Charitativní turné Má vlast má za sebou dva koncerty a míří do dalších regionů. Koncerty vždy končí několikaminutovým potleskem ve stoje

Foto: T Production CZ, spol. s r.o.

Popisek: Janička S.

5. listopadu uběhlo přesně 135 let od chvíle, kdy bylo poprvé uvedeno dílo Bedřicha Smetany - Má vlast. Vše se odehrálo před zraky již neslyšícího autora v Paláci Žofín v Praze. Na den přesně a na tom samém místě, bylo odstartováno turné Bedřich Smetana - Má vlast - 135 let od uvedení. První dva galakoncerty s charitativním podtextem - Pomáháme neslyšícím dětem, skončily fantastickým, několikaminutovým potleskem ve stoje.

Dirigent Petr Chromčák, bezprostředně po prvním koncertě: „Pořád je to pro mne sen, děkuji produkční firmě, že jsem dostal důvěru a já mohl dirigovat Mou vlast na Žofíně při příležitosti 135. výročí od premiéry. Budu neskromný, poprvé a naposled: Porazili jsme světově proslulého dirigenta Daniela Barenboima a Vídeňské filharmoniky srdcem..." Nutno podotknout, že dirigent Petr Chromčák měl na mysli zahajovací koncert letošního Pražského jara...

A jak vnímali první galakoncert na Žofíně někteří návštěvníci?

David Kraus, zpěvák: „Po sérii jazzových a rockových koncertů jsem si dal Smetanu. Na den přesně 135 let od premiéry na Žofíně, kde byla i tenkrát. Můžu vám říct že to byl z těch všech koncertů ten nejlepší. Hudba mě dojala a zároveň nabila a ještě ve mně posílila vlastenectví. Má vlast je úžasné dílo a bylo krásně zahráno. Celá tahle obnovená premiéra je podle mě výbornej nápad. Ještě bude pár koncertů po Čechách tak jestli jste někde poblíž určitě jděte protože budete mít husinu !!! Bravo Bedřichu!!!"

Marie Tomsová, moderátorka : „Prožili jsme nádherný večer, všichni byli skvělí. Syn pravil, že je to "mazec" a babička byla šťastná. Ještě jednou děkujeme za nádherný zážitek a hluboko smekáme."

Pavel Pásek, filmový producent: „Byl jsem v očekávání, jak se tohoto díla zhostí Severočeská filharmonie Teplice. A musím říct, že jsem odcházel velmi překvapen a nadšen. Fantastické."

PhDr. Jiří Vejvoda, člen Rady Českého rozhlasu: „Před 135 lety, 5.11.1882, poprvé zazněla v ucelené podobě Má vlast. Tak jako dnes, Léta páně 2017, jí slyšel celý Palác Žofín. Jen její autor jí pouze viděl. I proto mají letošní koncerty charitativní rozměr. Dirigent Petr Chromčák přiměl Severočeskou filharmonii Teplice, hrát vášnivě i vroucně." 

Iveta Aman, sopranistka: „Krásný koncert a nevšední zážitek. Atmosféra byla skvělá. Všude byla cítit přítomnost Bedřicha Smetany"

Jaroslav Svěcený, houslový virtuos: „Byl jsem po delší době na koncertě, na kterém jsem sám nehrál. Užíval jsem si to báječně. Má vlast v podání Severočeské filharmonie Teplice pod vedením Petra Chromčáka byla zahraná velmi spontánně, od srdce. Velmi jsem si koncert užil."

Krásy českých zemí

Bedřich Smetana začal psát cyklus symfonických básní, oslavujících krásy české země, na podzim roku 1874, kdy byl již částečně neslyšící. Již během psaní první skladby Vyšehrad, ohluchl úplně. Ztráta sluchu se nepodepsala na jeho chuti do další práce. V roce 1874 zkomponoval ještě Vltavu a v roce 1875 básně Šárka a Z českých luhů a hájů.  Tři roky se pak Smetana tematice české národnosti nevěnoval a zbylé opusy Tábor a Blaník, dopsal v roce 1879.

Vše najednou

Jednotlivé opusy tohoto cyklu byly sice uváděny postupně, ale souborné dílo Má vlast však mělo premiéru až osm let po napsání první symfonické básně Vyšehrad. Již zcela hluchý Bedřich Smetana uvedl kompletní cyklus šesti symfonických básní  5. listopadu 1882, v pražském Paláci Žofín. Toto své vrcholné však už víckrát neviděl. Umřel o dva roky později v obci Jabkenice, která ho inspirovala k napsání poslední symfonické básni Z českých luhů a hájů.

Vyšehrad

Smetana vidí postavu mythického pěvce českého Lumíra počínajícího a končícího svou epopeji o starobylém hradě Vyšehradu mocnými harfovými akordy: jako hrad vznikl za prvých českých pohanských vládců, jak v době svého rozkvětu v jeho síních panoval hlučný život, turnaje, soudy a slavnosti, jak pak zápasy, boje a války v Čechách zuřily a Vyšehrad zanikl. Zůstaly pouze trosky hradu, na nichž pěvec  Smetanův svou píseň končí.

Vltava

Dva praménky vytryskují v lesích šumavských a hbité jejich vlnky v jedno splývajíce, vyrůstají v říčku Vltavu, jež plyne temnými bory, z nichž zaznívají lesní rohy vesele zvoucí k honbě; plyne svěžími nivami, odkud křepká hudba oznamuje tanec a svatební veselí. Za noci při měsíční záři rusalky a víly tančí svůj rej na lučinách i vlnách, v nichž opodál odrážejí se staré hrady, svědkové dávné slávy rytířské i válečné. Ve svatojanských proudech šumí Vltava vodopády, prodírá se skalními stěnami a tříští své vlny o balvany. Odtud splynuvši ve volné řečiště, velebným proudem valí se ku Praze,  kde ji vítá starobylý Vyšehrad. Zde Vltava v největší síle a mohutnosti uniká zraku do nedohledné dálky.

Šárka

Šárka, zklamaná v lásce, přísahá pomstu celému mužskému pokolení, s nímž její družky vedou boj na život a na smrt. Proti nim vyjíždí Ctirad se svou družinou; daleko je slyšeti jeho veselý průvod. Náhle zazní srdcelomný nářek, po jehož stopě Ctirad najde dívku ke stromu připoutanou. Je to Šárka, jež se lstí dala spoutati. Ctirad jest jat touhou po krásné dívce a vyprostí ji z pout. Jeho družina rozloží se kolem a oddá se bezstarostnému veselí, prozpěvujíc až do noci. Teprve když jsou všichni znaveni a zpiti, ustává hluk a vše upadne v tvrdý spánek. Šárka dá rohem umluvené znamení, načež její družky se všech stran přichvátají a přepadnou spící družinu Ctiradovu. Dívky pobijí překvapené a nic netušící muže, čímž byla pomsta zrazené Šárky dovršena.

Z českých luhů a hájů

Za krásného letního dne stojíme v širém kraji českém, jehož květná zdoba, čilý ruch a vonné ovzduší, unášejí ducha v nadšené rozechvění. Z obecného plesu vyniká svěží a prostý ohlas venkovské spokojenosti. Oddychujíce se od hluku lidského, vstupujeme do stinného klidného háje. Lehounkým vánkem šelestí větev po větvi, až celý širý háj ozývá se šuměním, s kterým slévá se ptactva švitořivý nekonečný ples. V tento hymnus přírody zaznívá z odlehlého hvozdu snivý zvuk lesních rohů. Mocnější zadutí větru přerývá velebný tento klid, co chvíli zanášejíc k našemu sluch zvuky bujného veselí lidského. Zvuky ty rychle se přibližují. Za chvíli obklopuje nás radostná slavnost vesní: tancem a zpěvem raduje se životu český lid a jeho blaženost šíří se úrodnými nivami podobou české národní písně.    

Tábor

„Kdož jste boží bojovníci!“ Tak rozléhal se po celém křesťanském světě zpěv bratří husitských, vycházející z hradu jejich na Táboře. Tam založili sobě pevné sídlo, aby bylo záštitou bojovníků jejich, ohniskem svobody, semeništěm víry jejich. Nadšený zpěv rozplameňoval Tábority k udatnosti, když měli vydati se do boje za své veliké přesvědčení, ale dodával jim též zbožné důvěry, že svatá věc jejich jistě zvítězí. Ale i v samém  rozeplání nejhroznějšího boje zazníval nepřátelům na postrach zpěv jejich, hlásající, že nevzdají se přijaté pravdy boží, třeba za ni měli umříti.  

Blaník

Hrdinové ze slavných bojů husitských odpočívají v tichém nitru dumavého Blaníka, čekajíce času, kdy opět bude jim chopiti se meče. Nad nimi vrchol Blaníka jasně se zelená a pastýři obcházejí se skotačivými stády – klidná ta krajinka netuší, co skrývá se v její hloubi. Však na zemi českou doléhá svízel po svízeli, již odnikud nepřichází jí pomoc: tu procitají ze sna rekové blaničtí, chápou se své staré zbroje a z otevřené hory vystupují na zemi, přinášejíce spásu. S nimi vrací se dávno ztracené blaho a novým leskem září sláva vší země české.

Pomoc neslyšícím dětem- Janička S. - Plzeň

Dvanáctiletá Janička se narodila v polovině listopadu 2005 slyšícím rodičům Janě a Martinovi. Záhy po narození začaly problémy s příjmem potravy a jak se ukázalo později, neměl to být jediný Janiččin handicap.Ve dvou měsících byla diagnostikována srdeční vada a vady ledvin. Později se zjistilo, že Janička vůbec neslyší. Bohužel se nepodařilo zjistit přesnou příčinu hluchoty.

Praktická hluchota

Z lékařského hlediska je její stav klasifikován jako „praktická hluchota“, což znamená, že Janička svými oušky neslyší vůbec nic. S nejvýkonnějšími sluchadly Janička něco slyší, ale pořád o hodně méně než zdravé dítě a jen na malou vzdálenost. Vzhledem k této diagnóze byla Janička přijata (a posléze schválena) jako kandidát pro kochleární implantát. Během vyšetření nutných před samotnou implantací se ale zjistilo, že Janička musí nejdříve podstoupit operaci srdce – implantace byla proto odložena. Když bylo Janičce 2 a ¾ roku, byla operována v Dětském kardiocentru FN v Motole. Bohužel ale po operaci nastaly komplikace – arytmie srdečního svalu a Janička musela užívat téměř 2 roky pravidelně 3x denně léky. Jako další zdravotní problémy se časem přidaly oční vady, zpomalení tempa růstu a byl diagnostikován Syndrom Noonanové.

Kvalitnější sluchadla

Naštěstí rčení: „všechno zlé je pro něco dobré“ ještě platí, a tak se Janička během řešení kardiologických problémů mezi třetím a čtvrtým rokem „rozpovídala“ a hlavně „rozposlouchala“ i s obyčejnými sluchadly. Rodiče se proto rozhodli místo podstoupení operace kochleárního implantátu, která s sebou nese určitá rizika, pořídit nová, kvalitnější sluchadla. S nimi dnes Janička navštěvuje 5. třídu běžné základní školy, kde patří mezi nejlepší žáky. I přes všechny její zdravotní problémy žije relativně normální život: učí se angličtinu, hraje na flétnu, ráda čte a navštěvuje kroužek aerobicu. S ostatními (zdravými) dětmi vystupuje na besídkách a tanečních vystoupeních.

Janička učitelkou

Janička si také s oblibou hraje na paní učitelku nebo na paní úřednici, miluje koťátka, ráda jezdí na kole, lyžích a běžkách. Janička se se sluchadly naučila téměř normálně mluvit (pouze některé sykavky jsou nezřetelné) a dokáže komunikovat bez použití znakového jazyka. Problémem zůstává jen poslech některých zařízení – TV, rádio, mobil, ze kterých Janička nerozumí.Ve škole Janička kromě sluchadel používá ještě FM systém (bezdrátový mikrofon s přijímačem).Mikrofon má paní učitelka u sebe a její hlas je přenášen přímo do přijímače Janiččiných sluchadel a není tak rušen okolním hlukem ve třídě.

Jsou potřeba nová sluchadla

Bohužel stávající sluchadla už jsou stará a poruchová. Neúprosně se tak blíží den, kdy sluchadla budou více v servisu než v uších mladé slečny Janičky. Rodiče se proto rozhodli pořídit nová sluchadla – teď vybírají nejvhodnější typ, který by maximálně pomohl Janičce zvládat učení, věnovat se jejím zálibám a začleňovat se do kolektivu. Protože takto těžká vada vyžaduje silná a kvalitní sluchadla,a protože s výkonem sluchadel roste i jejich cena, je jisté, že příspěvek zdravotní pojišťovny pokryje jen malou část jejich ceny. Navíc Janička potřebuje i další příslušenství, které stojí další peníze a v tomto případě pojišťovna nepřispívá vůbec. Aby se Janička mohla začít osamostatňovat, bude potřebovat také mobilní telefon, aby se v případě potřeby mohla spojit s rodiči. Výrobci sluchadel většinou podporují přímou komunikaci pouze s telefony značky Apple. Pro ostatní typy telefonů je nutné další zařízení, které zajistí komunikaci mezi telefonem a sluchadly. Díky iPhone by Janička také mohla snáze ovládat funkce a přepínat programy sluchadel.

55 tisíc na nová sluchadla

Momentálně zkouší Janička sluchadla a příslušenství od různých firem, rozhoduje se mezi zařízeními dvou značek. U první firmy činí cena za dvě sluchadla cca 45 tis. Kč a cena za další potřebná příslušenství přibližně 10 tis. Kč, celkem tedy asi 55 tis. Kč. U druhé firmy činí cena za pár sluchadel cca 25 tis. Kč a cena za příslušenství kolem 55 tis. Kč., celkem zhruba 80 tis. Kč. Zdravotní pojišťovna přispěje na 1 sluchadlo 5 800,- Kč, tj. max. 11 600 Kč celkem. K oběma typům sluchadel by bylo potřeba pořídit iPhone v ceně 10 - 16 tis. Kč (podle typu přístroje).Je tedy jasné, že rozdíl cen (několik desítek tisíc korun) budou muset rodiče uhradit sami. Za jakoukoli pomoc budou proto velice vděčni. 

Zdroj: Tisková zpráva

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb