Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Afričanům zavedli elektřinu, tak vidí na počítači bájné Německo. Americká armáda a špatní vojáci. Vyděšený Brusel... Koller a ekonom Kohout u jednoho stolu

13.06.2016
Afričanům zavedli elektřinu, tak vidí na počítači bájné Německo. Americká armáda a špatní vojáci. Vyděšený Brusel... Koller a ekonom Kohout u jednoho stolu

Autor: Václav Fiala

Popisek: Beseda s Martinem Kollerem a ekonomem Milanem Kohoutem v Plzni.

REPORTÁŽ V jednom z plzeňských kulturních domů se uskutečnilo setkání s ekonomem Pavlem Kohoutem a bezpečnostním expertem Martinem Kollerem, které uspořádaly Blok proti islamizaci a Úsvit. „O švýcarský model vlády se tady snažil Masaryk, ovšem čeští hrabivci a korytáři jej samozřejmě odsunuli,“ uvedl na besedě mimo jiné Koller.

Na začátku akce se Kohout věnoval Švýcarsku: „Jak se spojily kantony, situace bývá prezentována jako idylka. Ve skutečnosti bylo Švýcarsko tradičně chudá země, která měla nedostatek orné půdy a žádné velké přírodní zdroje. A tradičně bylo rozhádané, protože kantony, města a opatství neměly stejné postavení.“ Pak také zmínil, že v roce 1848 Švýcarsko přijalo ústavu inspirovanou Spojenými státy. „S menšími úpravami funguje dodnes. Tenkrát jim ležel na srdci nesoulad mezi jednotlivými kantony, takže je švýcarská ústava zrovnoprávnila. Neměli dobrou zkušenost s vládcem, nechtěli žádného silného prezidenta, americký model proto pozměnili a místo prezidenta řídí zemi kolektivní orgán, prezidium. Což je v podstatě švýcarská vláda, která má z ústavy sedm členů. Například nemá ministra zdravotnictví, protože v 19. století se nepočítalo s tím, že by země měla mít ministerstvo zdravotnictví. A možná proto je švýcarské zdravotnictví nejlepší v Evropě. Přímá demokracie, která tu funguje, je věc, kterou čeští právníci bagatelizují,“ uvedl v samotném úvodu ekonom Kohout.

Referendum versus politologie

„Čas od času je tu nějaké zajímavé referendum, které vzbudí zájem naší veřejnosti,“ pokračoval dále vyhlášený ekonom Kohout. Například nedávno šlo o návrh zavést základní příjem garantovaný státem ve výši 2 500 franků měsíčně. „To je samozřejmě utopie, takže Švýcaři to naprosto zamítli. Kromě toho se zde koná celá řada referend, která nevzbudí zájem zahraniční veřejnosti. Zajímavá jsou ta, jež se týkají infrastruktury a veřejných výdajů,“ uvedl Kohout. Švýcarská ústava podle něj omezuje maximální sazbu daně z příjmu právnických i fyzických osob. „To znamená, že žádný kanton si nedovolí napařit svým obyvatelům nějaké extrémní vysoké sazby, protože by se ti lidé začali stěhovat někam jinam. Takže tam funguje zdravá daňová konkurence,“ vysvětlil přítomným Kohout. 

„V ČR se samozřejmě platí daně ve stejné výši úplně všude, ať už hovoříme o Praze nebo nějaké vesnici na Šumavě. Ať je to místo více či méně prosperující. To je chyba, protože všichni mají tendence se stěhovat do Prahy nebo do větších měst. Ve Švýcarsku i méně významné obce nebo oblasti nejsou úplně chudé prostě proto, že tam funguje dynamická rovnováha. Když je některá lokalita nebo kanton trochu chudší, sníží daně, a tím přiláká rezidenty a investory. Kdo chce bydlet v nejdražším švýcarském městě, což je Ženeva, samozřejmě si musí připlatit. Musí platit vyšší výdaje za bydlení, za služby a také daně. Kdo se smíří s méně atraktivní lokalitou, bude mít výhodu. Myslím si, že by to úplně stejně mohlo fungovat v českých podmínkách,“ zabrousil do svého „ranku“ ekonom.

Na co (možná) zajdeme

Poté se slova ujal Koller: „Máme tady národní vlastenecké tradice, a to, co nám říkají, že jsou evropské hodnoty, nemá s tradicemi nic společného. O švýcarský model vlády se tady snažil Masaryk, ovšem čeští hrabivci a korytáři jej samozřejmě odsunuli a udělali si tady takový systém, který byl sice ve srovnání s některými zeměmi v řadě případů demokratičtější, ale na druhé straně stejně neuspěl. Další takový člověk, který měl tendenci budovat smysluplný stát, byl prezident de Gaulle, který jak známo realizoval řadu referend. Také byl nakonec odstraněn, protože ve Francii se chopili vlády jiní.“

Zatímco je v naší republice stále stejný počet obyvatel, v některých afrických a asijských zemích za posledních dvacet třicet let vzrostl počet obyvatel podle Kollera dvojnásobně až trojnásobně. „Státy to nemohou zvládnout, protože jestliže si někdo nadělá osm dětí, přitom se půl dne válí, tak to končí tím, že žije z cizích peněz. Když se posuzovaly úspěchy a neúspěchy pomoci OSN a USA v Africe, tak se zjistilo, že výsledný efekt byl, že finanční pomoc rozkradli kmenoví náčelníci a hospodářská pomoc umožňovala místním chlapům, aby měli z čeho živit rodiny a mohli se bavit válčením. My necháme ty, kteří nepracují, aby žili z cizího a dělali problémy. A pokud s tím něco nebudeme dělat, tak na to zaručeně zajdeme, stejně jako každý živočišný druh,“ prognózoval bezpečnostní expert Koller.

(Ne)výhodná smlouva

„Další problém je snaha Spojených států o likvidaci konkurence a jednou z těchto závažných věcí je smlouva TTIP, kterou já nazývám koloniální,“ pustil se do transatlantické smlouvy Koller. „Je to smlouva, o které nám úspěšně lžou v ČT,“ dál komentoval. „Spojené státy mají daleko měkčí nároky na kvalitu potravin. Slyšel jsem europoslance Svobodu z KDU-ČSL, který vtipně obhajoval americký systém ochrany spotřebitele tím, že na kelímku na teplé nápoje je napsáno pozor, teplý nápoj. Ale nezmínil se, že do toho kelímku může být nalito naprosté svinstvo,“ pustil se do vystoupení lidoveckého europoslance ve veřejnoprávní televizi Koller.

„Různí odborníci vykládají v televizi, že nejsou prokázané negativní výsledky používání GMO potravin. Situace je opačná. Řada našich hospodářských zvířat je krmena GMO sójou dováženou z Latinské Ameriky. Tu platíme, místo abychom využili naše evropsky zatravňovaná pole a pěstovali na nich brambory a obilí, kterými se kdysi zvířata krmila a měla slušné maso. GMO potraviny zdaleka nejsou tak úspěšné z hlediska odolnosti vůči škůdcům a změnám počasí, jak se tvrdí. Ono jim to vydrží pouze do druhé generace. Je to ale otázka kšeftů, protože pokud používáte tyto většinou obiloviny, tak je potřebujete zasít, a tudíž si je musíte koupit a hlavní producent je americké nadnárodní konsorcium Monsanto. Takže nakonec budeme kupovat obilí z Ruska. Rusové se dokázali postavit na nohy natolik, že v současné době třeba ve velkém prodávají obilí do Egypta,“ uvedl Koller.

Nemyslet. Konat!

Koller pak přidal další postřehy: „Americká armáda, když jsem se na ni podíval pořádně, mně připadla jako sovětská armáda za Brežněva. Vojáci nemysleli, důstojníci také ne a dělali všechno, co měli nařízeno přesně podle příručky. Americká armáda je velká, je draze vyzbrojená a je špatná, protože má špatné vojáky. Můj kamarád, který sloužil v rámci americké armády jako plukovník a měl dlouhodobě možnost sledovat život v americké armádě, zjistil, že tam natírají chodníky, mají tam politrucké nástěnky, jednotné oblečení a jednotné myšlení… Nejhorší je, že profesionalizovali armádu po vietnamské válce. A je otázka, jestli to bylo dobře. Na nějakou dobu sice získali lepší vojáky, ale ti nakonec odešli a dnes většinu toho kanonenfutru, který nám tady jezdí v plechových pikslách, tvoří lidé, kteří jsou v pozici, že dostali vybrat, jestli půjdou do vězení, nebo sloužit do armády. Když se podíváte na délku kontraktů, zjistíte, že nejnižší šarže mají nejkratší kontrakty,“ uvedl. 

Zdravice Pegidy

Organizátoři poté uskutečnili telefonát s mluvčí Pegidy. Slova Tatjany Festerling překládal Martin Koller: „Zdraví české vlastence, vidí jako hlavní politický cíl zastavení islamizace. Jako hlavní problém vidí, že se muslimové pokoušejí prosadit právo šaría hlavně ve Francii a Německu. Islám se chová násilně vůči ženám a je potěšena, že má přátele v Polsku, Maďarsku a na Slovensku a v naší republice. Problém je rigorózní islám, který považuje za fašistickou ideologii.“ Odměnou byl potlesk přítomných.

Pak zazněl také dotaz na názor na NWO. Koller odpověděl: „Někteří lidumilové tvrdí, že zeměkoule uživí 20 miliard lidí. Pravda, uživí, ale všichni budou mít úroveň doby kamenné, že budou louskat oříšky a ohřívat se vzájemně mezi sebou v zimě, protože se sice najedí, ale nebudou mít elektřinu, ropu nebo kvalitní domy, auta. Budeme prostě žít jako někde ve starověku. Pokud chce lidstvo přežít, bude se muset zredukovat. Tady už je konec humanity a každý by měl hájit svoje zájmy. Tady se brečí, že nemáme pracovní síly, přičemž je tu tři čtvrtě milionu lidí, kteří jsou oficiálně nebo neoficiálně nezaměstnaní, a v Evropě jich je asi 26 milionů.“

Afrika se má fajn, ale...

„Co se dá vysvětlit obyčejnou hloupostí, na to nepotřebuji konspirační teorie,“ uvedl také Kohout a pokračoval: „Například Afrika má v současné době miliardu lidí, nejvíce, co kdy měla. Hlavním hybatelem naprosto paradoxně je, že se lidem v těchto zemích v Africe a většině zemí Středního východu žije lépe než dříve. Člověk, kterému se žije lépe, má elektřinu. Když má elektřinu, má samozřejmě i televizi, počítač a mobil, najednou má pohled, jak to vypadá ve světě. Najednou vidí, že se v Evropě žije lépe než u něho doma. Má představu, že v tom bájném Německu padají pečení holubi rovnou do pusy. A protože ekonomická situace už není tak úplně beznadějná, jako bývala kdysi, tak si našetří nějaké peníze na cestu.“ Situace v Africe není podle Kohouta úplně katastrofální, jak se to píše v médiích. „V současné době nehrozí Africe žádný hladomor. Řada mladých se vydává na cestu, i když k tomu nemá bezprostřední důvod. Když jsem se ptal místních v Keni, co je trápí, dost často odpovídali, že je trápí emigrace ze sousedního Somálska. Somálci jsou tam extrémně neoblíbení. Dost často bývají radikálními muslimy, zatímco v Keni převládá křesťanství, a pak se na ně dívají hodně skrz prsty kvůli způsobu obživy, protože Somálci si tam dost často stavějí výstavní vily, a když jsem se ptal, kde na to berou peníze, tak mi odpověděli, že z pirátství,“ pokračoval Kohout. „Těžko jim tu migraci do Evropy zazlívat, ale Evropa není nafukovací, nemůže přijmout z té miliardy Afričanů ani zlomek.“

Jak pákistánské kmeny skoro zničily Citibank

Kohout na besedě také zmínil: „V Africe hlavní roli hrají kmeny. Kdo je příslušníkem jakého kmene, je určující, jestli bude povýšen v zaměstnání. Kmen je něco jako rozšířená rodina. Je to něco mezi rodinou a národem a zpravidla bývá důležitější než rodina. Americká banka Citibank se před 15 lety dostala pod takový kmenový vliv kuriózní cestou. V rámci politické korektnosti do nějaké vysoké manažerské pozice byl povýšen Pakistánec. Ti neuznávají politickou korektnost, takže jakmile tam byl jeden Pákistánec, tak tam začali přijímat další Pákistánce na manažerské pozice. Ti začali přijímat svoje soukmenovce a najednou byla významná slavná americká banka v pákistánském vlivu a skončilo to pak tím, že stát ji musel zachraňovat. Většina těch Pákistánců, pokud je mi známo, už tam není.“

Brusel se bojí

Koller dále informoval: „Takový kmen je dnes i OSN, z toho se stalo rejdiště zemí třetího světa, které tam za královské peníze nedělají nic nebo nesmysly. A když se podíváme do vedení EU, tak je to dnes také takový marxisticko-křesťanský kmen, který se tam drží zuby nehty a nedělá nic dobrého.“ Kohout Kollera doplnil: „Brusel se šíleně bojí, že myšlenka vystoupení z EU se rozšíří. Byrokraté z Německa a hlavně Francie se budou snažit házet Anglii klacky pod nohy a dělat různé naschvály a bodnutí do zad, aby Británii ztrestaly. Dokonce by to mohlo dojít až k nějaké formě obchodní války nebo blokády. Ono se hraje o hodně. Představte si, že Británie vystoupí, nic se nestane, bude fungovat lépe, protože nebude zatížena bruselskou byrokracií, a nebude muset platit spoustu peněz do společného rozpočtu. Najednou se ukáže, že to je docela dobrý nápad, vystoupit z EU. Pak to udělají další, například Švédové, to nejsou žádní nadšenci pro Brusel, mohou následovat Finové, Dánové, koneckonců i Němci. A samozřejmě Češi. Z obou táborů zaznívají různé argumenty, z nichž ne všechny jsou úplně korektní.“

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace