer na Smíchově. Většina těchto vozů byla do Plzně dodána jako ojetá, několik tramvají bylo zcela nových. Kupní cena za historickou tramvaj je 372 tisíc korun bez DPH. Takzvaný dvoutisícovák by měl výhledově v Plzni projít opravou.
Rodina Ringhofferů: Na Smíchově vyráběli tramvaje, pak vařili pivo
„Rodina Ringhofferových je neodmyslitelně spjatá s Prahou a průmyslovou revolucí v 19. století. Dědeček Františka Ringhoffera II. zakotvil v Praze za vlády Marie Terezie coby tovaryšův učeň, prestiž rodu však neustále rostla, až se z něj stal symbol průmyslového rozmachu na území Prahy a okolí. Úspěchů si všiml i samotný císař, Ringhofferovi získali mimo jiné šlechtický titul barona. Dnes už z velkého množství továren a výroben této rodiny stojí pouze pivovar ve Velkých Popovicích. Baron Ringhoffer se narodil přesně před 200 lety,“ napsal Blesk ve vzpomínce na slavnou pražskou rodinu průmyslníků.

Baron František Ringhoffer II.
A pokračoval: „Když se kotlářský tovaryš František Ringhoffer roku 1769 přestěhoval z Rakouska do Prahy, nemohl ještě tušit, do jaké míry ovlivní jeho rodina životy tisíců lidí nejen v metropoli, ale po celé Evropě, a dokonce i za jejími hranicemi. První Ringhoffer v Praze se živil výrobou varných pánví pro pivovary. Kotlářské řemeslo po jeho smrti převzal syn Josef, který začal postupně výrobu rozšiřovat, čímž uvedl do chodu věci, které se teprve měly stát. V Kamenici nedaleko metropole přestavěl mlýn na měděný hamr, kde začal vyrábět polotovary pro pražskou dílnu. Díky úspěšnému nárůstu výroby se z Josefa Ringhoffera stal dvorní mistr kotlářský, který po tomto vyznamenání mohl začít vyrábět veškeré měděné a kovové zboží včetně strojů.

Převoz motorového dvounápravového obousměrného vozu předválečné konstrukce Ringhoffer, tzv. dvoutisícováka
Ringhofferovi na vzestupu
Dědictví rodiny později převzal Josefův syn František Ringhoffer II. Ten začal naplno využívat výborně zavedeného rodinného podniku společně s rozmachem průmyslové revoluce. Neustále navyšující poptávku po kovovém zboží i strojích vyřešil koupí pozemku na Smíchově, kde vznikla kotlárna a továrna na výrobu železničních vagonů. Ta v době svého největšího rozmachu čítala 3200 dělníků, 270 úředníků a 40 sluhů. „Vagóny vyráběl také na zakázku pro císařský dvůr a další významné politiky té doby. Salónní vůz si u něj objednal císař František Josef I., Ferdinand d’Este, egyptský velkovezír nebo třeba rumunský král,“ uvedl historik Milan Hlavačka.
Význam průmyslové výroby Františka Ringhoffera II. nejen v Praze neustále rostl. Vznikaly další provozovny, slévárna železa, strojírna, montovna vagonů a parní válcovna. Ringhoffer se také příkladně staral o své zaměstnance, pro které zřídil tovární nemocenskou pokladnu, penzijní fond, fond pro zaopatřování ve stáří a fond na podporu pozůstalých. Období zavedení elektřinou poháněných tramvají v Praze na přelomu 19. a 20. století s rodinou Ringhofferových také úzce souvisí. Roku 1900 z výrobny vyjela takzvaná „primátorská tramvaj“, která sloužila pro jízdy primátorů v metropoli. Dodnes se nachází v pražském Muzeu MHD, kde ho označují za pojízdné umělecké dílo. Díky šlechetným činům a úspěšnému podnikání není s podivem, že kromě spousty dalších vyznamenání rodina Ringhofferových získala šlechtický titul barona. František Ringhoffer II. byl také smíchovským starostou a členem Sněmu Království českého.“
Vložil: Markéta Vančová