Zlatá střední cesta dostává na frak. I u nás může nastat to, co v Bosně v 90. letech. Nový plzeňský biskup se vyjadřuje k migrační krizi

Foto: Filip Ferbie

Popisek: Plzeňský biskup Tomáš Holub.

Největším problémem Česka v diskusi o migrační krizi je, že se tu vytvořily dvě krajní fronty a že se debata vede způsobem buď – anebo. A zlatá střední cesta dostává z obou stran na frak, posteskl si v rozhovoru pro jedno z vydání únorových Lidových novin čerstvě jmenovaný plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl dosud generálním sekretářem České biskupské konference. V rozhovoru přišla také řeč na to, k čemu mu jsou dobré zkušenosti z pobytu v Bosně z doby, kdy byla zmítána občanskou válkou, ale i na to, čemu se věnuje ve volném čase.

Holub se totiž přiznal, že příští týden „jede na lyže“. Na námitku, zda je něco takového důstojné jeho nové biskupské mitry, Holub opáčil, že i bývalý papež Jan Pavel II. jezdil na lyže. „Tak to snad důstojnost úřadu neohrozí,“ domnívá se. Odpověděl také na otázku, čím se plzeňská diecéze liší od těch ostatních. „... je to kraj, který je zásadně … zraněn odsunem Němců, lidé zde nemají staletou tradici osídlení,“ prohlásil.

Církev má být protihlasem těch, kdo mají odpovědnost za bezpečnost

Základem evropské civilizace je podle Holuba úcta vůči jednotlivci. „Úcta vůči každému jednotlivému člověku, který nesmí být obětován ve prospěch celku. Na tom stojí podle mého hlubokého přesvědčení celá evropská kultura,“ řekl.

Úkolem církve je podle Holuba v současné migrační krizi volat: „Pokud chceme bránit evropskou kulturu, tak ji nemůžeme bránit prostředky, které by samy v sobě pošlapaly to, co chceme bránit.“ Úkolem církve je tak prý být „jakýmsi protihlasem proti těm, kteří naopak mají odpovědnost za bezpečnost a o bezpečnost se starají“.

I u nás může nastat to, co v Bosně v 90. letech

Na základě toho, co zažil v 90. letech v Bosně, si vůbec nemyslí, že by nenávist a fanatismus nemohly zachvátit Evropu jako celek. „Pro mě je Bosna takovým vykřičníkem: myslet si, že něco takového nám nehrozí, je naprosto naivní,“ domnívá se nový plzeňský biskup.

Naději vidím v odvaze jít střední cestou

Strach lidí z islámu je podle něj v mnohém oprávněný. Za náš největší problém ale považuje to, že se tu vytvořily dvě krajní fronty. „Jedna je zcela lidumilná, s určitým nerespektováním reálných nebezpečí, a na druhé straně je fronta, která všechno považuje za nebezpečí,“ říká Holub. To, co je podle něj nyní nutné, je mluvit o otevřenosti, která nabídne pomoc potřebným. „Ale aby to na druhé straně nebyla naivní otevřenost. Aby pomoc respektovala, že zveme lidi domů, a tím pádem máme povinnost, aby ten domov zůstal zachován,“ řekl.

Za neštěstí považuje to, že se debata vede způsobem buď – anebo. „A ta střední cesta dostává z obou stran na frak. Naději bych viděl v odvaze jít tou střední cestou,“ dodal Holub.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na . 

Vložil: Lucie Bartoš