Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věděli jste, že Starý Plzenec býval kdysi Plzní? Český poutník

04.03.2018
Věděli jste, že Starý Plzenec býval kdysi Plzní? Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Pohled na Plzenec z cesty na Radyni

Cílem mé dnešní cesty je malebné městečko na západě Čech, které až do konce 13. století patřilo k nejvýznamnějším v Čechách. Stálo zde osm kostelů, mnoho hospod a v ulicích panoval čilý obchodní ruch. Jmenovalo se Plzeň, ale s dnešní Plzní, která vznikla až mnohem později, nemělo toto městečko nic společného. Pokud nyní uvažujete, kam nasměřovat vaši navigaci, vězte, že dnes je ono místo v mapách značené jako Starý Plzenec.

Vystupuji na malebném nádraží a přes zástavbu rodinných domů se vydávám k nejvýznamnější dominantě Plzence a okolí, zřícenině hradu Radyně, který zde vyrostl před rokem 1361 za panování Karla IV. Název dostal podle kopce, na němž stojí.

 

Poutník na nádraží

Hradní „raketová základna“

K Radyni se dá dostat pohodlně i vozem, přímo pod hradem je parkoviště, ale romantičtější a zdravější je cesta lesem. Takže vzhůru do městských lesů. Přestože značení není zprvu úplně ideální, zabloudit není kam, cesta k hradu je prošlapaná. U hradní brány stojím přibližně za hodinu. Bouchám ovšem marně, v zimní sezóně je zřícenina uzavřená. Musím se tak spokojit jen s pohledem zvenčí. I tak je ale co obdivovat. Naši předci byli opravdu dobří stavitelé.

 

Cesta k Radyni

 

Bohužel, zavřeno

Z někdejšího královského hradu dnes stojí pouze obvodové zdi paláce s oběma věžemi. Hranolová věž je zastřešena a je na ní nejen rozhledna, ale také řada vysílačů, což trochu kazí dojem z historické památky. Člověk si spíš připadá jako na raketové základně. Z ostatních částí hradu, jehož vlastníkem je Starý Plzenec, se dochovaly dvě hluboké cisterny, základy hradeb a příkop. 

Plzenecká železnice

Zpět do města se vracím po staroplzenecké naučné stezce, která vede kolem přírodní památky Andrejšky. Jak se dozvídám z informační tabule, toto místo je chráněné kvůli vzácným buližníkovým skalním útvarům.

Další zastávkou na stezce je plzenecká železnice, která leží pod lesem. V létě se výletníci mohou pokochat nejen pohledem na mašinky, ale také si vyzkoušet provoz úzkorozchodné železnice na vlastní kůži. Teď v zimě se ale musím spokojit pouze s pohledem přes plot. 

Jak je to s těmi Plzněmi?

Pokud vás trápí tato otázka, vězte, že Starý Plzenec býval opravdu dlouhá léta Plzní.  V době své největší slávy byl kulturním a společenským centrem této části západních Čech. Jeho význam začal opadat po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň. Později se obě města přejmenovala, z Nové Plzně se stala Plzeň a z původní Plzně zase Starý Plzenec.

Pomník na náměstí

Na náměstí obdivuji klasicistní radnici z roku 1845 a také opravenou a téměř sto let starou budovu základní školy. Naproti stojí památník obětem II. světové války a také kostel Narození svatého Jana Křtitele.

 

Základní škola

Romantika u rotundy

Posledním místem dnešního putování se mi stala rotunda svatého Petra a Pavla. Minout jednu z nejstarších církevních památek v naší republice, to by byl opravdový hřích. A také velká škoda. Impozantní je totiž nejen stavba rotundy, která je prvně zmiňovaná už v roce 976, ale také výhled na město a do okolní krajiny.

Rotunda svatého Petra a Pavla

Teprve když jsem se vyšplhal k rotundě a opřel se o její památné zdivo, pochopil jsem, proč je toto místo posvátné nejen pro věřící, ale i pro všechny romantické duše. Právě sem chodí mladí lidé na zásnuby, právě zde slaví mnoho místních svá životní jubilea. Co všechno už tyto zdi asi slyšely a zažily? Kdyby mohly vyprávět, bezesporu by z jejich vzpomínek byl celosvětový knižní bestseller.

Sluníčko se pro dnešní den už pomalu schovává za obzor, a tak mě čeká už jen závěrečná cesta zpět na nádraží a pak několikahodinová jízda vlakem zpět domů. Tak ahoj zase příští víkend, přátelé poutníci!

 

Výhled od rotundy

Tipy

* Integrovaná doprava (vlaky a autobusy) zajíždí z Plzně do Starého Plzence ve špičce každých dvacet minut. Mimo špičku je interval kolem 50 minut až hodiny.

* Po Staroplzenecké naučné stezce se můžete v okolí města vydat na místa, kde v minulosti stával kostel svatého Vavřince a svatého Kříže. Dojít lze až k mohylovému pohřebišti Hůrka, které svému účelu sloužilo 1.600 až 1.300 let před naším letopočtem

Vložil: René Flášar