Práce jedinečného architekta Adolfa Loose, Semlerova rezidence, je k vidění jen do konce března. Unikátní Loosovy interiéry v Plzni

FOTOGALERIE Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou z nich návštěvníkům zpřístupněny čtyři na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň.  Od dubna však bude možné si prohlédnout pouze Brummelův dům a byty Krausových a Voglových. Semlerova rezidence, jediný z plzeňských interiérů, ve kterém je použit princip Loosova raumplanu (kaskádovité rozvržení místností v domě), bude kvůli chystané rekonstrukci na dva roky uzavřena.

Po rozsáhlé rekonstrukci plánuje Západočeská galerie Semlerovu rezidenci návštěvníkům znovu otevřít v roce 2020.  Zatímco v současné době je přístupná pouze část původního bytu rodiny Oskara Semlera, v horizontu dvou let bude možné si prohlédnout celý zrekonstruovaný interiér. Obnova Semlerovy rezidence počítá mimo jiné s restaurováním původních vzácných přírodních materiálů a vybavením prostoru replikami původního nábytku. Na místě by mělo vzniknout návštěvnické centrum a Loosova kavárna. Úpravy se dočká i venkovní okolí domu na Klatovské 110.

Kaskádové bydlení

Ačkoliv nejslavnějším Loosovým prvkem uplatněným v mnoha jeho interiérech je tzv. raumplan, v Plzni jej najdeme pouze v interiéru navrženém pro Oskara a Janu Semlerovy Loosovým žákem a spolupracovníkem Heinrichem Kulkou. Raumplan spočívá v různém rozvrstvení jednotlivých místností v prostoru domu, který tak není členěn jako obvykle na jednotlivá patra po celé ploše domu. Základní ideu uspořádání interiéru snad načrtl roku 1932 Adolf Loos, ale předpokládá se, že dům byl projektován Heinrichem Kulkou, blízkým Loosovým spolupracovníkem.

Semlerova rezidence

Jedinečný architekt

Adolf Loos zemřel v roce 1933 a celý byt byl dokončen roku 1934. Rozlehlý byt byl rozvrstven do několika úrovní s velkou obytnou a reprezentační halou v přízemí, vybavenou krbem, ložnicemi pána a paní domu, dětskými pokoji v prvním patře a koupelnami či zimní zahradou a knihovnou. Jedná se o promyšlený systém polopater, propojených s hlavní místností schodišti a průhledy. Strop knihovny odráží orientální vliv. Červeně natřené trámy jsou vyplněny zlacenými čtvercovými poli. Mezi jednotlivými úrovněmi vede malý výtah, sloužící k dopravě jídla z kuchyně. Hlavní hala byla rovněž opatřena velkými, téměř továrními okny. Prostor mezi nimi sloužil také jako drobná zimní zahrada.

Přehled prohlídkových tras

1 PROHLÍDKOVÁ TRASA: Byty Krausových a Voglových

Bendova 10 a Klatovská 12

Prohlídka začíná návštěvou apartmánu Dr. Vogla v Klatovské 12. Výpravu nejprve zavede do domu rodiny Škodových v Klatovské 10. Tyto dva domy byly propojeny již za války za účelem vzniku úřadu, který zde v obměněné podobě funguje dodnes. Jediné jako zázrakem dochované místnosti – obývací salón s replikami původního nábytku a travertinová jídelna, jsou v drsném kontrastu se spletí malých kanceláří, ve které se původní měšťanské byty přeměnily. V průběhu prohlídky se návštěvníci seznámí s příběhy vybraných plzeňských rodin, pro něž Adolf Loos v okolí Klatovské třídy navrhl řadu přepychových interiérů. Po prohlídce bytu v Klatovské 12 následuje krátký asi 8 minutový přechod do dalšího interiéru. V bytě manželů Krausových v Bendově 10 se návštěvníci mohou podívat do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Následuje prohlídka zbylých částí bytu – bývalé koupelny, pracovny pana Krause s ohromující tapetou, komfortně vybavené ložnice s vestavěným nábytkem a v neposlední řadě také pokoje služebné s původní podlahou z dřevěných červeně lakovaných prken.

Časy prohlídek:

duben – říjen: pátek, sobota, neděle v předem stanovených časech

listopad – březen: čtvrtek, sobota v předem stanovených časech

prohlídky se nekonají 24. 12., 25. 12 a 1. 1.

Doba prohlídky:

75 - 90 minut
(Upozornění – přechod na prohlídku Brummelova domu cca 15 min.)

Vstupné:

Plné: 200 Kč

Zlevněné: 130 Kč (děti a studenti 6-26 let, senioři nad 65 let, ZTP/P)

Vzhledem k zájmu o prohlídky doporučujeme zakoupit si vstupenky s časovým předstihem. Maximální počet osob na prohlídku je 20.

Upozornění:

Trasa není bezbariérová. Vzhledem k prostorovému uspořádání interiérů a množství schodů může být prohlídka pro některé návštěvníky fyzicky náročná.

2 PROHLÍDKOVÁ TRASA: Brummelův dům 

Husova 58

Prohlídka se věnuje přestavbě původního jednoposchoďového domu s historizující fasádou v dvougenerační bydlení manželů Brummelových a paní Hedviky Liebsteinové. Začíná ve schodišťové hale po vzoru Goetheho domu ve Výmaru, následuje chodba s přípravnou jídla, ložnice s vestavěným nábytkem a garderobou z třešňového dřeva, za níž se skrývá prostorná koupelna. Přechodem zpět malou chodbou se odhalí obývací pokoje s monumentálním krbem a terasou s výhledem do koruny hrušně. V takzvané enfiládě se propojují další místnosti – jídelna a modrý salón paní Liebsteinové s ložnicí.

Časy prohlídek:

duben – říjen: čtvrtek, sobota, neděle v předem stanovených časech

listopad – březen: čtvrtek, sobota v předem stanovených časech

prohlídky se nekonají 24. 12., 25. 12 a 1. 1.

Doba prohlídky:

45 - 60 minut

Vstupné:

Plné: 240 Kč.

Zlevněné: 150 Kč (děti a studenti 6-26 let, senioři nad 65 let, ZTP/P)

Vzhledem k zájmu o prohlídky doporučujeme zakoupit si vstupenky s časovým předstihem. Maximální počet osob na prohlídku je 10.

Upozornění:

Objekt nemá bezbariérový přístup.

3 PROHLÍDKOVÁ TRASA: Semlerova rezidence (jen do konce března)

Klatovská 110

Prohlídková trasa po Semlerově rezidenci zavede návštěvníky do jediného z interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip tzv. raumplanu. Interiéry zde navrhl pro Oskara a Janu Semlerovy Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka, na základě Loosova konceptu. Dům, který je ve správě Západočeské galerie, prochází postupnou rekonstrukcí. Na konci října 2015 byla jeho první část zpřístupněna pro pravidelné prohlídky. Návštěvníci si mohou projít reprezentační části bytu, do které patří prostorná obytná hala, šatna, jídelna a kuchyně. Řada prvků interiérů se dochovala v původním stavu, část prošla procesem restaurování.

Časy prohlídek:

duben – říjen: čtvrtek, sobota, neděle v předem stanovených časech

listopad – březen: čtvrtek, sobota v předem stanovených časech

prohlídky se nekonají 24. 12., 25. 12 a 1. 1.

Od 1. dubna je z důvodu rekonstrukce Semlerovy rezidence prohlídkový trasa č. 3 uzavřena. Předpokládaný termín otevření je v roce 2020.

Doba prohlídky:

45 - 60 minut

Vstupné:

Plné: 140 Kč.

Zlevněné: 90 Kč (děti a studenti 6-26 let, senioři nad 65 let, ZTP/P)

Vzhledem k zájmu o prohlídky doporučujeme zakoupit si vstupenky s časovým předstihem. Maximální počet osob na prohlídku je 10.

Upozornění:

Objekt nemá bezbariérový přístup.

Kdo byl Adolf Loos

Adolf Loos se narodil v roce 1870 v Brně v rodině kameníka. Jeho budoucí zaměření poznamenala nejen zkušenost z otcovy dílny a nedokončená studia architektury, ale životní školou se mu stal tříletý pobyt v Americe (1893–1896). Pracoval jako zedník, umývač nádobí, ale také jako kreslič stavební firmy, parketář, pilař a roznašeč novin. Pobyt v Americe a hlavně návštěva světové výstavy v Chicagu natrvalo ovlivnily Loosův postoj k architektuře. Po návratu se usadil ve Vídni, kde se spřátelil s významnými osobnostmi tehdejšího uměleckého světa, například se skladateli Arnoldem Schönbergem a Gustavem Mahlerem, malířem Oscarem Kokoschkou, básníkem a spisovatelem Peterem Altenbergem či žurnalistou Karlem Krausem. Adolf Loos si založil ve Vídni vlastní architektonický ateliér a začal pravidelně publikovat. Jeho stati vesměs kriticky odmítaly tehdejší všudypřítomný dekorativismus a vše, co v architektuře, ale i užitém umění bránilo plnému funkčnímu využití díla.

Istalace Loosova portrétu

Své první důležité architektonické dílo realizoval Loos až v roce 1899. Jednalo se o kavárnu Café Museum ve Vídni, která pro svůj nezvyklý strohý vzhled získala označení Café Nihilismus. Vrcholnou stavbou prvního Loosova tvůrčího období, spadajícího do období před I. světovou válku, se stala stavba obchodního domu Goldman & Salatsch (1910) na Michalském náměstí ve Vídni, označovaná též jako „dům bez obočí“. Ve Vídni postavil ještě několik rodinných domů a při svém pobytu v Paříži také dům pro básníka Tristana Tzaru. V Čechách projektoval několik rodinných domů v okolí Brna, v Praze Winternitzovu vilu a Müllerovu vilu, ve které naplno uplatnil princip tzv. „raumplanu“, Loosova konceptu, kterým strukturuje jednotlivé místnosti v prostoru, nikoliv v ploše.

Samostatnou kapitolou se stal Loosův pobyt v Plzni. Ve dvou etapách (1907–1910, 1927–1932) tu vytvořil celou enklávu zajímavých interiérových realizací. Loos zde svým dílem ovlivnil i řadu dalších následovníků. Při druhém pobytu v Plzni se sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otto Becka, která se později stala jeho třetí manželkou. V roce 1933 Loos umírá v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně. 

Centrum pro dokumentaci architektury

Dům s interiérem nyní patří Západočeské galerii v Plzni, která plánuje zde po jeho zrestaurování zřídit uvnitř dokumentační centrum pro studium architektury 19. a 20. století v plzeňském regionu. V listopadu 2015 byla první část Semlerovy rezidence zpřístupněna návštěvníkům jako třetí prohlídková trasa Loosovými interiéry v Plzni. 

 

Vložil: Štěpán Cháb

Adolf Loos, Semlerova rezidence, Brummelův dům, kraj Plzeňský, HP,