Plzeň si došlápne na pouliční umělce, omezí hlučnost i místa produkcí. A žebrota je výslovně zakázána!

Foto: archiv

Popisek: Vystoupení pouličních umělců Plzeň rozhodně nezakazuje, stanovuje jim ale novou vyhláškou jasná pravidla

Plzeňští zastupitelé schválili změnu obecně závazné vyhlášky, která vymezuje veřejná prostranství, na nichž je zakázáno žebrání. Podnětem pro to byl stále se rozšiřující fenomén pouliční umělecké produkce neboli takzvaný busking. Novela má jasněji popsat a vysvětlit žebrání contra busking. Chce od sebe oba jevy pojmově i reálně oddělit, usnadnit má i práci policie při postihování žebrání.

„Žebrání jako způsob jednání a chování zůstává v rámci novely zakázáno v původní podobě včetně vymezených území, k nimž se zákaz vztahuje. Co se týká provozování veřejné umělecké produkce, chceme ji tímto umožnit, ale za splnění několika podmínek ze strany jejích protagonistů,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa.

V první řadě se jedná o takzvané pozitivní vymezení lokalit, kde je busking povolen či tolerován. Jak vyplývá ze schváleného znění, byl zvolen sadový okruh v centru města (Smetanovy sady, Kopeckého sady, Šafaříkovy sady, Křižíkovy sady, Mlýnská strouha a Štruncovy sady). „Jedná se o prostranství s velkým pohybem místních občanů i návštěvníků města Plzně, kde je zároveň dostatek prostoru jak pro běžný pohyb osob, tak i pro spočinutí a oddych, stejně jako dostatek městské zeleně a další infrastruktury pro trávení volného času,“ vysvětlila Květuše Sokolová, vedoucí magistrátního odboru kultury.

Vyhláška má jasně oddělit pouliční vystoupení a žebrotu

Na rozdíl od způsobu negativního vymezení (tj. označení prostranství, kde předmětná činnost nesmí být provozována) má pozitivní vymezení ještě výhodu snadnější případné kontroly a zjednání nápravy při porušení stanovených podmínek, které jsou uvedeny v novele. Ty stanoví, že umělecká činnost může být provozována v době od 10 do 21 hodin, a to jedním protagonistou v rámci jedné lokality maximálně dvě hodiny denně. Podmínky omezují také prostor, který může jeden performer z veřejného prostranství zabírat, a to plochu dva krát dva metry, přičemž maximální počet osob, spojených ke svému vystoupení do jedné skupiny, je pět.

Oznámeným akcím musí buskeři ustoupit

„V neposlední řadě bylo pamatováno i na přípustnost hlasitosti projevu, když hudební a divadelní produkce lze sice provozovat s použitím přídavných zesilovacích zařízení, avšak jen pokud je to nezbytné pro slyšitelnost produkce v daném místě. Novela zároveň pamatuje i na situace, kdy ve vybraných lokalitách budou pořádány jiné akce, probíhající na základě záboru veřejného prostranství, či shromáždění oznámená ve smyslu zvláštního zákona (zejména zákon o právu shromažďovacím). V těchto situacích zde provozovat pouliční uměleckou produkci nelze,“ dodal Martin Baxa.

Busking je jevem, který oživuje a činí pestřejším a zajímavějším veřejný prostor. Město při přípravě novely reflektovalo zkušenosti s touto formou produkce z ostatních měst, jako jsou například Praha nebo Brno. Pouliční umělci (tzv. buskeři – ze španělského slova „buscar“, osoba hledající novou inspiraci, nový přístup k umění a vhodná místa pro vystupování) mohou být hudebníci, herci, žongléři, tanečníci, loutkáři, živé sochy a podobně. V minulosti pouliční umění přispělo ke zrodu takových hvězd, jako jsou například Edith Piaf, Janis Joplin, Jimi Hendrix či B. B. King, nejuznávanější bluesový umělec všech dob, a dalších. V České republice na ulici hrávala písničkářka Radůza.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL