Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

O jedné vypečené privatizaci, milionech v daňových rájích a amnestii na konec. Světově proslulý pivovarník z Plzně hovoří o tom, o čem se prý raději mlčí

25.10.2016
O jedné vypečené privatizaci, milionech v daňových rájích a amnestii na konec. Světově proslulý pivovarník z Plzně hovoří o tom, o čem se prý raději mlčí

Autor: Archív

Popisek: Pivo, ilustrační foto

ROZHOVOR Do politiky by měli jít chytří, nikoliv populární lidé, říká světově uznávaný pivovarník, stavitel malých pivovarů v Evropě i zámoří, Plzeňák Josef Krýsl. V rozhovoru uvádí, že Česko nejvíce reprezentuje hokej, pivo – a Václav Havel. Obsáhle se také věnuje EET a zamýšlí se rovněž, co by se stalo, kdyby neexistovala „zpackaná“ privatizace Plzeňského Prazdroje a tento „národní poklad“ připadl třeba krajské metropoli. Zároveň si v této souvislosti klade otázku, kdo vlastně stál za „přepadením“ Investiční a poštovní banky „kuklami“, které dodnes nebylo veřejnosti řádně vysvětleno.

Cestujete po celém světě a když se vracíte zpět do Čech, jistě máte o čem přemýšlet…

Život nejde natěsnat do excelových tabulek a matematicky popsat. Přišlo se na  to, že mladé firmy v kalifornském Silicon Valley musí kreativitu postavit na sociálních vztazích. To je alfa a omega. Věděli to dobře Baťa i Škoda, kteří dokázali vytvořit partu lidí. Jistě, soustřeďovali a selectovali ty nejchytřejší k sobě, ale museli mezi nimi vytvářet dobrý sociální vztah, protože jedině tak funguje týmová práce. A jak jsem se dočetl, tak v tom Silicon Valley jdou třeba lidé povinně každý týden se svým šéfem na pivo. Protože při  neformálním posezení se uvolní některé předpojatosti, které můžete mít v subordinaci. Tedy, se svým šéfem bych si normálně  nepokecal, jako si s ním popovídám u piva.

A možná najdeme lepší vztah a z člověka pak může přijít něco nového a je dobré, aby šéf  pochopil a nechal to týmově zpracovat. Takto vznikají nové aplikace, nové věci; musí se více hledět na vztahy. Nemusí se to dělat takovým tím team buildingem, jak je dnes moderní, že jdou spolu někam běhat po lese nebo plavat a pak se tváří, že je to ono. Ne, musí se tomu nechat přirozenost. Každý člověk je individualita a je těžko od něj chtít, aby se jen tak pokořil v týmové práci. Naopak, často lidé, kteří byli kreativní a byli přínosem, nesnášeli tato stádní rozhodnutí. Některé národy to dokonce mají v krvi. Stádnost v tom, že my jsme chudí, celý svět nás nenávidí, nebo obráceně – my jsme chudí, protože si to naše náboženství tak přeje, a my jsme chudí, protože si myslíme, že jsme úplně blbí.

Myslím si, že dobré věci se vždycky rodí ztěžka. Já už jsem na to tak pověrčivý, že už si kolikrát říkám, že když jde něco moc hladce, že to není samo od sebe a že to určitě nedopadne dobře. A naopak, věc, která se rodí s problémy, potížemi, tak se ukáže, že byla úžasná. A to je takové poznání, které si člověk nese. A tak když zase někde stavíme další minipivovar, tak si říkám, odkud ta rána přijde a už aby tady byla. A už ji chci mít za sebou. Jdete prostě do tmy a čekáte, co vás natrefí. Člověk si vzpomene na staré židovské přísloví, které jsme si předělali po česku – co tě nezabije, to tě posílí. Jestli daný problém překonáte, tak vás naučí. Budete vědět, jak se mu vyhnout nebo zvládnout. A tak to je správné a tak to má v životě být.

Vy jste takový „guru“ nejen českých malých nezávislých pivovarů, respektive minipivovárků…

A to je typické pro nás malé minipivovary. Je spousta problémů, které se naučíte řešit a pak z vás vykrystalizují ti nejlepší z těch několika stovek minipivovarů, které tu jsou. Když si vezmu situaci, která v minipivovarech je, pak třetina to neumí, třetina je na dobré cestě, a pokud u toho vydrží, tak bude úspěšná; a třetina to vaří skvěle. Najednou se zjišťuje, že minipivovar nemusí být v průmyslové oblasti nějakého velkého města, ale může být na jakékoliv obyčejné vesnici. A on přinese nejenom to pivo – mimochodem, piva je tady takové množství, že jej nejsme schopni vypít, jsou to velké kapacity. Přináší se ale práce, oživení i druh kultury, protože ten minipivovar není jen o pití piva, ale je to přesně, jak píše v Postřižinách Bohumil Hrabal: „...co jest zajímavého na našem městě? Kostel, pivovar a vlasy paní sládkové.“ To je přece krásné…

Pivo, to je národní sounáležitost, to je něco, co nás spojuje. To je naše lepidlo. A u něj jsme si schopni sednout a občas nás napadnou dobré nápady; samozřejmě, někdy také blbé. U piva se ledacos domluví a možná něco i dobrého vznikne.

Když se podíváme k sousedům do Bavorska, kolik stovek minipivovarů tam funguje, když se podíváme do Belgie... já jsem stavěl ve Španělsku, Švédsku, v Anglii. Slovensko se úžasně probralo, dnes už je jich tam 60 až 70 minipivovarů a roste to tam ohromným způsobem.

Projíždíte celý svět. Jak se na nás dívají v Evropě nebo i v zámoří? Jako na Švejky, na remcaly…?

Ne, vůbec. Mimo jiné, Švejka zná jen pár našich sousedů, taková Anglie či Švédsko neví, o čem se mluví. Fakt je ten, že se na nás dívají... jak kdo, jak kde. Když přijdu do Ameriky, tak tam budou možná chvilku přemýšlet, odkud to jsme. Ale řekne se pár slov a ta jsou úžasně známá. A to je český hokej, Václav Havel a české pivo. To jsou tři devizy, o kterých bezpečně vím, že když o nich začnu mluvit, že se domluvím. Ještě bych mohl mluvit o českém fotbalu, ale ten bohužel takovou díru do světa neudělal, snad v minulosti, ale teď se moc nevyznamenává. Ale na druhé straně naši sportovci nesou naše jméno. Patříme ke špičce světového tenisu, nejlepší brankář – Petr Čech – je z Plzně. Jsou tu osobnosti, které to táhnou nahoru. Jest ale otázka, jestli ty lidi, když se řekne, my jsme Češi, ví, kde jsme. Třeba ti Latinoameričané pořád do dneška ví, co to je Czechoslovakia, ale Czech Republic jim moc neříká. Já jsem v tomto trochu patriot, a tak jsem se svým kamarádem, Slovákem žijícím ve Stockholmu, založil opět československou firmu – Good beer. Pro Skandinávii stavíme minipivovary, děláme poradenskou činnost, například i pro pivovar Carlsberg.

Jsou tedy věci, se kterými se můžeme pochlubit. My jako národ jsme takoví trochu skeptici. Od přírody jsem optimista a veselý člověk a říkám si, to je snad jediná zbraň, jak proti tomu bojovat. Bojovat proti blbé náladě se může jen dobrou náladou. Vždyť ten život je natolik krátký, než abychom si jej neužili. Mám radost ze změn, rád se obklopuji mladými lidmi, kteří jdou do branže. Mladí lidé mají kreativitu a jsou bystřejší, jsou rychlejší a já jim mohu dát jednu věc, co oni nemají. Zkušenost. Zkušenost získáváme léty a oni ji logicky mít nemohou.

Vzpomínám si na Václava Königsmarka, který byl mistrem na varnách Gambrinusu, jak jsme tak jednou seděli při noční šichtě. A on říkal: „...když by to mělo přijít, mělo by mě to břinknout, tak za kotlem po chmelovaru, aby várka nepřišla vniveč…“ Když jsi přišel pracovat do pivovaru, tak jsi těm starším vykal, oni tobě tykali; a když jsi se stal chasník, tak jsi i těm starším musel tykat. To patřilo k cechu. Ale ti, co nebyli vyučení, co byli pomocníci, tak ti tobě museli vykat a ty jsi jim tykal. Rozdíl nehrála léta. Pak to samozřejmě všechno padlo. Chci tím říci, jak se ctilo řemeslo, když někdo něco uměl.

Jste tím velkým protagonistou z dokumentu Česká pivní válka. Nyní se v Plzni hovoří o tom, že by zdejší pivovar připadl nějakým způsobem městu, což je ale myslím poměrně nevratná chiméra…

To je kolorit!  Aby se to vrátilo, to je těžké. To se mělo možná vyřešit hned prvoplánovitě v roce 1990. Ale nevěřme tomu, že by se popřel i ten námi všemi kritizovaný právní systém, který tu je. V momentu, kdyby toto někdo zvrátil – a já tomu nevěřím, ba říkám, že je to holý nesmysl – tak hrozí velký chaos. Já restituenty chápu. Na druhé straně, těch 25 let asi někdo těžko otočí. Kdybych se měl rozhodnout, komu dát ten pivovar, skutečně bych jej dal městu Plzni. Přestavte si výnosy pivovaru, které končí někde v daňovém ráji. Kdybychom ty peníze měli, tak tu máme metro Bor–Lochotín (dvě protilehlé lidnaté městské čtvrtě – pozn. autora). Měli bychom tak vypíglované město, že by nám jej mohla půlka Evropy závidět. Ale mám pak obavy, zda by se to rozdělilo spravedlivě a nevznikaly tu zas nějaké lobbistické skupiny.

Prostě, už se stalo. Kdyby se to mělo vzít SAB Milleru, tak by to musel jedině vykoupit stát a dát městu Plzni. Ale proč by to dělal, protože ta částka je tak ohromná, astronomická. To se mělo stát při privatizaci a mělo se říci tak jako v případě Budvaru, že jde o „rodinné stříbro“. Žvanilo se o tom, ale nikdo nic neudělal. Je to pláč nad rozlitým mlíkem. To nemá žádnou právní relevanci, že by to někdo dokázal zvrátit. Ale kdyby se tak přece jen stalo, tak by ten SAB Miller, kterého jako Čech nemusím mít extra v lásce, tak by bylo popřeno jeho právo, protože to koupil, dal za to své peníze. A kdo bude honit Nomuru a Investiční a poštovní banku, kterou přepadly „kukly“? Spíše bych viděl, že tady má někdo nést vinu a zodpovědnost, proč to všechno takto bylo. Poštovní a investiční banka byla ze dne na den přepadena zásahovkou. Kdo to nařídil? K čemu to bylo? Dodnes nevíme správné pozadí, co za tím všechno bylo. Máme občas útržkovité zprávy, ale nic více. Jaké bylo skutečné pozadí? Je tu spousta otázek, na které bych rád získal odpověď, jestli se toho tedy ještě dožiju. Zrovna tak proč byla udělena amnestie lidem, kteří okradli jiné lidi? Proč nebyl amnestie daná těm, kteří relevantně nikomu nic nevzali a nikomu neublížili? Naopak, ti lumpové, kteří lidi okradli, jsou venku. Vezměte si takového Chvalovského, který tu zlikvidoval české chmelařství. On ukradl miliardu, která byla určena pro chmelnice. Aby se jeho otec v hrobě otáčel.

A všimněte si, kdo to všechno dělal. Pozadí těchto lidí, kteří dělali takovéto lumpárny, tak to vždy bývali lidé spojení s StB, komunistickou stranou, vždycky takové bezpáteřní svině, takzvaní oportunisté. Komunisté měli v jedné jediné věci pravdu. Horší než třídní nepřítel je oportunista, nebo-li člověk, který je kdykoliv s kýmkoliv proti komukoliv. A takových lidí se nejvíce bojím. Jsou nejvíce schopní, udělají tady pátou kolonu, jako to dnes vidím kolem sebe, jsou placeni Ruskem, aby tady rozvraceli republiku. Měli by být izolováni, na tyto lidi by mělo být minimálně poukázáno, že tu šíří lži, polopravdy, dezinformace. Oni snad ani nechtějí, abychom to Rusko měli rádi, ale chtějí rozvrátit EU. Ano, na Unii je co kritizovat, ale nedokáži si představit jako občan této země, která je závislá na exportu do EU... jestliže my ji rozvrátíme, tak si sami pod sebou přeřízneme větev. Pojďme tu EU dělat lépe. Pojďme se bavit, co tam dělat dobře, co je zbytečné, pojďme ji řídit. Jak jsem si všiml, nám jsou tolik příjemné prachy z EU, které se korupčním systémem rozdělují v tomto státě. Zrušme dotace, zrušme daně a o to méně nás budete pak ovládat. Tomu dám, protože mne má rád, tomu nedám, protože mne kritizuje. Já o to nestojím, abych si nedej Bože šel říci o nějaké dotace, protože já se na nějakou almužnu mohu vykašlat. Štve mne, že z každé stokoruny odevzdávám 54 korun státu. A stát se ke mně chová macešsky. Neustále mne šikanuje, neustále mi ztěžuje život svou administrativou, aby naplnil svoje byrokratické kolonky. On chce kontrolu přes kontrolu a přes tu kontrolu ještě kontrolu a pak generální kontrolu. Pořád chce někoho buzerovat a šikanovat místo toho, aby systém zjednodušil, zprůhlednil. Protože právě v takovém systému bují korupce a jde proti lidem.

Jdu teď do důchodu a mně vypočtou penzi ze základu, který vydělí dvěma. Proč to neudělají těm úředníkům? Já jsem do té „pokladny“ dal víc než ti úředníci. Jak se ta byrokracie zvedá, a nejen u nás, ale  v celé Evropě, tak to je to špatné, co tu Evropu přivede k nějakému budoucímu bankrotu. Měli bychom naopak zjednodušovat a nedělat ze všeho neustálou spleť zákonů, ve kterých se ani ti, kteří je vymýšlejí, pomalu nevyznají.

Říká se, že v souvislosti s EET bude zavírat řada hospůdek. Zaznamenal jste něco takového?

Já vám něco povím. Nalejme si čistého piva. Že bych byl volič pana Babiše, to ani náhodou. Ale v jedné věci s ním souhlasím. Je správné vybrat ode všech daně. Zdůrazňuji ode všech. To znamená i od těch 260 českých firem v Panamě,  od dalších, co jsou v Jersey, na ostrově v Lamanšském průplavu. A také na Kypru. Proč já tu odevzdávám 19 procent daně z příjmu, a oni si někde odevzdají jedno dvě procenta? Chceš tu podnikat? Zaplať u nás veškeré daně. Nemůžeš je platit někdo jinde. Odešel by Volkswagen pryč? Ať tu odevzdá, co vydělá na našich autech. Proč nemohu dát svářeči peníze jako v Německu? Když můj svářeč půjde do Německa, je odborník se státní zkouškou, dostane čtyřnásobek toho, co mu jsem schopen dát. Proč? Protože národní důchod je chudý. A když je to lepší, všichni mají natažené ruce, nejvíc ti, kteří do toho nic nedávají. Rozdávat je populární.

Proti pokladnám nemám nic. Vadí mi na tom jen pár drobných věcí. Proč mermomocí to musí být od prvního prosince? Nebylo by lepší je mít od prvního ledna, kdy ten kšeft je nízký. To nám toho za ten měsíc tolik uteče, když to léta před tím nebylo? Teď jsou všichni ve stresu, jsou vánoční prodeje, akce, a my se do toho budeme učit pokladnu, za kterou, když ji budeme špatně provádět, nás bude někdo perzekuovat? A když mluvíme o panu Babišovi, tak si udělal franšízu na ty svoje párkárny. Jestli jste si všimli, tak z toho vyjmul stánkový prodej. Takže si zas přihrál (kromě Čapího hnízda) peníze pro sebe. Takže on zas takový nezištný nebude, že? On je dravý kapitalista. Lokty vlevo, vpravo, někomu postříkat pole herbicidem, to mu není cizí. ANO, postříkáme ti pole, ANO, zkasírujeme tě, ANO, zavedeme ti pokladny. Já nemám nic proti pokladně, ať je. Ale?! Jsme země, které má nejvyšší daně v Evropě.

Uveďme si, prosím, nějaký příklad…

Dobrá. Je hospoda na vesnici. Zaměstnává se tu výčepní a kuchař. Protože chtějí dělat za hodiny a měli by mít relevantní plat 18 až 20 tisíc korun. Což je pod průměrem tohoto státu. Když jim chcete dát legálně peníze, dáte jim nejnižší základ, který můžete dát, třeba 10 tisíc. Z toho odvedu sociální a zdravotní, které je nejnižší, a zbytek doplatíte z peněz, které jste vyrobil v šedé ekonomice. A kasa mi zruší tu šedou ekonomiku. Když ale ty číšníky potom nebudete moci zaplatit, tak buď zkrachujete, nebo zvednete ceny. A když se zvedou ceny, tak se podříznete. Tady budou stovky podnikatelů končit, protože nevyrobí šedou ekonomiku, kterou by uživili ty lidi. Nikdo neřekl, že těm lidem dá nižší daně. Kdo vymyslel takovou pitomost platit sociální za sebe i za firmu. Ano, vymyslel to státní aparát, který potřebuje rozdělovat peníze. Kdyby je nerozděloval, tak bychom si náhodou mohli všimnout, že jej k ničemu nepotřebujeme. Že bychom potřebovali možná jenom třetinu úředníků. 

Ti, co sedí v parlamentu, uvědomují si, že to neustále zhoršují a zhoršují? Ať tedy veškerý právní systém zruší, udělají jej znovu o čtvrtině obsahu. Havel kdysi říkal, že k provádění politiky je třeba morálka. Za což se mu dvě třetiny lidí šklebilo. Pořád tu mluvíme o tom, jak podporovat ty nejchudší. V Americe se každý stěhuje za prací. Já jsem neslyšel, že by tady toto fungovalo. Jestliže v Ostravě někdo fňuká, že nemá práci, tak ať se přestěhuje, kde práce je. Tady potřebujeme frézaře, soustružníky, svářeče. Kde jsou ti lidé? Rodiče dávají děti, aby se z nich stávali povaleči u počítačů. Zdá se mi, že jich „vyrábíme“ dvakrát tolik, než je potřeba. Máme tu lidi, kteří si odvykli pracovat, dělat osm hodin  denně a odvádět poctivou práci. Nemáme kuchaře, číšníky, chybí nám zedníci. Kdybychom tu neměli Ukrajince, tak jsme absolutně impotentní něco stavět. Jak vidno, toto nikoho netrápí.

Byrokracie nepřinese peníze. Snižuje naši konkurenceschopnost, a nic nám nepřinese. Potřebujeme nové Bati, nové Škody. A nedej  Bože, aby zase za deset let někoho napadlo, že jim to znárodníme. Tím jsme to v roce 1948 posrali totálně. Kdyby ten plzeňský pivovar nepotkaly dvě války, fašista a bolševik, tak bychom si už dávno ty jihoafrické pivovary koupili my, a ne oni nás. Kde jsme? Velmoc na boty, velmoc na pivo. To je ten správný zlatý český poklad – co přinášel peníze vydělávané skvělejma hlavama a šikovnejma rukama. Jestli nám montovny dnes dělají 1,5 milionu kusů aut, co když to za pět let odstěhují na Ukrajinu nebo do Číny? Co tady budeme dělat? Čím se tu budeme opájet?

A když se vrátím zpět na začátek rozhovoru k tomu Silicon Valley, napadlo mne, jak by školství a věda měly být více podporované. Hlavně jim do toho nekecat. Mrzí mě, že do politiky jdou populární, a ne chytří lidé. Najít vzdělané a chytré lidi, a ještě k tomu charakterní, to snad je nesplnitelný úkol.

Václav Fiala

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace