Došlo i na papaláše, nyní na vlastní kůži poznali, jak rozhodují české soudy. Dlouholeté spory ničí lidem životy; paní z Plzně je kvůli zmanipulovanému posudku ve svém vlastním bytě 6 let bez WC

Foto: ČT 24

Popisek: Plzeňský soud

Fatální soudní verdikt, podle kterého má ČSSD zaplatit právníkovi Zdeňkovi Altnerovi stovky milionů korun, ukazuje, v jakém stavu je česká justice. Nekonečně se vlekoucí soudy způsobují velké problémy mnoha lidem, kteří se rozhodli dovolat spravedlnosti. Namísto toho se ale spíše dočkají dlouholetých sporů, finančních problémů, nervového vyčerpání, nejistoty a skandálních verdiktů.

Každý z nových ministrů spravedlnosti  po svém nástupu slibuje, že české soudnictví rozhýbe a zkrátí dobu  projednávání  soudních sporů. Výsledek je ale přesně opačný. Jejich délka  se stále protahuje a tisíce případů se vlečou několik let. Lidé, kteří měli nebo mají s českým soudnictvím co do činění, si navíc stěžují, že práci soudců ovlivňují korupce, klientelismus i politická objednávka a že naše justice chrání spíše zločince a podvodníky a nikoliv slušné lidi. 

Konečně všichni rovni?

Ostatně, řada soudních kauz z poslední doby to dokazuje. Podle nejnovějších informací má dosti podezřelé pozadí rozsudek nad šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, velmi podivný je případ opakovaného odsouzení Lukáše Nečesaného. Rozum odborníků i laiků pak zůstává stát nad fatálním verdiktem, jehož se po šestnácti letech dočkala ČSSD. Tato strana musí kvůli průtahům v procesu s právníkem Zdeňkem Altnerem zaplatit  337 milionů korun. Ve sporu přitom šlo zpočátku o „pouhých“ osmnáct milionů. Zdaleka ale nejde jenom o šokující rozsudek, ale také o „kvalitu“ českých zákonů. Vedení ČSSD se  kvůli nim ocitlo v patové situaci a není schopno se dobrat toho, jak má v celé záležitosti dále postupovat. Zaplatit astronomickou částku, či ne? 

Důvěra v justici?

Podle Listiny základních práv a svobod  má každý jednotlivec právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů a v přiměřené době. A v případě, že tomu tak není, má také právo na náhradu škody. To potvrzují i judikáty Ústavního soudu, který v jednom z rozsudků konstatuje, že toto právo má zásadní vliv na vnímání  právní jistoty a důvěry v  justici. Nekompromisní je v tomto ohledu i Evropský soud pro lidská práva. Podle statistik  u nás sice průměrné soudní řízení v oblasti civilního práva trvá dva a půl roku, ale ten, komu se to v takovém termínu podařilo, může mluvit o obrovském štěstí. Většina lhůt je totiž podstatně delší, výjimkou nejsou ani více než desetileté.  A to i v  těch  naprosto banálních případech, které by měly být vyřízeny co nejrychleji. 

Šest let kvůli jednomu metru

Naše čtenářka ze západních Čech nás na jeden takový, na první pohled marginální, ale pro ni přitom zásadní případ, upozornila. Před  devíti lety zakoupila byt s WC, umístěným na chodbě, ale než dokončila rekonstrukci, společenství vlastníků si WC o rozměru jednoho metru čtverečního přivlastnilo a uzamklo pod záminkou, že jde o společné prostory.  Po marných výzvách, aby   společenství místnost s  WC  navrátilo,  byla nakonec nucena podat žalobu.  Ačkoliv  majitelka soudu předložila všechny důkazy, včetně kupní smlouvy a evidenčního listu k bytu, na němž je WC o rozloze jednoho metru výslovně uvedeno,  Krajský  soud v Plzni tento jednoduchý případ dodnes nerozhodl a vleče se již šestý rok.  Je ale zajímavé, že hned na počátku se soudkyně snažila zastavit řízení pod záminkou, že žalující strana  nezaplatila soudní poplatek, což nebyla pravda.     

Zmanipulovaný posudek

Přes dostatečné a  nezpochybnitelné důkazy, které byly uvedeny v žalobě, nechala soudkyně zpracovat znalecký posudek, ale znalec v posudku  uvedl nepravdivé údaje. Byl proto žalující stranou písemně  vyzván, aby chybu napravil a posudek přepracoval dle skutečnosti. Soudní znalec na výzvu vůbec nereagoval, soudkyně nový znalecký posudek nepovolila (!) a jednání  opět odročila.  To, že ani po šesti letech nemá majitelka bytu přístup k WC, zásadně zhoršuje komfort  bydlení. „Již nyní je mi jasné, že budu muset ještě podat žalobu na způsobenou škodu a zvažuji také žalobu na soudního znalce za nepravdivý znalecký posudek.  Rozhodně si takový přístup  nenechám líbit, i kdybych se měla soudit třeba dvacet let,“ sdělila  nám. Tento případ budou Krajské listy nadále sledovat. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Adéla Hofmanová